Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Že je někdo VIP, to se v různých historických obdobích pozná podle různých okolností. Odznak VIP ale vždycky má být něčím, co je hodně žádané, ale i hodně nedostupné. Tím také odznak VIP propůjčuje patřičný status tomu, kdo ho vlastní. Je vyvolený.
V minulosti tuhle roli plnily například přístup na královský dvůr, volňásek do lóže v opeře, pozvánka na lov dvanácteráka s pohoštěním nebo permanentní propustka do Západního Berlína. A dnes také neomezené a bezplatné parkování v ulicích Prahy. Jde o VIP odznak par excellence.
Jinak než touhle symbolikou si těžko vysvětlit, proč ředitel magistrátu Martin Kubelka přidělil VIP parkovací oprávnění i některým autům, která si ho zjevně, případně velmi pravděpodobně nezaslouží. Včetně vozidel registrovaných na jeho manželku nebo na firmy rodičů a manžela náměstkyně primátora Alexandry Udženije (ODS).
A vysvětluje se tím i to, proč na kouzelné parkovací kartičce – která fyzicky zřejmě neexistuje, ale podle VIP pravidel by správně měla! – její vlastníci i magistrát tolik lpějí. A proč se kolem toho dělají tajnosti, jako by šlo o kódy k raketám středního doletu.
Zaparkovat osobní automobil kdekoli kdykoli je v Praze 21. století tak žádané a tak nedostupné, že úřední povolení není jen odznakem VIP, ale i odznakem moci. Tím spíš, že tu jde o veřejné peníze a veřejné činitele.
A přibližně někde tady legrace končí. Přístup ředitele magistrátu je skandální. Ať už všichni dotyční správně chápou, v čem je problém, nebo ne.
Takže popořadě.
Parkovat své soukromé auto tam, kde se stát nesmí, pan Kubelka, paní Udženija a další lidé mohou – ve výjimečných případech při plnění „služebních povinností“. Ano, v kritických situacích jde o minuty a asi si nebudou volat taxíka ani objíždět třikrát dokola blok. Ale to se bavíme opravdu o výjimkách, jaké možná nenastanou za celý rok.
A i když nastanou, není úplně pravděpodobné, že zatímco „hoří“, tak auto odstavené u požáru v rozporu s předpisy by dostalo botičku nebo lístek za stěrač. Protože to v Praze není pravděpodobné nikdy. Parkování zdivočelo, policie a úřady sisyfovskou práci do značné míry vzdaly.
Sporné je tedy už to, jestli vůbec musí pro účely parkování nějaký seznam privátních VIP espézetek existovat. Jestli jsou taková oprávnění potřeba.
Za druhé, když už soupiska vyvolených vznikne, má v ní být pořádek a nemají v ní být otazníky. Musí být jasné a dobře zdůvodněné, kdo přesně parkovací glejt dostal a proč. Kouzelná kartička je benefit z kapes daňových poplatníků – a to i těch, kteří po ní sami z nějakých dobrých důvodů touží, ale vyvolení nikdy nebudou. Jen naštvaní.
Poté, co záležitost vyšla najevo a podrobně ji popsaly Seznam Zprávy, začal magistrát tajení a tutlání vysvětlovat bezpečnostními ohledy, potažmo soukromím osob. Ale není úplně jasné, jak by jednomu nebo druhému mohl uškodit transparentnější přístup.
Je ve veřejném zájmu vědět, kdo z veřejných činitelů výhodu neomezeného parkování má. Aniž by se zveřejňovaly osobní údaje včetně soukromých espézetek.
Nejde o hon na čarodějnice ani na papaláše, ale o normální a žádoucí kontrolu moci. Kovbojku z toho dělá městská správa.
Za třetí, v pátek se na radnici Prahy 7 dostavili policisté. Protože magistrát podal trestní oznámení. Ne kvůli kauze bezplatného parkování samotné, ale kvůli jejímu zveřejnění. Proto si policie na radnici sedmého obvodu přišla pro e-mailovou komunikaci zastupitele Pavla Zelenky (Praha Sobě) s reportérkou Seznam Zpráv. Podle Zelenky se tak stalo pouhý den poté, co trestní oznámení padlo.
Magistrátní přechod do ofenzivy pomocí pokusu o kriminalizaci – a jak jinak vykládat trestní oznámení a zapojení policie? – je na celém příběhu nejskandálnější. Kdyby nešlo o radního Prahy 7 bez imunity, ale o poslance s imunitou, byly by toho plné noviny. Nad tím, že „policie zasahuje v Parlamentu“, by se vážně pozastavil snad každý. Podat na poslance XY trestní oznámení, což může kdokoli za cokoli, a druhý den policie zvoní u jeho poslanecké kanceláře? Přinejmenším zvláštní.
Stejně se dá pozvednout obočí, i když policie navštíví zastupitele Zelenku. Když ho vyzvala, aby jí předal soukromou korespondenci, není to žádný běžný provoz.
Tím spíš, když trestní oznámení na zvoleného politika v politické kauze nepodal ani volič YZ, ani politický soupeř, ale magistrát, úřad. Ředitel magistrátu Martin Kubelka není politik, ale úředník, jmenuje a odvolává ho primátor se souhlasem ministra vnitra. Ředitel nekandidoval. Souhlas nebo námitky voličů vůči němu se musí obracet tam, kde spočívá politická odpovědnost.
