Článek
Deficit letošního rozpočtu dosáhne vinou povodní 282 miliard, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura. Loni byl schodek jen o sedm miliard vyšší. To znamená, že se úsporná politika Fialovy vlády zadrhla.
Rozpočtovou politiku provázela přinejmenším od jara nejistota, jestli česká vláda dodrží plánovaný schodek 252 miliard korun, a nikdo si tím nebyl jistý ještě počátkem září. Nešlo o samotné číslo ani o to, že slibovalo snížit schodek proti loňsku o nepříliš zásadních 37 miliard. Rozdíl „jen“ 252 miliard mezi příjmy a výdaji státní pokladny fungoval jako symbol, že vláda dodrží svůj slib rozpočtové odpovědnosti a napraví finanční veletoče z časů covidu, které vrhly státní rozpočet do dluhů přes 400 miliard ročně.
Jak známo, po nástupu pandemie rozdělovala vláda Andreje Babiše podporu bez jakéhokoli omezení. Dotace na kurzarbeit pro všechny zaměstnance, historické navýšení platů ve veřejném sektoru i subvencí zdravotním pojišťovnám, ošetřovné v neomezené výši, snižování daní, mimořádné zvyšování sociálních dávek včetně důchodů, a tak by se dalo pokračovat. Jedno plošné opatření stíhalo druhé a také vládě Petra Fialy se z velmi podobných důvodů dlouho nedařilo situaci zlepšit. Vysoká inflace si vynutila nevídanou valorizaci důchodů, bylo nutné dotovat ceny energií pro domácnosti a podniky, dál zvyšovat dávky a pak ještě zdvojnásobit rozpočet na obranu.
Letos už se zdálo, že nastane klidnější období, že se do sektoru veřejných financí vrátí kázeň a uměřenost. Do toho však přišly extrémní povodně a ministr financí oznámil, že magické číslo 252 miliard bude nutné o 30 miliard překročit. Sněmovna tento plán jistě schválí.
Není pochyb, že je úkolem státu nahradit škody lidem v oblastech zasažených katastrofou a že se v okresech Jeseník, Bruntál, Opava, Ostrava či Karviná musí za státní peníze opravit silnice, železnice a další sítě. To jsou regiony, které extrémní povodeň opravdu zasáhla, a proto v zásadě neomezenou podporu zasluhují. Dokonce je pravděpodobné, že se mezi nejpotřebnější zařadí i další, třeba část jižních Čech při hranicích s Rakouskem. Ovšem některé regiony si mohou pomoci samy.
Přesto dosud nikdo nedefinoval, kam konkrétně pomoc směřovat, a tak hrozí, že opět půjde o plošnou podporu pro každého, kdo se přihlásí. Je přirozené pomáhat domácnostem i celým oblastem poškozeným povodní, podobně jako bylo v covidových časech třeba podpořit firmy donucené zastavit provoz. Ovšem ve chvíli, kdy se dobře míněná pomoc vymkne kontrole, nastává problém pro daňové poplatníky.
Vzniká podezření, že se vláda, která si do programu zapsala rozpočtovou odpovědnost, bude chovat úplně stejně jako Babišův kabinet za covidu. Nasvědčuje tomu i průběh jejího středečního zasedání. Ministři odhlasovali vznik nové „superdávky sociální pomoci“, na kterou budou mít nárok nejen lidé bez práce, ale i ti, kdo pracují, ale berou málo. Ministr pro místní rozvoj si vyvzdoroval osm miliard na podporu bytové výstavby a ministr dopravy prosadil projekty PPP na vysokorychlostní železnici, kde investiční náklady na kilometr vyjdou na 873 milionů korun, tedy dvojnásobek ceny ve Španělsku.
Třicet miliard na povodně se v takovém kontextu ztratí. Jenom není jisté, jestli se na této částce zastaví požadavky z regionů.
