Článek
Katastrofa, zrada, krádeže, lži, nemravné zadlužování, Potěmkinova vesnice. Opozice se při prvním jednání o rozpočtu 2025 nezdržuje hledáním slušnějších výrazů a reptání se ozývá i z vládního tábora. Nejblíže se věcné debatě přiblížil šéf ANO Andrej Babiš připomínkou, že „naše země pod Fialovou vládou chudne“ a že rozpočet je toho důkazem.
Údaje z dokumentace rozpočtu, který Sněmovna začala projednávat ve středu ráno, pouze upřesňují, že Česko nechudne teprve dnes. Pokud se chudobou myslí pokles ekonomického výkonu pod úroveň 2019 provázený zvýšením rozpočtového deficitu na 400 miliard, pak Česko zchudlo hned po příchodu covidu před pěti lety. Poměry se od té doby sice zlepšily, ale ekonomika dosud klopýtá a vláda nebude mít ani napřesrok k dispozici dost peněz. Česko je chudá země, na daních do rozpočtu odvádí jen málo, proto se také vládní priority podaří naplnit jen zčásti.
Ve sněmovních dokumentech se lze dočíst, že hlavní prioritou zůstává „konsolidace veřejných rozpočtů“, tedy snížení deficitu. Podle kritiků z opozice i vládních stran to jde pomalu, plánovaný schodek 241 miliard je jenom o málo nižší než 400 miliard v letech 2020 a 2021. Ve skutečnosti je boj s deficitem největším úspěchem této vlády. Pokud se přihlédne k cenové úrovni v různých letech, zadluží se Česká republika napřesrok jen 40 procenty částky, kterou si půjčila před čtyřmi lety.
Tento pokrok ovšem znamená, že o to hůře se peníze shánějí na zbylé priority roku 2025. Vláda prý posílí investice, čímž dosáhne „rekordní výše kapitálových výdajů“. Do rozpočtu Ministerstva dopravy a dalších investičních resortů skutečně proti loňsku přihodí 65 miliard, po odečtení inflace však o rekord nejde. V reálných číslech víc investovala Babišova vláda v letech 2020 i 2021 a také Topolánkův kabinet před rokem 2010.
Rekordní nárůst výdajů na obranu ovšem vládě Petra Fialy už nikdo nevezme. Jenom je pravda, že k němu došlo už v letošním rozpočtu, napřesrok se má pouze „plnit závazek financování obranných výdajů ve výši dvouprocentního podílu na HDP“.
U dalších dvou priorit, těch nejdražších, už je vidět, že vládě nezbývají peníze. „Udržení sociálního smíru“ není možné, pokud se sociální výdaje sníží. Žádná z vlád se toho od roku 2020 také neodvážila, i když jenom vyrovnat inflaci u důchodů si vyžádalo stovky miliard. V reálném vyjádření stát dokonce za důchody letos utratí víc než v posledním roce před krizí. Příští rozpočet ovšem šetří do té míry, že reálné náklady na penze o něco sníží.
Ještě víc je nedostatek vidět v prioritě „posun k znalostní ekonomice“. Konkrétně finance, které učitelům a vědcům rozděluje Ministerstvo školství, poklesly po odečtení inflace na úroveň roku 2018. Vláda Petra Fialy se to pokusila vylepšit aspoň ve svém posledním rozpočtu, kde vzdělancům přidala přes deset miliard.
Pokud rozpočet prozradil, že vláda nemá dost peněz ani v kapitolách, které považuje za nejdůležitější, pak je zřejmé, že ve většině ostatních odvětví na tom budou ještě hůř. Do té míry jsou stížnosti opozičních i vládních poslanců oprávněné.
Jestli ovšem někdo žádá, ať se pro jeho resort, případně pro jeho voliče seženou peníze novým zadlužováním, pak by si měl nejdříve přečíst rozpočtovou kapitolu 396 s názvem Státní dluh. Namísto 40 miliard před pěti lety bude třeba napřesrok splácet 100 miliard. Přepočteno na cenovou úroveň před pěti lety to sice znamená „jen“ 65 miliard, to však nic nezmění na tom, že každý obyvatel Česka odvede státu v příštím roce deset tisíc korun, za které nedostane vůbec nic.
