Článek
V politice by mělo platit zlaté pravidlo „nedělej v opozici vládě to, co nechceš, aby opozice dělala tobě, až budeš vládnout“. Obstrukcemi při schvalování zákonů počínaje přes výsměch kvůli personální nouzi až po někdy nesmyslný tlak na rezignaci členů vlády kvůli sebemenšímu přešlapu.
Teď to všechno doběhlo premiéra Petra Fialu, který pověřil ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby navrch řídil ještě Ministerstvo životního prostředí, a to až do konce tohoto roku. Úřad je bez ministra už od 1. listopadu, kdy ze zdravotních důvodů rezignovala Anna Hubáčková. Šéf lidovců Jurečka tedy bude zaskakovat minimálně dva měsíce.
Když v předchozí Babišově vládě dělal totéž Karel Havlíček, byl terčem posměchu tehdejší opoziční ODS. Vznikla spousta vtipů na téma, jak dvě židle zvládá, kolik hodin denně spí nebo jak se mezi sousedícími úřady přesouvá.
Na konci ledna 2020, když byl ministr průmyslu Havlíček pouhý týden i ve své druhé roli ministra dopravy, nezaváhal opoziční lídr Petr Fiala a hned kvůli tomu ve Sněmovně interpeloval premiéra Babiše.
„Já opravdu nechci shazovat schopnosti pana ministra Havlíčka, ale myslím, že tohle by nezvládl ani ten Harry Potter. Tak se vás ptám, kdy sáhnete do své údajně nevyčerpatelné studnice schopných manažerů a přinesete na Hrad jméno nějakého nového ministra?“
Ptal se tehdy zcela logicky a správně. A dnes by se měl stejně logicky ptát pana Fialy nejen opoziční lídr Andrej Babiš, ale i my všichni ostatní.
Opravdu nechceme shazovat schopnosti pana ministra Jurečky, ale jak to všechno zvládne? Vždyť jen na Ministerstvu práce a sociálních věcí má ohromnou a těžko zvladatelnou agendu. A životní prostředí není žádný pohodlný vedlejšák, dnes přece musí společně s rezortem průmyslu hrát klíčovou roli při transformaci energetiky a ekonomiky. A vůbec – kde jsou všichni ti kompetentní politici, které jste slibovali po „vládě chaosu“, jak jste říkali svým předchůdcům?
Celý problém tkví ve jménu Petra Hladíka, jehož KDU-ČSL navrhla na post ministra životního prostředí. Osmatřicetiletý politik má v oboru slušnou kompetenci i pověst. Zároveň to ale jako politik s velkými ambicemi poněkud překombinoval.
Když se před rokem formovala Fialova vláda, ministerské křeslo v Praze Hladík odmítl s omluvou, že má pět dětí a raději zůstane v Brně. Ve skutečnosti snil o tom, že se stane brněnským primátorem. Což se mu po letošních komunálních volbách nepovedlo.
Po rezignaci Anny Hubáčkové proto už ministerskou nabídku přijal – aby krátce na to vypukla aféra s kupčením s městskými byty v Brně. Hladík, bývalý náměstek primátorky, v ní také figuruje, policie prohledávala i jeho kancelář, ale nakonec je v roli svědka.
Proto dnes premiér Fiala říká, že raději s návrhem na jeho jmenování počká, než se vše v brněnské kauze úplně vyjasní. Zároveň si v době unijního předsednictví nechce dělat ostudu s tím, že by Radu pro životní prostředí řídil třetí ministr během půl roku.
Nabízí se samozřejmě i jiné řešení. Než pokračovat v babišovských kolejích s dvojitými superministry, raději ukončit blamáž navržením jiného kandidáta z oné – slovy opozičníka Petra Fialy – nevyčerpatelné studnice schopných politiků.
Snad pan Hladík není jediný lidovec, který ví, co je to Green deal, co má dělat inspekce životního prostředí nebo kolik obnovitelných zdrojů ještě musíme postavit, abychom skutečně mohli začít vypínat špinavé uhelné elektrárny.
