Článek
Poslanecká sněmovna v pátek schválila úpravy tzv. lex Babiš, a to pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou klubu Pirátů Jakubem Michálkem ve vládní novele, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh hlasy 85 ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD. Nyní novelu čeká posouzení v Senátu.
Právě opoziční ANO schvalování měsíce brzdilo. Podle jeho představitelů změny míří proti jedné osobě – předsedovi hnutí a bývalému premiérovi Andreji Babišovi.
Něco takového ale Michálek odmítl. „Tato úprava zákona o střetu zájmů, která tady leží už od minulé Poslanecké sněmovny, nebyla doprojednána skoro tři roky,“ řekl při květnovém projednávání.
Lex Babiš ve Sněmovně
V pátek nejsilnější parlamentní partaj neprosadila vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Má být účinná od příštího roku.
Předloha zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
Co by znamenala změna zákona?
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu.
Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
