Článek
Poslanci si schválili přilepšení o necelých sedm procent. A jestli novela zákona o platech projde i dalšími stupni legislativního procesu, bude podle čeho spočítat lednové výplaty také pro strážce spravedlnosti nebo státní zástupce.
Připomeňme, že loni v květnu zrušil Ústavní soud část konsolidačního balíčku, která v zákoně o platech soudců a ústavních činitelů snižovala koeficient, jímž se počítala platová základna soudců i dalších představitelů státu z vývoje průměrné mzdy.
Vláda – asi i kvůli blízkému termínu krajských voleb – dlouho předstírala, že si ničeho nevšimla, načež v listopadu propadala panice a rozhodla se do zákona vrátit původní koeficient. Důsledkem by byl nárůst platů politiků o pěkných 14 procent, což vyvolalo všeobecné rozhořčení. A také asi stopadesátou reprízu debaty, o níž vždycky všichni doufáme, že už ji nebudeme muset nikdy sledovat. Tedy debaty politiků o platech politiků, která se vždy nevyhnutelně zvrhne v přehled pokrytectví, populismu a falešné skromnosti.
Tato debata v tuto chvíli tedy zase jednou končí. Zásadní otázka zní: Udělali během ní politici něco, čím by zabránili jejímu opakování v dohledné budoucnosti? Odpovědět můžeme tak trochu po lidovecku: Jak se to vezme.
Na jedné straně zůstávají platy politiků provázány s platy soudců, což je mechanismus, který se v poslední době příliš neosvědčil. Především proto, že Ústavní soud opakovaně ruší jakýkoli pokus platy soudců v rámci úsporných opatření snížit nebo zpomalit jejich růst, což pak dělá zmatky i v platech politiků a dalších představitelů státu.
Na straně druhé ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dostal do novely návrh, podle nějž v budoucnu nebudou moci platy politiků růst meziročně rychleji než o pět procent, a to ani v případě, že by k tomu vývoj průměrných mezd vybízel. Toto zastropování tempa růstu se netýká soudců, ale dotkne se všech ostatních „představitelů“, tedy nejen politiků, ale také vedení některých velkých úřadů nebo Národní sportovní agentury.
V ideálním světě by snad tento strop mohl zamezit divokým debatám nad skokovými růsty politických výplat například po etapách jejich zamrazení. Při dosavadních zkušenostech si však dovolme o tom mírně pochybovat. Nicméně je to alespoň nějaká snaha o budoucí zklidnění.
To ovšem neplatí o další změně, kterou do zákona prosadila část koaličních poslanců v čele s Milošem Novým z TOP 09. Podle této úpravy plat politikům naopak klesne o pětinu, a to v případě, že zadlužení země přesáhne 50 procent HDP. Má prý jít o „brzdu proti rozhazování peněz populisty“, ale ve skutečnosti je to spíš nedomyšlená hloupost.
Připomeňme, že dnes se úroveň českého dluhu pohybuje kousek nad 40 procenty HDP a podle projekcí Národní rozpočtové rady by proražení 50procentní hranice mohlo, pokud se veřejné finance nebudou průběžně konsolidovat, nastat někdy kolem roku 2033.
Nový navrhuje, aby v případě, že „dojde k vyhlášení výše zadlužení vyšší než 50 % hrubého domácího produktu“, byla snížena „platová základna pro výpočet platů poslanců a senátorů Parlamentu v následujícím roce o 20 %“.
Návrh nijak nespecifikuje, co přesně se myslí „vyhlášením výše zadlužení“, zda jde jen o státní dluh nebo o celkové závazky včetně dluhů například obcí, krajů či zdravotních pojišťoven. Rozdíl mezi těmito ukazateli přitom může činit klidně dva procentní body HDP (v roce 2023 to bylo 1,6 procentního bodu). Dále v příslušném zákoně není nic jako „platová základna pro výpočet platů poslanců a senátorů“. Zákon zná jen platovou základnu „představitelů“. Z této základny se vypočítávají nejen platy poslanců a senátorů (koeficientem 1,08), ale také třeba ministrů, prezidenta nebo vedení zmíněných úřadů (NKÚ, ÚOHS) či sportovní agentury.
Dále je uvedeno, že pokud zadlužení, ať už je tím míněno cokoli, zase klesne pod 50 procent HDP, základna vzroste na původní úroveň, tedy dejme tomu z roku na rok třeba o čtvrtinu. Tomu ovšem bude bránit zmíněný Jurečkův strop, který zakazuje, aby platová základna představitelů rostla meziročně rychleji než o pět procent.
Stručně řečeno, politici si zvýšili platy, ale ve snaze doprovodit to také něčím líbivým udělali ze zákona bramboračku.
Nezbude než se upřímně modlit, aby zadlužení skutečně nedosáhlo 50 procent HDP, protože pak by se kolem politických platů rozpoutal chaos, vedle nějž budou všechna předchozí představení na tohle téma blednout.
