Článek
Nad poslední výroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se sborem rozhořčila celá současná vládní garnitura od poslanců po vicepremiéry, přisadil si i předseda opoziční SPD. Proč ne. Zpráva sice neobsahuje úplně šokující zjištění, ale hezky shrnuje to, co se na nás během válčení s covidem v podání vlády Andreje Babiše denně hrnulo.
NKÚ dospěl k závěru, že „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“. To je při pohledu na druhý covidový rok dost tristní zpráva. Premiér Babiš i ministryně financí Schillerová nás do poslední chvíle v úřadu oblažovali povzbudivými slovy o tom, jak nás nejhorší výsledek státního rozpočtu v historii zachrání před covidem a jak se „pumpováním peněz do ekonomiky“ nakonec „proinvestujeme z krize“.
Výdaje státního rozpočtu narostly proti prvnímu covidovému roku 2020 o dalších 64 miliard. Z toho 59,5 miliardy skončilo v běžných provozních výdajích bez souvislosti s covidem nebo investicemi. Kapitálové výdaje (tedy investice) vzrostly meziročně jen o 2,6 %, a jak upozorňuje zpráva kontrolorů, „poklesl také podíl kapitálových výdajů vztažený k celkovým výdajům i k HDP“.
Není proto divu, že se na zprávě tepající prohřešky minulé vlády ochotně sveze vláda současná. Důležité jsou ale v tomto kontextu dvě věci.
Zaprvé na neutěšeném stavu veřejných financí, který kontroloři právem tepou v souladu s dalšími ekonomy i orgány, jako je Národní rozpočtová rada, nese svou vinu i část současné vládní garnitury. Konkrétně ta, která v populistickém poblouznění ruku v ruce s vládnoucím hnutím ANO schválila balík daňových změn, jenž připravil příjmovou stranu státního rozpočtu o nějakých 110 miliard, zatímco výdaje dál utěšeně rostly. Takže pohoršení nad zprávou o tristním hospodaření Babišovy vlády je dost pokrytecké.
Zadruhé je tu pozice samotného Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten svou kontrolní činností dodával v minulém volebním období tehdejší opozici a dnešní vládě spoustu munice na Babišovu koalici – ať už jde o bídný postup digitalizace Česka, neefektivní dotace v sociální oblasti, nebo špatnou kontrolu přínosů podpory podniků a firem.
Kontrolní úřad pod vedením Miloslava Kaly navíc mnoho těchto zjištění dokázal opatřit mediálně atraktivními průvodními zprávami, takže opozice to vlastně vůbec neměla těžké a mohla snadno vyvolat dojem, že Babišova vláda nedělá nic jiného než nehospodárně rozhazuje a ulívá miliardy. Z výroční zprávy NKÚ ale také plyne, že po 29 kontrolních akcích, po kontrolách 128 osob a účtů za tři stovky státních miliard padlo v roce 2021 ze strany NKÚ nakonec jen jedno trestní oznámení (v roce 2020 byla podána čtyři). Ostatní zjištění neměla trestněprávní povahu, ale řešila spíše byrokratické, administrativní a jiné systémové nedostatky, které se změnou vládní garnitury automaticky nezmizí.
A teď se karta otočí a přísné oko kontrolorů se zaměří na fungování státu za vlády pětikoalice, zatímco kritický tón kontrolních zpráv bude nabíjet opoziční kanóny hnutí ANO. Účelnost prostředků vynakládaných v souvislosti s řešením bezpečnostní, uprchlické i sociální krize bude NKÚ nepochybně zajímat stejně, jako jej zajímaly peníze vydávané „za covid“. Trendy v udržitelnosti veřejných financí se i kvůli zmiňovaným krizím patrně nijak zásadně nezlepší, takže si můžeme už teď vsadit, že zpráva za letošní rok nebude v tomto směru vlídnější než ta loňská.
Bude vláda k práci kontrolorů stejně otevřená a vnímavá, až půjde o její práci, a ne o střelbu do konkurenčních řad? Nebo si najednou bude také stěžovat, že zprávy NKÚ jsou „odtržené od reality“, jako to dnes dělá Alena Schillerová? To teprve uvidíme. Na každý pád to bude jeden z důležitých ukazatelů, podle nějž půjde měřit plnění slibů o změně politického stylu.
