Hlavní obsah

Komentář: Věda jako rozpočtová priorita? Jen prázdná slova

Foto: SynthEx, Shutterstock.com

Podhodnocení vysokoškolští učitelé (především v humanitních a sociálních vědách) musí mít jistotu alespoň trochu rozumného příjmu, i když zrovna nezískali žádný grant. (Ilustrační snímek.)

Vláda prostřednictvím ministra financí Zbyňka Stanjury deklaruje, že „vzdělanostní ekonomika“ je jednou z jejích čtyř priorit. Realita čísel? Státní rozpočet 2025 je pro vědu čtvrtý nejhorší od roku 2010.

Článek

„Výrazné navýšení peněz na (…) vědu a výzkum,“ hlásí tisková zpráva Ministerstva financí k návrhu státního rozpočtu pro rok 2025. To koresponduje s plánem na výrazně prorůstový rozpočet, výdaje na vzdělanost a vědu jsou možná investice dlouhodobé a pomalé, ale zato dost jisté.

Podobně mluví i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komunikaci s veřejností. Podle něj má rozpočet čtyři priority, z nichž jedna je „podpora vzdělanostní ekonomiky“, tedy navyšování rozpočtu na vysoké školy, vědu a výzkum.

A spokojený s takovým přístupem je samozřejmě i ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09), který na sociální síti X neskrýval nadšení, že se mu podařilo po letech stagnace pro výzkum ukořistit přes tři miliardy navíc. S jistou nadsázkou se dá říct, že to je asi jediný člen vlády, který ze schůzky se Zbyňkem Stanjurou odcházel s úsměvem na tváři.

Znamená to, že se vědě od příštího roku blýská na lepší časy? Bohužel spíš ne.

Nejprve vypíchněme pozitiva: to, že se vláda rozhodla vydat cestou navýšení podpory přímo institucím na úkor dalšího navyšování objemu peněz do grantových výzev, je správný krok. Například podhodnocení vysokoškolští učitelé (především v humanitních a sociálních vědách) musí mít jistotu alespoň trochu rozumného příjmu, i když zrovna pro příští rok nezískali žádný grant. A každý, kdo o nějaký někdy žádal, ví, jaká loterie jejich udělování občas je. V tomto směru je rozpočet opravdu nastavený dobře, poměr institucionálních vůči účelovým výdajům je oproti mnoha předchozím rokům zvýšený (mohl by být i víc, ale nechtějme všechno hned).

Což ovšem neznamená, že by vědecké granty o peníze přišly, naopak obě grantové agentury získaly kolem pěti procent navíc.

Jenže jestli se honosíme slovy o tom, jaké priority pro nás věda, výzkum a inovace jsou, je celkový nárůst asi o osm procent opravdu velmi málo; spíše jde o nejnutnější standard pro dorovnání restů z minulých let a i to je stále nedostatečné. Opravdová priorita je to tak maximálně ve slovech.

Výdaje na vědu nejsou oproti jiným odvětvím samostatná rozpočtová kapitola, skládají se z několika položek. Samostatný rozpočet má Akademie věd (AVČR), Grantová agentura (GAČR) financující základní výzkum, Technologická agentura (TAČR) financující aplikovaný výzkum, věda například na vysokých školách je financována skrz rozpočet Ministerstva školství a rozpočet na výzkum mají i některá další ministerstva, například Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zdravotnictví.

Pokud se ale pro zjednodušení budeme dívat jen na ty nejdůležitější poskytovatele výzkumných financí, tedy AVČR, GAČR, TAČR a Ministerstvo školství, zjistíme, že v roce 2025 by mělo jít do výzkumu asi 42,2 miliardy korun. Absolutně to vypadá jako dobré číslo, ale jakmile začneme přepočítávat, ukáže se, že jsou plánované výdaje na vědu jedny z nejhorších od roku 2010.

Tak například při přepočtu (námi sledovaných) investic do výzkumu v poměru k celkovým výdajům státního rozpočtu nám vyjde, že na vědu půjde příští rok 1,82 %. Pro srovnání: rekordní podíl činil v roce 2013 přes 2,7 procenta. Vyšší podíly měly všechny rozpočty vlád Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše i některé Petra Nečase.

Ještě hůř vychází pro „prioritu“ Fialovy vlády srovnání v poměru vůči HDP. V kontextu těchto čísel můžeme mluvit o čtvrtých nejhorších číslech pro oblast vědy a výzkumu od začátku minulého desetiletí.

Deklarace o tom, že je výzkum jedna ze čtyř největších priorit tohoto rozpočtu, má paradoxní rozměr. Mluvíme-li jen o rozpočtech vlády Petra Fialy, tak je výhled na rok 2025 pro vědu vítaná změna. Pozitivně ovšem tato čísla vypadají jen proto, že předchozí výzkumné rozpočty Fialovy vlády byly úplně katastrofální.

Snad by se dal aspoň mírně sdílet optimismus ministra Ženíška, kdyby vláda tyto peníze vyčlenila, aniž to prezentovala jako bezkonkurenční úspěch. I tak by to ve srovnání s minulostí byl smutný pohled, ale mohli bychom mít naději, že v dalších letech přijde rozpočet, který bude z vědy, výzkumu a inovací dělat skutečný základní stavební kámen našeho ekonomického rozvoje.

Ale jestli takhle vypadá priorita, raději si nechci domýšlet, jak by vypadal rozpočet, pro který by věda prioritou nebyla.

Doporučované