Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček přišel v rozhovoru pro iDnes.cz s ohnivým slovníkem a do titulku se vyšvihl hned první odpovědí: „Uděláme vládě takové peklo, až se jim z toho srolují jejich vládní ponožky.“
To byl chytrý tah, protože média mají takové hlášky ráda. Obstrukce jsou „peklo ve Sněmovně“ nebo „sněmovní peklo“, respektive „Okamura slibuje obstrukční peklo“, jak informovala CNN Prima News.
„Peklo“ prostupuje opoziční kritikou stále častěji, Havlíčkův nadřízený Andrej Babiš například také vládu označil za „totální peklo“ a ujistil, že „vývoj s touhle pekelnou vládou i v Evropě si vyžaduje, abych ještě chvilku v hnutí zůstal“.
Až se může zdát, že jestli se karty obrátí a brána do pekel zabouchne, musí nutně nastat „nebe“, kam přijdou všichni kromě hříšníků, po nichž krásná nová vláda zdědí všechny průšvihy tohoto světa.
Je to dokola totéž: než se moc předávala naposledy, princip rétorické nesmiřitelnosti byl stejný, jen se snad hovořilo o něco méně obrazotvorně a více distingovaně. Džin srolovaných vládních ponožek zůstával do roku 2021 ještě v lahvi stejně jako otázka, jestli snad dress code předepisuje ministrům v tomto směru něco speciálního.
Opozice by ale musela být hloupá a slepá, kdyby se nepokusila převyprávět průzkumy jako boj dobra s pekelníky. Zhruba dvě třetiny lidí nesouhlasí ani s vládním balíčkem (podle STEM/MARK), ani s činností vlády (podle CVVM). Není divu, že Karel Havlíček nejen ve zmiňovaném rozhovoru hýří sebevědomím. Až tak, že vládu (tak jako Andrej Babiš) kritizuje za „zpackanou tiskovou konferenci“. Zatímco na tiskových konferencích za covidu, myslí si asi Havlíček, on sám (a Babiš, pokud se dostavil) exceloval brilantní srozumitelnou prezentací od A do Z.
Mohlo by vás zajímat:
Havlíček jako obvykle připomíná utržený vagon. Líčí katastrofu, peklo a říká „použijeme ty nejtvrdší metody, které máme k dispozici, protože jsem bytostně přesvědčen, že vláda postupuje špatně“. Detaily odporu se nemusí zdržovat, protože „my teď hlavně čekáme na to, co z vlády definitivně vypadne“.
Jeho přirozenou opoziční výhodou je, že může mluvit, jako by ANO vládlo samo a nemuselo se dělit o kompromisy ani o kontakt svých receptů s realitou: „Dvacet miliard úspory na resortech, navýšení některých spotřebních daní a další peníze by byly z důsledného výběru daní. Jenom na EET se dalo ročně získat mezi deseti až dvaceti miliardami.“
To zas pro změnu připomíná Petra Fialu před nástupem do Strakovky: „Dal bych každému ministrovi za úkol, aby ve svém resortu našel provozní úspory ve výši šesti procent. Kdybychom tyto úspory měli, tak jsme schopni deficit rozpočtu skoro o 100 miliard snížit.“
Všechno to Havlíčkovo hartusení ale skrývá optický klam. Terčem je sice vláda. Ale soupeřem není jen Petr Fiala, ale stejně, možná i víc, Tomio Okamura, Robert Šlachta nebo Jindřich Rajchl. Jde o to, kdo to vládě natře nejvíc a nakloní si největší část z momentálních dvou třetin nespokojených voličů. Kdo si přisvojí, kdo bude stimulovat a případně kdo udrží do voleb jejich zklamání či protestní náladu. Protože menší partaje se právem mohou obávat, že také jejich voliče čerstvě natřený národní konzervativec Babiš „vyluxuje“, dá se čekat, že i boj o šéfa obstrukcí a hlas opozice bude tuhý.
A i když už není moc kam pokračovat, bude se stupňovat i „peklo“. Například na „armageddon“ nebo „apokalypsu“. V porovnání s tím je heslo o „spálené zemi“, se kterým se drala k moci Zemanova ČSSD v 90. letech, málem básnický výkon. Ale jinak nic nového pod sluncem.
A Robert Šlachta, který teď ve Sněmovně obstruovat nemůže, nechal alespoň rychle vylepit billboardy: „Podvedli vás. Příště Přísaha.“ Zlověstně nevyjádřený podmět „oni“ umožňuje, aby si každý vyhledal podvodníka podle svého gusta.