Kdo si zaslouží sociální byt? Na většinu nájemníků si nikdo nestěžuje

Už měsíce Praha řeší nová pravidla pro přidělování sociálních bytů, které slouží jako záchytný domov pro seniory, osoby se zdravotním postižením nebo lidi v nouzi. Jde o více než čtyři stovky bytů a jejich počet v předchozích letech rostl.

Změnu pravidel navrhla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS), která má sociální oblast na starosti. Rada hlavního města ale v pondělí projednávání tohoto bodu přerušila. Proti jsou koaliční Piráti v čele s radním pro majetek Adamem Zábranský, který v minulém volebním období prosadil současná pravidla.

Některé neziskové organizace působící v hlavním městě upozorňují na to, že navržená změna pravidel je méně transparentní a dává prostor ke korupci.

Udženija však považuje změnu pravidel na nezbytnou. Argumentuje rostoucím počtem stížností na nájemníky, kteří podle stávajícího systému dostali byty k užívání.

„V roce 2019 jsme obdrželi devět stížností od nájemníků, když se tam třeba nastěhoval někdo, kdo působil potíže, hluk, nepořádek. V minulém roce bylo stížností 134. Ta pravidla mají někde díru a je třeba to poupravit, zejména co se týká lidí v sociální nouzi,“ zmiňovala náměstkyně v červnu pro E15.

„Za poslední roky stoupl počet stížností patnáctinásobně. I z těchto statistik je vidět, že se byty nepřidělují správně,“ uvedla Udženija v srpnu pro deník Metro.

Zábranský naopak tvrdí, že po zrušením bodového systému bude přidělování bytů netransparentní. Nebránil by ale případným změnám v bodovém systému tak, aby se byty dostávaly k těm, koho Udženija považuje za preferované.

„Klidně bych byl ochotný se bavit o větším prioritizování třeba matek samoživitelek, o kterých paní náměstkyně mluví, ač reálně je i ten současný systém hodně prioritizuje. Ale bodový systém musí zůstat zachován, jinak je rozhodnutí neobjektivní a nepřezkoumatelné,“ řekl Zábranský pro Seznam Zprávy.

Seznam Zprávy mají k dispozici analýzu stížností na nájemníky sociálních bytů v Praze, kterou zpracovala Platforma pro sociální bydlení. Analýza vychází z dat Odboru bytového fondu Magistrátu hlavního města Prahy.

Dokument dokládá, že stížností přibylo. Ale méně, než popisuje náměstkyně Udženija. Zároveň několikanásobně přibylo bytů pro osoby v sociální tísni.

„Zjistili jsme, že na tři čtvrtiny nájemníků sociálních bytů nebyla nikdy podaná stížnost a že na polovinu lidí, na které byla stížnost podaná, byla podaná jen jedna a problém se už neopakoval,“ říká Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Seznam Zprávy se s výsledkem analýzy obrátily na náměstkyni Udženiju. Ta trvá na tom, že jí čísla dávají za pravdu.

„Patnáctinásobný nárůst stížností je naprosto správné číslo a lze ho jednoduše spočítat. V roce 2019 bylo celkem osm stížností na klienty BOST (byty pro osoby v sociální tísni, pozn. red.) a v roce 2022 jich bylo 127,“ říká náměstkyně.

Předseda Platformy pro sociální bydlení Jan Snopek tvrdí, že jde o nepoctivou hru s čísly. Právě on je hlavním autorem analýzy stížností.

„V evidenci stížností vedené Odborem bytového fondu je zaznamenáno osm a 135 stížností (v letech 2019 a 2022). To je ovšem celkový počet stížností na nájemce sociálních bytů, včetně těch, které byly magistrátem vyhodnoceny jako nedůvodné, a neměly by tedy být počítány. Jde totiž o stížnosti na něco, co se ve skutečnosti nestalo, při šetření se to neprokázalo nebo to neměl na svědomí ten, na koho byla stížnost podána,“ poukazuje Snopek.

