Článek
Ještě nedávno se mohlo zdát, že hlavní starostí České pošty jsou nové známky s prezidentem republiky. Vláda a pověřený ředitel státního podniku Miroslav Štěpán ale všechny brzy vyvedli z omylu. Připomněli, že podnik je ztrátový až tak, že musí škrtat a propouštět. Velmi.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana by bez toho pošta nepřežila, ovšem když projde změnou, tak nejen přežije, ale v budoucnosti bude poskytovat lepší služby a její zaměstnanci budou pobírat lepší mzdy. Podobné úvahy se objevovaly už za minulých vlád, ale ke skutečnému činu nakonec vždy chyběla ochota, vůle či odvaha. Vláda Petra Fialy nás teď bere na poštovní pouť slzavým údolím. A není úplně jisté, že si správně uvědomuje, s jakými nástrahami se musí vypořádat.
Škrty na poště nejsou ani nejrozsáhlejší, ani potenciálně nejnepříjemnější součástí utahování opasků, které začali vládnoucí politici po dírkách a dost nekonzistentně avizovat. S důchodovou reformou, dokonce ani s nějakou její dílčí verzí, nebo s předěláváním daní se to nedá srovnávat. Poštovní operace má zato jinou výbušnou kvalitu: dotkne se občanů „naplacato“: poznají ji okamžitě, někteří z doručené výpovědi, mnoho a mnoho dalších z cedule na dveřích zrušené pobočky.
Není tu prostor osladit to kompenzacemi nebo chlácholivými řečmi. Jednoduše: mnoho set lidí přijde o práci, mnoho tisíc – už teď často ne úplně spokojených – zákazníků pošty dostane za stejné peníze méně muziky. Například proto, že takzvaná definovaná dostupnost poštovních služeb se zvýší ze dvou kilometrů na tři.
Už kvůli tomu, že šéfa pošty jmenuje a odvolává ministr vnitra, bude pro normálního smrtelníka obtížně rozeznatelné, co je manažerské a co politické rozhodnutí. A proč by se tím vůbec zabýval? Když pošťačka v Chrudimi opáčí: „A kdo to bude doručovat, Rakušan sám?“ reaguje přirozeně. Ministr může stokrát říkat, že „vláda nebude schvalovat, které konkrétní pobočky zůstanou a které ne, to je zodpovědnost managementu“. Odpovědnost v očích lidí ponese on.
Politicko-manažerská léčba České pošty se v praxi rychle změní v další nepříjemnost všedního dne, kterou je třeba snášet. Na rozdíl od cen energií a potravin nebo nedostatku léků tu ale bude „viník“ zcela jasný. Dnešní politická garnitura a šéfové pošty mohou nanejvýš tvrdit, že napravují chyby svých předchůdců. Což uklidní málokoho.
Záležitost má i významný místní rozměr. Když vláda deklarovala, že se chce víc zajímat o regiony, tak tohle je přesně téma, na kterém se může předvést. Do toho ale přicházejí zprávy, že hejtmani nebo starostové „o ničem nevěděli“. A zatímco ministr Rakušan říká, že „seznam rušených pozic vznikne až po jednání s obcemi“, poslala pošta už teď Úřadu práce podrobné počty budoucích propuštěných. A vzhledem ke složitosti celé akce to určitě není poslední nedorozumění.
Objasňovat lidem záležitosti kolem zdražení energií a státní pomoci, to vládě moc nešlo. Teď se blíží jiná nemilá zvěst a znovu se bude nejvíc týkat „zranitelných“. Třeba těch, pro které se staly cesty na poštovní úřad nebo popovídání se starou známou doručovatelkou neodmyslitelnou součástí života. Žádný takový průzkum veřejného mínění neexistuje – ale skoro by se dalo hádat, že volební preference pravidelných klientů zejména u venkovských přepážek České pošty by dnešní parlamentní většinu dohromady nedaly. Tím spíš mají vládní politici zapojit empatii a nepříjemné věci vysvětlovat.
Škrty na poště mohou lidi z řady různých důvodů bolet (nebo štvát, chcete-li) víc, než se na první pohled zdá. Vláda by se i ve vlastním zájmu měla snažit, aby si známku z komunikace s veřejností opravila. Příležitosti nebudou přibývat donekonečna.
