Článek
Řadový člen menší vládní strany TOP 09 vrátil stranický průkaz. Na první pohled bezvýznamná událost si přesto vysloužila novinové titulky. Proč právě Miroslav Kalousek budí takový zájem?
Důvodem sotva může být okolnost, že Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem svého času TOP 09 zakládali. Pořád jde jen o interní záležitost nevelké strany, která by kromě jejích členů nemusela nikoho zajímat.
Ani výroky, kterými Kalousek rozchod provázel, nebyly dramatické. „TOP 09 má odlišné názory na některá témata, která se týkají hospodářství,“ uvedl neurčitě. Spíše mírnými slovy se vymezil vůči středopravé vládě Petra Fialy, která prý opustila svůj program.
Z pohledu mnohých však veterán pravicové politiky udělal první krok na cestě, která může vést k založení nové politické strany a změnit poměry v zemi. Podařilo se mu to už jednou, když TOP 09 záhy po jejím vzniku přivedl se sedmnácti procenty do vlády Petra Nečase (ODS). Také v politice ovšem platí pravidlo „nikdy nevstoupíš do stejné řeky“ a otázka zní, proč by nemělo platit právě teď.
Kalousek má přinejmenším k dispozici přesvědčivý argument, kterým může nutnost vzniku nové strany zdůvodnit a také vysvětlit, proč by se měl zakládání účastnit právě on. Shodou okolností oznámil odchod ze strany ve stejný den, kdy vláda, v níž je TOP 09 členem, odeslala do Sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2025 s deficitem 241 miliard korun, a spolu s ním i novelu letošního rozpočtu zvyšující plánovaný schodek o 30 miliard. To znamená – přinejmenším z Kalouskova pohledu – takřka úplnou kapitulaci v boji s deficitem. Něco takového nejde odpustit.
Dlouholetý ministr financí tím mohl dát mimoděk najevo svůj zásadní postoj. Státní pokladnu kontroloval v období 2007-2013. Mimo jiné musel v té době překonat rozpočtový deficit ve výši 5,4 procenta hrubého domácího produktu, který vznikl po nárazu finanční krize roku 2009. Pod heslem, že nechce zadlužovat příští generace, dokázal schodek do čtyř let srazit k jednomu procentu. Na počátku současné krize, po příchodu pandemie covidu-19, vyrostl deficit veřejných financí na 5,8 procenta HDP. Po čtyřech letech, tedy letos, bude přinejlepším těsně pod třemi procenty.
Kalouskovu úspornou politiku stíhala kritika, podle které svými škrty způsobil návrat recese do Česka. Bilance tuzemského hospodářství však nebyla před deseti lety zdaleka tak špatná jako letos. Naopak pořádek ve státní pokladně byl jedním z nezbytných předpokladů rychlého vzestupu české ekonomiky po roce 2013.
Nemusí to být jen vinou ministrů Fialovy vlády, přesto se může zdát, že se ani trochu nesnaží bojovat s deficitem. Pokud vznikne nová pravicová strana za účasti Miroslava Kalouska, pak nebude pochyb, že sleduje odlišnou politiku.
