Článek
Těžko říct, jestli to byla součást plánu. Ale jisté je, že se ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi chvályhodně podařilo přitáhnout pozornost k jednomu důležitému, a přesto poněkud opomíjenému politickému orgánu. Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny je třicetihlavý sbor, který má velký vliv na rozhodování o velkých penězích. O deseti jeho členech rozhoduje vláda, dvacet lidí volí poslanci. A kabinet na Válkův popud vyslal do tohoto sboru kromě jiných i Miroslava Kalouska.
Pozornost byla předem zaručena – nevěřícné dotazy během opozičních interpelací premiéra ani zděšení koaličních Pirátů na sebe nenechaly dlouho čekat. Šéf (čtyř) pirátských poslanců Jakub Michálek chce Kalouskovu volbu hnát na jednání koaliční rady, vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš se pro jistotu nechal slyšet, že pro vyslání exministra financí do řídícího orgánu největší zdravotní pojišťovny nehlasoval. Vždyť sám ještě nedávno jezdil po Česku s „vězeňským“ autobusem, na němž byl Kalousek vyobrazen mezi největšími padouchy. Válek ale za Kalouskem stojí a sám expředseda TOP 09 si neodpustil poznámku o „pirátských kádrovácích“. Skoro se zdá, jako by bylo zaděláno na první nápadnější koaliční roztržku.
Je to ale spíš zbytečné. Už proto, že Kalousek nejde na žádnou politicky exponovanou pozici. Nejde dělat VZP ředitele, nejde náměstkovat na ministerstvo zdravotnictví, ba nestává se ani prezidentským kandidátem koalice Spolu. Stává se jedním z deseti vládních nominantů ve 30členné radě.
Navíc ani nejde o nesmyslnou politickou trafiku, která by vyvolávala pohoršení. Členství ve správní radě sice je honorované – zdravotně pojistný plán VZP na rok 2022 počítá s odměnami pro 43 členů správní a dozorčí rady v celkové výši skoro 17 milionů korun – ale Kalouskovi také nelze upřít kompetenci. Sice nikdy nevystupoval jako expert na zdravotnictví, ale jako bývalý předseda sněmovního rozpočtového výboru a ministr financí ve dvou vládách umí pracovat s velkými čísly a složitějšími finančními plány a vládě se hodí i pro svůj étos rozpočtové odpovědnosti.
Jedním z klíčových úkolů správní rady je schvalování návrhů zdravotně pojistných plánů, tedy v podstatě rozpočtů pojišťovny. A plán VZP pro rok 2022 počítá s výdaji na zdravotní péči přes čtvrt bilionu korun. Pojišťovna se navíc brzy – možná už letos – podívá na dno svých pracně budovaných rezerv a zkušená hlava zvyklá hledat úspory se v řídicím orgánu může hodit.
Opoziční strany mají na své rozhořčení samozřejmě plné právo, ale například SPD by si mohla uvědomit, že jejím snažením získal pašalík v bývalé správní radě třeba Jaroslav Novák Večerníček, spisovatel, zakladatel Pivního magazínu a věrný fámulus Tomia Okamury. Kompetenci ve financích a zdravotnickém managementu neměl zhola žádnou a přivýdělek v radě VZP byl jen odměnou za věrné služby předsedovi parlamentní strany.
Koaliční strany v čele s Piráty by si naopak mohly případné pohoršení schovat až na okamžik, kdy k němu nastane nějaký věcný důvod. Opírat se o jakousi představu Kalouskovy všeobecné politické toxicity je v souvislosti s členstvím ve správní radě VZP dost přehnané.
Ve stínu Kalouskovy nominace navíc poněkud zanikají další snahy o změnu složení klíčového orgánu největší zdravotní pojišťovny. Starostové by rádi ve správní radě viděli Pavla Hroboně, bývalého náměstka ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a také člověka, který se efektivitě ve zdravotnictví věnuje velkou část svého profesního života, založil respektovanou vzdělávací instituci Advance Healthcare Management Institute a obecně patří mezi nejzajímavější účastníky debat o potřebných změnách v českém zdravotnictví.
Volba poslaneckých nominantů se ale zdržuje. A to i kvůli Pirátům, kterým na první pokus nevyšly počty poměrného zastoupení, protože na jejich malý klub zkrátka mezi dvacítkou poslaneckých nominací nezbylo a hrozilo, že ve správní radě budou mít jen Válkova náměstka Josefa Pavlovice. Proto první volbu odpískali a rozhodli se raději vystupovat jako součást koalice se Starosty. To už vychází lépe, jenže termíny se tím stávají poněkud šibeničními. Zákon o VZP jasně říká, že volba „poslanecké“ části správní rady se musí konat do 90 dnů od ustavující schůze Sněmovny, tedy v tomto případě do 6. února.
Obecně lze říci, že přestože je správní rada VZP výsostně politickým tělesem, dokázala obvykle díky pestře nastavenému složení odolávat bezprostředním poryvům politické nálady. Například ředitel VZP, kterého rada jmenuje a odvolává, patří k docela stabilním zaměstnáním a obvykle přežije více než jednu vládu. Současný šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek například kroutí ve funkci desátý rok a sleduje pátého premiéra. Andrej Babiš jej přitom neměl rád, považoval jej za exponenta ODS a několikrát usiloval o jeho odvolání. Správní rada pojišťovny mu ale nevyhověla ani jako ministrovi financí, ani jako premiérovi. I proto si tento orgán zaslouží nejen pozornost, jíž se mu teď dostává vrchovatou měrou, ale od politiků také respekt a – i přes těch pár trafik – uctivé zacházení.
