Voliči dali v poločase vládě žlutou kartu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se letos v srpnu ocitl ministr spravedlnost Pavel Blažek pod palbou kritiky kvůli schůzce s proruským lobbistou Martinem Nejedlým, udělil mu premiér Petr Fiala podle svých slov „žlutou kartu.“

Podobnou žlutou kartu teď v polovině mandátu vládě ukázala část jejích vlastních voličů. Zhruba šestina někdejších voličů koalice Spolu by v tuto chvíli vůbec nešla volit. U koalice PirStan je poměr ještě horší – k volbám nechce jít pětina jejích voličů.

Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy, který přepočetl voliče z roku 2021 na aktuální podporu jednotlivých politických stran.

Zatím platí to, že politická mapa je rozdělena na dva velmi silné tábory. K opozičním hnutím zklamaní voliči zatím masově nepřecházejí. Přesuny mezi tábory sice jsou, ale nejedná se o hlavní proud.

„Voliči hnutí ANO a SPD nemají rádi současnou vládu, voliči vládních stran pak sice jsou částečně zklamaní z činnosti vlády, ale ne natolik, aby většinově volili SPD nebo ANO,“ popsal výsledky sociolog z Ipsosu Michal Kormaňák.

Dle modelu pro Seznam Zprávy by volby vyhrálo ANO s 34 procenty hlasů, následovala by ODS s 13 procenty a Piráti s necelými 11 procenty. Kompletní model najdete zde:

Zklamání z vlády a absenci alternativy řeší vládní voliči více způsoby. Buď zvažují volbu jiné vládní strany, kde si ale nejsou jistí pevností svého přesvědčení. Nebo v tuto chvíli nechtějí jít volit vůbec.

„Vyšlo nám, že až 240 tisíc voličů Spolu z roku 2021 – tedy 16 procent – by dnes nechtělo volit,“ říká Kormaňák.

Z někdejších bývalých voličů Spolu by dnes 520 tisíc volilo ODS, 170 tisíc TOP 09 a 150 tisíc KDU-ČSL. Sto dvacet tisíc by naopak přešlo k opozičnímu ANO. (Nejde o celkový zisk stran, který jim aktuální model přisuzuje – i k nim se totiž přelévají voliči odjinud.)

U koalice PirStan, která se od voleb na rozdíl od Spolu rozpadla, je poměr zklamaných voličů ještě větší. „K volbám se v tuto chvíli nechce 180 tisícům jejích voličů, tedy více než 20 procentům,“ dodává Kormaňák.

Z dat plyne výstraha především pro Starosty – více bývalých voličů koalice v tuto chvíli deklaruje, že raději nepůjde volit než kolik chce hodit hlas STAN.

„STAN je stranou, která dlouhodobě má či měla docela vysoký potenciál, ale na druhou stranu také malé jádro. To se pak ukázalo v roce 2022, kdy jim v preferencích docela výrazně klesla podpora,“ popisuje Kormaňák.

Pirátům se naopak dlouhodobě daří udržovat preference kolem deseti či 11 procent, přestože po volbách v roce 2021 skončili pouze se čtyřmi poslanci.

Otázka samozřejmě je, v jaké míře voličům vládních koalic současné rozhodnutí „nejít volit“ vydrží. „Část z nich váhá, část z nich se po čase k někomu přikloní, ale nyní tím dost možná vyjadřují i postoj k vládě, případně nespokojenost,“ vysvětluje Kormaňák.

Zjednodušeně řečeno – než aby vynechal volby či volil opoziční stranu, nakonec si i zklamaný vládní volič některou ze stran přece jen vybere. Část expertů je také přesvědčená, že se tím otevírá i prostor pro novou politickou stranu.

Kormaňák však odhaduje, že to bude spíše menšina. „Z dřívějších výzkumů víme, že voliči spíše oceňovali spojování stran než další fragmentaci. Koneckonců i Slovensko může být příkladem toho, že právě tato fragmentace se může vymstít,“ dodává Kormaňák.

Alespoň částečně si otestovat vážnost voličských nálad si strany mohou v blížících se volbách do europarlamentu. Seznam Zprávy měly v těchto dnech možnost nahlédnout také do neveřejného průzkumu agentury Ipsos k evropským volbám, který koluje v politických kruzích.

Podle něj by zvítězilo ANO s 26,3 procenta hlasů, koalice Spolu by byla těsně druhá s více než 25 procenty. Je ale třeba mít na paměti, že eurovolby jsou specifická disciplína – je v nich menší účast a tradičně se v nich daří spíše stranám vládní koalice. Naopak voliči současné opozice je nepovažují za tak důležité a až dosud chodili k urnám v menších počtech.

Největší souboj o voliče se tak neodehrává mezi koalicí a opozicí, ale mezi dvěma opozičními stranami. Z čísel plyne, že elektorát ANO a SPD se značně překrývá – 780 tisíc voličů zvažuje volbu obou těchto opozičních stran.

Podle výzkumníků jde o důsledek toho, že jde o jediné dvě strany v parlamentní opozici, které obě kritizují vládu podobným způsobem. A oslovují tak stejnou skupinu voličů.

V „přetahované“ o voliče je zatím úspěšnější Andrej Babiš – zatímco jemu odlákal Tomio Okamura od minulých voleb 50 tisíc voličů, od SPD k ANO mezitím přešel dvojnásobek.

Na část voličů SPD si Andrej Babiš sáhl už v prezidentských volbách, které pro něj sice dopadly neúspěchem, vyzkoušel si ale témata a rétoriku atraktivní právě pro podporovatele Tomia Okamury.

Pokračovat v tom pravděpodobně bude i v již zmíněných evropských volbách, kde se očekává například téma migrace. Ostatně o ohrožení ilegálními migranty už Babiš začal hovořit na podzim a hnutí slibuje připravit nový azylový zákon.

Pro SPD je situace komplikovanější tím, že jejich voliči začínají toužit po tom, aby měli zastoupení ve vládě. Okamura je přitom se svou v pořadí druhou stranou už třetí volební období v opozičních lavicích. SPD si to podle všeho uvědomuje, a proto začala v posledních měsících hlasitě mluvit jak o vládním angažmá, tak o možné koalici s ANO.

Kormaňák ale varuje před příkladem ze Slovenska. „Tam se Republika tak dlouho přibližovala Směru a možné spolupráci s ním, až si část voličů řekla, že ji vlastně nepotřebují, a volila rovnou Směr. I proto by měl být Okamura se sbližováním s ANO opatrný,“ dodává Kormaňák.

Kromě SPD loví ANO především u hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Zhruba každý třetí volič Přísahy z roku 2021 by dnes volil ANO. Další hlasy může hnutí získat u ČSSD a komunistů.

Z čísel též plyne, že voliči ANO patří mezi ty nejvěrnější. Z necelého milionu a půl hlasů jich i po dvou letech více než milion deklaruje, že bude stranu nadále volit. To ostatně potvrzuje i volební model jako takový. ANO s předpokládaným volebním ziskem 34,3 procenta má jádro ve výši 25 procent.

Zatímco u koalice Spolu čísla zachytila část lidí, kteří uvažují o volbě ANO, opačným směrem výměna v takovém množství neprobíhá.