Článek
Článek si také můžete poslehchnout v audioverzi.
Kdyby premiér Petr Fiala chtěl na chvíli přestat blouznit o skokovém dohnání německých mezd a pro změnu by se mu zachtělo naslouchat lidem, kteří mají nějaké znalosti o fungování ekonomiky, má vynikající příležitost. Společnost PAQ Research vydala další ze své série daňových studií, tentokrát věnovanou dani z příjmů fyzických osob.
Studie velmi přesvědčivě popisuje dnešní systém, který kromě jiných nedostatků nesmyslně vysoko zdaňuje nejméně vydělávající zaměstnance. Pozoruhodný je především vývoj zdanění.
Autoři studie spočítali, že za posledních 15 let se po různých daňových změnách nejchudším zaměstnancům zvýšila průměrná daňová sazba, zahrnující daň z příjmu a zdravotní i sociální pojistné, o dva procentní body na 37 procent. Nejbohatším naopak o dva procentní body klesla na 43 procent.
Zatímco průměrnou mzdu daní Česko podobnou průměrnou sazbou jako západní země, u nejbohatších zaměstnanců máme průměrnou sazbu o tři procentní body nižší, než je průměr Německa, Rakouska, Británie, Francie, Švédska, Dánska a USA. A naopak nejhůře vydělávající zaměstnanec má v Česku průměrnou daňovou sazbu až o 14 procentních bodů vyšší než v západních zemích.
Návrhy daňových změn, s nimiž PAQ Research přichází, stojí především na lepší práci se slevou na poplatníka (ta by mohla být vyšší, ale se stoupajícím příjmem by mohla postupně klesat), na evergreenu v podobě převedení slevy na poplatníka do daňového bonusu, aby ji plně využili i ti nejchudší, a na změnách slev na děti. Podrobněji jsme změny popisovali zde.
Devadesátistránková studie vytváří ve veřejném prostoru pozoruhodný kontrapunkt ke stále hysteričtějšímu politickému provozu. Ten už nedočkavě vyhlíží sněmovní volby za 11 měsíců a produkuje absurdity, jako jsou například přísliby dorovnání německých mezd na jedné straně a apokalyptické výklady důchodových změn na straně druhé.
I proto je bohužel málo pravděpodobné, že by si některý z politiků našel čas se studií zabývat, nebo se jí dokonce inspirovat při tvorbě volebního programu. Navíc v předvolebních průzkumech dlouhodobě vycházejí jako nejsilnější dvě strany ANO a ODS, jejichž klíčoví představitelé jsou dodnes přesvědčeni, že takzvané zrušení superhrubé mzdy byl dobrý nápad.
Jejich tunelové vidění ve stylu „snížili jsme daně, radujte se!“ zcela ignoruje skutečnost, že nejchudším zaměstnancům tato změna nijak nepomohla. Stejně tak si vůbec nepřipouštějí, že tento krok udělal v českých veřejných financích díru, kterou přes všechny blábolivé sliby dosud nedokázal nikdo zacelit. A nezajímá je ani to, že nepromyšlené snížení daní v covidem zadušené ekonomice bylo jednou z příčin následné inflační exploze.
Je smutné, že podobnou analýzu daňového systému, s jakou přichází PAQ Research, nedokážou poskytnout vládě ani opozici jejich vlastní aparáty. A to pokud možno předtím, než se v koaličně-opoziční mesalianci vrhnou do nevratných změn daní.
Jistě ani nápady obsažené ve studii nejsou všelék. „Vyvážená“ varianta změn v daních z příjmu by znamenala výpadek přes 15 miliard korun, které by bylo nutné kompenzovat jinými daňovými opatřeními. Je známo, že výzkumníci PAQ Research mají spadeno zejména na nízkou (a špatně postavenou) nemovitostní daň a také na daně z neřesti.
Návrh však také – na rozdíl od takzvaného rušení superhrubé mzdy – cílí na chudší domácnosti, které mají tendenci dodatečný příjem spíše „otočit“ ve spotřebě než uspořit. Proto si autoři studie troufají doufat, že jedním z efektů jejich návrhů bude i oživení domácí poptávky, a tedy i prorůstový impuls pro celou ekonomiku.
Možná je to příliš optimistický pohled, ale má alespoň nějaký racionální a také odborný základ. Na rozdíl od většiny projevů na ekonomická témata, které v poslední době slýcháme od vrcholných představitelů vlády i opozice.
