Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vládní plány na změny služebního zákona se dotknou i vysoce postavených úředníků, jako je šéfka jaderného úřadu Dana Drábová nebo šéf inspekce životního prostředí Erik Geuss.
Seznam Zprávy již popsaly, že Fialův kabinet chystá pro vrcholné úředníky omezené funkční období a přezkušování. Nová pravidla se mají dotknout i úředníků, kteří významné posty zastávají dnes.
Jak se ale ukazuje, mezi úředníky se chystá revoluce větší, než je na první pohled zjevné. Změny se nemají týkat jen vysokých postů na ministerstvech, ale například i šéfů takzvaných služebních úřadů.
Sem patří například Česká inspekce životního prostředí, které šéfuje Erik Geuss od roku 2014. Geuss například přežil snahy o zpochybnění svého jmenování během Sobotkovy vlády, aféru kolem vyšetřování otravy Bečvy, v čele úřadu setrval i po příchodu nového kabinetu složeného z jeho kritiků.
Podle informací Seznam Zpráv s ním nehnul v době svého působení na Ministerstvu životního prostředí ani Richard Brabec, jenž si jej do čela úřadu původně vybral.
Žádný problém
Patří sem ale i Státní úřad pro jadernou bezpečnost, v jehož čele stojí již od roku 1999 Dana Drábová. Nebo Národní archiv, který historička Eva Drašarová řídí od roku 2000. Obě patří mezi nejdéle úřadující šéfky podobných institucí.
Dana Drábová Seznam Zprávám řekla, že se k věci nehodlá vyjadřovat. Eva Drašarová přes svůj sekretariát vzkázala, že se změnou problém nemá zejména proto, že ona sama se chystá do penze.
„Z pohledu ředitele České inspekce životního prostředí nemám problém nejen s novelou služebního zákona, ale ani s dalšími zákony a jejich změnami. Nepřísluší totiž ani mně, ani dalším úředníkům inspekce jakkoliv hodnotit a komentovat platné zákony této země,“ říká k tomu ředitel ČIŽP Erik Geuss.
„V mnoha profesích je běžné, že k přezkušování dochází a já v tom zásadní problém nevidím. Je to náročná funkce a není nic proti ničemu, aby po nějaké době prokázali svou erudici,“ říká k tomu ministr vnitra Vít Rakušan, pod kterého novela spadá.
Upozorňuje ale, že jde o poslanecký návrh. „My jako Ministerstvo vnitra k tomu můžeme mít připomínky legislativního charakteru. Současné verze nemusí být definitivní,“ dodává Rakušan.
Diskutuje se například o délce funkčního období i přechodné době pro stávající úřednické špičky, které by musely do konkurzů na vedoucí místa opětovně jít. Ve sněmovních kuloárech se pak hovoří i o tom, že by například úřad Dany Drábové mohl být vyňat. Nebo o tom, jestli se novinky budou týkat i krajských a okresních poboček.
Problém s Piráty
Aktuálně navrhovaná verze počítá s pětiletým funkčním obdobím. U vedoucích služebních úřadů a vrchních ředitelů sekcí by mělo k vypsání nové soutěže na dané místo dojít do 12 měsíců od účinnosti novely a u ředitelů odborů do 18 měsíců.
S tím ale mají problém například Piráti, kteří pro toto znění zatím ve Sněmovně nechtějí hlasovat. Spor se nevede ani tak o podstatu problému – přesoutěžit úředníky – ale o způsob, jak to udělat. „Chceme, aby novela byla pro úředníky předvídatelná a výběrová řízení systém neparalyzovala,“ řekl Seznam Zprávám zdroj blízký jejich poslaneckému klubu.
Architekti novely si oficiálně od této změny slibují, že odstraní kastovnictví, zvýší to motivaci, umožní kariérní růst nebo otevře úřady novým podnětům a inovacím. Ve sněmovních kuloárech se ale k chystané změně přidává i interpretace, že přezkoušení je elegantní způsob, jak se zbavit úředníků, které si přivedla Sobotkova, potažmo Babišova garnitura, která nastoupila po volbách v roce 2013.
Právě tuto generaci vysokých úředníků v té době přijatý služební zákon v jejich funkcích zabetonoval, a pokud neudělají skutečně závažnou chybu, není možné je nijak vyměnit. V případě šéfů služebních úřadů je to pak ještě těžší než například na ministerstvech, kde se pro ministra nepřijatelná persona dá z úřadu vytlačit takzvanou systemizací – tedy zrušením místa nebo jeho sloučením s jiným.
