Hlavní obsah

Komentář: Volební zápas s bahnem. Čest všem, kdo to zvládnou

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Následky povodní v Krnově, snímek ze 16. září 2024.

Vláda by měla hlasitě děkovat i těm, kdo v kritické době zaberou ještě víc a zorganizují volby. A těm, kdo se jich zúčastní.

Článek

„Musíme zajistit úplně elementární životní potřeby lidí a obcí, obnovit sítě, zajistit elektřinu, teplo, pomoci jim s potravinami,“ prohlásil při pondělní návštěvě povodní zdevastovaného Jeseníku premiér Petr Fiala.

„Viděli jsme na vlastní oči lidské vyčerpání, viděli jsme neštěstí z té tragédie, viděli jsme vyčerpání pana starosty a lidí, kteří na lokální úrovni tuto krizi musí řídit,“ pravil ministr vnitra Vít Rakušan na stejném místě.

Rozhodování, jestli za takových okolností uspořádat krajské a senátní volby, naplánované na tento pátek a sobotu, bylo výběrem ze špatných možností. V čase přírodní katastrofy, doznívajícího šoku a odstraňování nejtěžších následků pohromy působí volby řekněme jako neadekvátní činnost. Něco nepatřičného. Prioritou jsou nánosy bahna, ne hlasovací lístky.

Vláda, zaštítěná názorem právních autorit, v pondělí večer rozhodla, že se volby odkládat nebudou. Souběh se zprávami o enormních škodách, o tom, že padají zničené domy, likvidují se ostatky uhynulých zvířat a je třeba být na pozoru před žloutenkou či salmonelózou, jen podtrhuje základní stav věcí: na řadě míst republiky se i v době voleb bude úsilí koncentrovat na úplně jiné věci.

Vláda i právníci došli k závěru, že odložit volby se už nestihne. Protože by se musel vyhlásit nouzový stav a sejít Parlament. Hypotéza, že tenhle postup by nebyl nutný, pokud by se volby rozhodnutím prezidenta a vlády odsunuly jen o týden, takže by pořád proběhly před koncem čtyřletého volebního období, zůstala… hypotézou.

Vláda se nechtěla pouštět na tenký právní led. Zmíněná akce, kdy s vyhlášeným termínem voleb –⁠⁠ z dobrých objektivních důvodů –⁠⁠ šíbuje výkonná moc, by se jistě dala zpochybnit. Ostatně, voliči už dostali hlasovací lístky, na kterých stojí datum 20. a 21. září.

Z druhé strany, neodložené volby v místech přírodní katastrofy –⁠⁠ a řeč je i o velkých městech Ostravě a Opavě –⁠⁠ mohou být zpochybňovány také. Zařídit, aby opravdu každý, kdo o to potenciálně bude stát, mohl volební právo také reálně uplatnit, bude hodně těžké. Obce přitom nemají kam couvnout: pokud jsou volby vyhlášené, nemohou od nich dát ruce pryč, uspořádat je musí.

Pomoc státu, záchranných složek nebo dobrovolníků bude při volbách nezbytná –⁠⁠ zato samy volby se teď, kupříkladu v Jeseníku, mohou zdát jako „zbytné“. Odklad a týden času navíc by situaci úplně nevyřešil, ale jistě by prospěl. Zátěž, jíž jsou povodní postižené lokality a lidé v nich vystaveni, by klesla.

Vláda by každopádně měla projevit vděčnost a empatii nejen vůči těm, co čelí katastrofě, ale i k těm, kdo v kritické době zaberou ještě víc a zorganizují volby. Respekt si zaslouží také všichni, kdo v těžce postižených oblastech přijdou hlasovat.

Tam, kde velká voda pustošila, poznamená výsledky s velkou pravděpodobností nižší účast. A možná nejen tam –⁠⁠ vždyť volební kampaň, kterou se strany chystaly koncentrovat na září, povodně zastínily. Místy úplně.

Účast bude problematická hlavně v senátních volbách, kde i za normálních okolností klesá ve druhém kole pod dvacet procent. Když se řeší „elementární potřeby“, v Ostravě teď například teplo kvůli zatopené elektrárně, se horní komora Parlamentu nemusí zdát úplně naléhavým problémem. O výsledku senátních voleb, jak se ukázalo v minulosti, přitom mohou rozhodovat jen stovky hlasů.

Doporučované