Článek
Komentář si můžete také poslechnout v podání Miloše Čermáka.
Asi víme, že v soutěži krásy by dnešní vláda neuspěla. Myšleno politické krásy, samozřejmě. A propadla by nejspíš i v soutěži vědomostí, minimálně těch ekonomických. Jak celkem přesvědčivě ukázal Martin Čaban v komentáři na Seznam Zprávách, její kompetence jsou v tomto směru znepokojivě nízké. A to bohužel včetně klíčových ministrů.
A do třetice, kabinetu Petra Fialy chybí i výrazné osobnosti, a to i na postu premiéra. Když se o předsedovi vlády s kýmkoli bavím, nikdy neslyším přívlastky jako „silný“, „výrazný“ nebo nedejbože „lídr“. Co naopak padne skoro vždycky, je buď respekt k tomu, anebo dokonce i údiv nad tím, že se – navzdory výše zmíněným hendikepům – vládnutí Petra Fialy odehrává bez politických dramat a krizí.
To je, myslím, největší přednost dnešní vládnoucí koalice. Nepamatuju vládu, navíc politicky, ideově i personálně tak různorodou, která by úřadovala tak klidně a vyrovnaně. Bez probublávajících konfliktů, bez okopávání kotníků či egotripů jednotlivých politiků.
Asi nejlíp se pro nejsilnější stránku vlády hodí ono klišé, které mou generaci naučil slavný Buñuelův film ze 70. let. Tedy: pokud Fialova vláda v polistopadových dějinách Česka něčím vítězí, tak svým nenápadným půvabem.
Myslím to zcela neironicky a vážně. Fialův minimalismus, možná daný i jeho politologickým vzdělanostním zázemím, je jeho nejsilnější zbraní a nejlepší vlastností.
Příklad: mnozí kritizovali jeho víkendové video, ve kterém se vyjadřuje k rostoucí ceně potravin. Když to budu velmi zjednodušeně, až vulgárně parafrázovat, tak v tom videu říká: „Problém zkoumáme a hledáme řešení, ale je možné, že neuděláme nic. Neboli to necháme na trhu. Když opozice i média strašily nárůstem cen paliv a energií, neudělali jsme nic – a dobře dopadlo. Možná to bude nejlepší i v případě potravin.“
Ještě jednou opakuju, že to velmi zjednodušuju. A zároveň, že myslím zcela neironicky, že mi to je sympatické. Politicky to možná není úplně jednoduché říct, protože odpůrci okamžitě namítnou: „K čemu máme vládu, když nedělá nic? Okamžitě odvolat!“ Ale někdy je opravdu nejlepší a zároveň nejtěžší nedělat nic.
Nebo ještě jinak: je to určitě lepší než vyvíjet nesmyslnou, často kontraproduktivní aktivitu, která sice vytváří iluzi kompetence a pracovitosti, ale nemá reálné výsledky. V tom byl mistrem Fialův předchůdce. Jen vzpomeňme na covid: byl ochoten téměř osobně rozvážet vakcíny a léky do nemocnic, ale základní koncepce zcela chyběla.
Co by možná vláda mohla udělat, je být malinko odvážnější. Zejména v nepopulárních opatřeních. Dobrým příkladem je Rakušanovo rušení poboček České pošty. Považuju to za potřebný a logický krok, jakkoli se snadno a často kritizuje. To přesně je potřeba udělat nejen s poštou, ale i dalšími mnoha státními a polostátními institucemi. Privatizace nám v Česku moc nejdou, v případě pošty si za daných okolností ani nemyslím, že by to byl dobrý krok. Ale významné úspory a omezení nákladů jsou hned druhé nejlepší řešení.
Další věc, co Fialově vládě chybí, je metaforické „přistání na Měsíci“. Jasně, narážím na Kennedyho – ve své době bláznivý – politický slib, kterým odstartoval superúspěšný kosmický program. Chápu, že k Fialově naturelu a akademičnosti moc velká politická gesta nesedí.
Jenže Česko je malá země bez přírodních zdrojů a dnes i bez průmyslu, který by měl budoucnost. Jestli bychom na něco měli vsadit, pak je to intelektuální a vzdělanostní excelence. Pokusit se napodobit podobné země jako třeba Estonsko nebo do jisté míry i Izrael.
Protože jestli je něco dneska analogií dobývání vesmíru v šedesátých letech, pak jsou to digitalizace a umělá inteligence. Že jsme na začátku, nebo dokonce uprostřed revoluce, je jasné. Navíc jsme zemí, kde se tyto obory i na univerzitách dlouhodobě učí na špičkové úrovni. Proč tohle téma Fialova vláda už nezvedla, naprosto nechápu.
A mělo by to být ve velkém stylu. Být trochu bláznivou by vládě s nenápadným půvabem slušelo. Jak říkal Steve Jobs ve svém legendárním projevu k absolventům Stanfordu: „Stay hungry, stay foolish.“ To byl projev – až na výjimky – pro budoucí byznysmeny. Ale v dnešní situaci může docela dobře platit i pro vládu. „Hungry“ vzhledem k cenám potravin budeme, teď ještě trochu „foolish“.
Skutečně není důvod, aby Fialův kabinet nebyl víc bláznivý v tom, kde se otevírají šance. Nebo tedy aspoň trochu víc odvážný. Připomeňme, že ke vzniku koalice přispělo po posledních volbách do Sněmovny ohromné štěstí. Skoro nikdo s tím nepočítal. A je prakticky vyloučeno, že by svůj mandát koalice v tomhle politickém rozložení obhájila. Zároveň má ale v tomto volebním období mandát velmi silný a do vínku ještě dostala zcela neschopnou opozici.
Argument, že v době krize přece stát nepřijde s velkými plány v něčem tak kontroverzním a nejistém, je nesprávný. Naopak – právě v době krizí a nejistoty je šance dát základy budoucí výjimečnosti a prosperitě. Bylo by vynikající a samozřejmě nečekané, kdyby tuhle nápadnou budoucnost pomohla zajistit vláda s nenápadným půvabem.
