Článek
Článek si poslechněte i v audioverzi.
„Před novou vládou stojí zásadní úkol – připravit důchodovou reformu,“ uvítala tým premiéra Petra Fialy předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
A nastupující vláda se k reformě přihlásila v koaliční smlouvě. Její ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér Marian Jurečka z KDU-ČSL představuje plán, jak zachránit důchodový systém, který se bez reformy začne za deset let propadat do dluhů.
ODS jako nejsilnější strana ve vládě jeho záměry podporuje, jak dosvědčil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Politici očekávají, že se příjmy systému díky Jurečkovu plánu zvýší o třetinu.
Z pohledu Evy Zamrazilové je třeba systém zachránit před stárnutím populace.
„Podle demografické projekce Českého statistického úřadu se v horizontu čtyřiceti let zvýší počet osob v důchodovém věku ze současných 2,4 milionu na 3,2 milionu,“ upozorňuje.
O stejných 800 tisíc poklesne počet těch, kteří budou pracovat. Penzistů bude nejrychleji přibývat po roce 2035, kdy začne aktivní život opouštět silná generace „Husákových dětí“.
Dnes připadají na jednoho důchodce více než dva pracující, ovšem už za čtvrt století připadne na jednoho penzistu méně než jeden a půl člověka z těch, kteří budou chodit do práce. Proto bude nezbytné zvolit jedno ze tří „bolestných“ řešení: zvýšit daně, ze kterých se budou důchody platit, anebo snížit poměr vyplácených důchodů k průměrné mzdě, případně zvýšit věk odchodu do penze.
Pokud se tomu příští vlády vyhnou, překročí podle Evy Zamrazilové výdaje na penze příjmy o třetinu, v dnešních cenách o 150 miliard korun.
Navržený program Fialovy vlády obsahuje deklaraci o reformě, na výzvu Národní rozpočtové rady však neodpovídá.
Místo toho se hlásí k návrhům, které doporučila Jurečkova předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD). Ty pouze zvyšují výdaje podle odhadu ministryně o 80–90 miliard za rok, především zkrácením povinnosti odpracovat před důchodem namísto současných pětatřiceti jen pětadvacet let a kromě toho také zvýšením minimálního důchodu na deset tisíc korun měsíčně a valorizací důchodu matkám o 500 korun za každé dítě. Koalice chce na návrh lidovců ještě zvýšit vdovské a vdovecké důchody. To vyjde na 20 miliard ročně.
Přitom samotní politici ODS odmítli plán ministryně Maláčové s tím, že to není skutečná reforma. „Hlavní otázkou, kterou si musíme zodpovědět, je, kde na důchody vzít peníze,“ reagoval na její návrh před volbami Jan Skopeček.
Na dotaz Seznam Zpráv, jak tedy příjmy zajistit, poslali místopředseda Skopeček s budoucím ministrem Jurečkou společnou odpověď. Nezmiňují žádné ze tří „bolestných“ řešení Národní rozpočtové rady.
Na plánované zvýšení výdajů podle Maláčové podle nich vydělají nové pracovní síly.
„Potřebujeme do systému vtáhnout lidi, kteří pracují v šedé zóně, a tím pádem nedaní. Tady je řešením například i lidovecké Milostivé léto, které lidem pomáhá se zbavit exekucí a do systému je vrací. Řešením je také bezpečná a dobře nastavená migrační politika, například z Ukrajiny. Pokud dokážeme zaplnit těch asi 300 tisíc pracovních míst, která se u nás poptávají, může stát ročně získat na příjmech několik desítek miliard korun,“ očekávají Skopeček s Jurečkou, že se bude opakovat historie z minulého desetiletí.
Tehdy přibylo rovněž 300 tisíc pracovníků zásluhou prodlužování důchodového věku. Prodlužovat se bude až do roku 2030, kdy penzijní věk dosáhne pětašedesáti let.
Na zvýšení počtu důchodců po roce 2035 hodlá koalice hledat odpověď někde mezi prvním a druhým návrhem předsedkyně Zamrazilové.
„Musíme vyslat jasný vzkaz k rodičům, kteří mají dvě či tři děti, že při průměrném výdělku jsou právě děti základem pro důstojný důchod ve stáří. Ti, kteří se z různých důvodů rozhodli investici do dětí neudělat, by měli investovat do třetího pilíře tak, aby si dokázali vytvořit prostor pro budoucí zajištění důstojného důchodu,“ vysvětlují Marian Jurečka a Jan Skopeček.
Jinými slovy, rodiče dostanou příplatky za děti a tím se zvýší počet těch, kteří budou v dospělosti přispívat do systému. To přispěje po roce 2040 k jeho stabilitě.
Jinak Čechům nezbude na to, aby kromě odvodů do státního systému ještě spořili u penzijních fondů. „Podíl soukromých financí na celkovém důchodu bude muset být v budoucnu vyšší než dnes,“ upřesňuje místopředseda Skopeček.
Zároveň dodává, že takové změny systému „se musí týkat mladších ročníků, které mají ještě čas a prostor se změnám přizpůsobit, ne lidí v důchodovém či předdůchodovém věku“.
