Článek
Nepochopení síly symbolu, gesta, které aktuálně předvádějí čeští politici, je, ano, nepochopitelné.
Hamounit si svůj plat, sdílet na sociální sítě tabulky s příjmy soudců versus politiků, coby ukázku nuzného života poslanců, jako to udělal Marian Jurečka, je exces.
Málokomu dnes stoupá plat v přímé úměře k aktuální inflaci. Lidé chudnou. Za peníze, které vydělají, si koupí méně než před půl rokem.
Výrazně méně.
Když prezident Petr Pavel vyzval ústavní činitele, aby se zachovali solidárně, narazil na rozpaky.
Aby bylo jasno. Mám za to, že v ideálním světě by měli špičkoví politici brát stejné peníze jako top manažeři největších firem. Rozhodují o dalších dekádách životů deseti milionů lidí.
Odmítám přistoupit na oblíbenou hospodskou tezi, že co politik, to zloděj.
Prostředí, kde je soustředěná moc a vliv, jistě svádí ke korupci. Je možné, že je v politice úplatkářství rozšířenější než dejme tomu v kavárenství. Vyřvávání, že všichni politici kradou, je ale, myslím si, přehnané.
Spravedlivé je připomenout, že v posledních letech politici několikrát zasáhli a platy si zmrazili, případně přibrzdili jejich růst. Penze nebo průměrné mzdy stoupaly rychleji než platy ústavních činitelů.
Což nic nemění na síle gesta. „Jsem přesvědčen, že v této tíživé době není možné na jednu stranu snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat růst platů ústavních činitelů,“ řekl Pavel. „Za situace, kdy chceme, aby resorty škrtaly své rozpočty, aby se lidé uskromnili, přece není možné, aby politikům rostly platy. Už minimálně z pocitu solidarity s ostatními by to měli udělat. Budu trvat na tom, abychom to udělali.“
Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan Seznam Zprávám řekl, že prý si symbolický význam uvědomuje. Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda se ale bojí rozhoupání platové houpačky. „Určitě něco bude v diskuzi o konsolidaci veřejných rozpočtů. Jenom zmrazení pokládám za nejhorší způsob provedení. A to právě proto, že když se pak zase rozmrazí, je skok nahoru příliš velký.“
Na Pavlově myšlence si teď proto honí trika opoziční poslanci.
Stačilo by přitom konstatovat: mzdy si letos nezvýšíme. Z dat statistiků plyne, že by se plat poslanců mohl v roce 2023 zvednout o 12,7 procent, nad 100 tisíc korun.
Pro většinu národa jsou to nevídané peníze. A to nehovořím o odměně šéfa/šéfky Sněmovny – 243 800 korun. Dám si ale repete: špičky byznysu berou násobně víc, aniž by rozhodovaly o životech milionů lidí.
Přesto. Mnoho by se nestalo, kdyby se poslanci vzdali nejen navýšení odměn, ale každý si solidárně s národem odepřel třeba na půl roku pět tisíc měsíčně.
Populismus, namítnete. Bezesporu.
Výjimečně ovšem prospěšný. Zmírňující už tak nesnesitelnou tenzi.
