Článek
Tragický výsledek květnového plnění státního rozpočtu přiměl ministra financí Zbyňka Stanjuru ohlásit ještě na letošní rok (zatím zcela nekonkrétní) úspory za nějakých 20 miliard korun. Souběžně se na veřejnost dostal první materiál pro jednání o státním rozpočtu na rok 2024, kde se zjevně počítá s ještě přísnějšími úsporami, než jaké vláda představila v rámci svého „ozdravného balíčku“.
Zejména – slovy Ministerstva financí – „pracovní výkop“ k jednáním o rozpočtu na příští rok je ostrá záležitost. Ministerstvo totiž vykoplo dost zprudka a adresáti této rozehrávky mají velké starosti s jejím zpracováním. Kromě obecných tvrdých požadavků, jako je snížení mzdových nákladů, jsou tu dvě mimořádně výbušná opatření.
Prvním je požadavek na desetiprocentní omezení výdajů na vědu a výzkum, který jde přímo proti tomu, co vláda vydává za své priority. Dosud panovalo přesvědčení, že na některé výdaje se ani v ekonomicky zlých dobách nesahá. Kromě obrany, kde si tabuizaci úspor vynutila mezinárodní bezpečností situace, šlo také o školství a právě vědu a výzkum.
Přesto by Stanjura rád šetřil právě tady. O 600 milionů korun má proti letošku přijít Akademie věd, o bezmála o 700 milionů Technologická a o půl miliardy Grantová agentura ČR.
Druhým pozoruhodným nápadem je odložit automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění o jeden rok. Pokud by k tomu skutečně došlo, jednalo by se o naprostý politický debakl ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.
Je nutné připomenout, že automatická valorizace státního příspěvku do zdravotnictví byla Válkovým velkým politickým vítězstvím. A ministr jej poměrně draze vykoupil tím, že dovolil ministrovi financí, aby si vylepšil loňský rozpočet o 14 miliard právě na úkor zdravotnictví. Výměnou za to prošel Sněmovnou právě valorizační mechanismus, napříč zdravotnictvím dlouhá léta žádaný a očekávaný.
Naskočit do provozu měl tento automat právě letos při určení výše platby na příští rok – z dnešního základu 1900 korun by se měsíční platba měla zvýšit o červnovou meziroční inflaci.
Zbyněk Stanjura by ovšem náběh rád o rok zdržel (příští rok bude inflace asi mnohem níž než dnes) a platbu za státní pojištěnce na příští rok zmrazil. Tahle zpráva mimo jiné vnesla paniku do cenových jednání mezi poskytovateli péče a zdravotními pojišťovnami, která právě vrcholí a v nichž se rozhoduje, kolik kdo dostane příští rok za zdravotní péči peněz. Z ničeho nic totiž hrozí, že ve zdravotnictví bude k dispozici přibližně o 14 miliard korun méně – a to se pak o dost hůř jedná.
Nelze přehlédnout, že oba nejexplozivnější úsporné nápady míří na ministry za TOP 09 Vlastimila Válka a Helenu Langšádlovou. Oba reagovali patřičně popuzeně. Válek nápad za odložení valorizace platby za státní pojištěnce označil za „omyl“ a výtvor „horlivého úřednického pera“. Langšádlová mluví o „nepřijatelné“ výši úspor.
Na obzoru se proto rýsuje ostrý koaliční střet. Odložení automatické valorizace opravdu není „omyl“. Mluví se o něm od chvíle, kdy byl mechanismus schválen, protože od nástupu vysoké inflace bylo zřejmé, že půjde o velké peníze. Celkem napjatě se ve zdravotnictví čekalo, zda zastavení valorizačního automatu ještě před jeho startem nebude už součástí „konsolidačního balíčku“. Nebylo. A je Válkovou politickou odpovědností, aby svůj výdobytek uhájil i před dalším nájezdem.
Takže žádný „omyl“. Ministerští úředníci těžko napíší do návrhu rozpočtu něco, o čem by ministr nevěděl. Spíš to vypadá, že Stanjura si vyhlédl Válka a Langšádlovou jako slabé kusy, které půjdou bez větších politických následků „oholit“. Z Válka ostatně už jednou bez většího odporu vypadlo 14 miliard, tak proč to nezkusit znovu.
Helena Langšádlová zase postupem času získala image málo nápadné a politicky nevýrazné ministryně, tak proč si nevzít nějakou tu miliardu i od ní.
Bude to vážné téma i pro šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, protože nikoho jiného než Válka a Langšádlovou už její strana ve vládě nemá. A pokud se zrovna z jejich rezortů stanou pro Stanjuru otlounkánci a hlavní zdroje úspor, navíc velmi kontroverzních, bude to i stranická potupa. Tady se na obzoru stahují mračna naznačující první velkou koaliční zabijačku.
Je možné, že Stanjura svou vyjednávací pozici k rozpočtu na příští rok vypustil záměrně, aby ministry vyděsil a přiměl je ještě k letošním úsporám (a nápravě rozpočtu mířícího k obří ostudě). Za platné letošní úspory by mohl slíbit, že v rozpočtu na příští rok couvne. Nebylo by to ani neobvyklé, ani nepochopitelné, ani politicky hloupé řešení. To se ale ukáže až v průběhu příštích týdnů.
V koaličních kruzích bude ovšem zcela jistě panovat velmi horké léto.