Analýza pracuje pouze se stížnostmi, které úředníci vyhodnotili jako oprávněné. Počty stížností je navíc nutné dělit počtem bytů, ke kterým se vztahují. Zatímco v prvním čtvrtletí 2020 to bylo 111 bytů, v prvním čtvrtletí roku 2023 už jich bylo 441, tedy asi čtyřnásobek.

Data ukazují, že s rozvojem sociálního bydlení přibylo i stížností. Jejich počet ale v posledních dvou letech nijak výrazně neroste. Pokud se důvodné stížnosti přepočítají na ustálených 100 bytů, pak například v prvním čtvrtletí roku 2020 padlo 3,6 stížnosti, ovšem v prvním čtvrtletí roku 2021 – tedy během covidového lockdownu – 13,3 stížnosti. Letos v prvních třech měsících pak padlo v přepočtu 5,7 stížnosti.

Autoři analýzy došli ke čtyřem hlavním zjištěním.

Zaprvé, že na většinu (téměř tři čtvrtiny) nájemců sociálních bytů nebyla nikdy podána žádná stížnost. Na polovinu z těch, na které byla podána stížnost, byla podána jen jedna a problém už se neopakoval. Autoři analýzy si to vysvětlují tak, že nájemníci v zájmu udržení bydlení korigovali své chování.

Zadruhé data ukazují, že nejvíce stížností bylo podáno v 1. čtvrtletí 2021. Tedy v době lockdownu, kdy byli lidé povinně doma, což samo o sobě zvyšovalo potenciál pro konflikty. Od dalšího čtvrtletí počty stížností poklesly a od té doby stagnovaly.

Zatřetí ve většině domů, kde jsou sociální byty, nebyla za poslední čtyři roky podána ani jedna stížnost. V dalších zhruba 22 % domů byla podána jen jedna nebo dvě stížnosti.

A začtvrté polovina nájemníků (48 %), na které si obyvatelé opakovaně stěžovali, už v těchto bytech nebydlí. Buď sami odešli, nebo dostali výpověď. Druhá polovina nájemníků (52 %), na které přišly dvě a více stížností, v bytech stále bydlí. Několika desítkami případů se úředníci stále zabývají, takže o byt ještě mohou někteří z nich přijít.

Na tomto čtvrtém zjištění lze ilustrovat, jak dva lidé interpretují stejná fakta zcela odlišně. Podle náměstkyně Udženiji výpovědi ukazují na problém s nájemníky.

„Zásadním způsobem se zvýšil počet vyklizených bytů klientů BOST, kteří dostali výpověď. Z nuly v roce 2019 bylo k dnešnímu dni vyklizeno 108 bytů a dalších 34 je v řešení z důvodu porušování podmínek. Zásadním způsobem se také zvedly náklady na deratizace bytů. Těch argumentů pro změnu stávajícího systému je skutečně mnoho,“ říká Udženija.

Podle předsedy Platformy pro sociální bydlení naopak výpovědi ukazují, že město se dokáže s problematickými nájemníky vypořádat.

„Ukazuje to, že se (vedle preventivního působení a včasného řešení stížností) před problémem v uplynulém volebním období rozhodně nezavíraly oči a situace se řešila,“ píše se v analýze.

Podle předsedy Platformy pro sociální bydlení analýza vyvrací některé mýty okolo nájemníků bytů pro sociálně slabé.

Většina stížností se například netýká závažných věcí, jako je výroba a distribuce drog, vyhrožování násilím, poškozování majetku nebo opakované rušení nočního klidu. Většinou jde o relativně banální záležitosti, třeba malé děti dupající a křičící při hře, odhazování nedopalků z balkonu či okna nebo štěkání psů.

Neplatí ani tvrzení, že byty pro osoby v sociální tísni dostávají přednostně alkoholici nebo drogově závislí. Nebo že ve stávajících pravidlech pronájmu propadávaly sítem samoživitelky.

„Domácnosti samoživitelek naopak byly skupinou, která se v uplynulém volebním období do magistrátních sociálních bytů dostávala velmi často. Celkem byt získalo 146 domácností samoživitelek a samoživitelů. Jednalo se o 62 % z rodin s dětmi, kterým byl pronajat sociální byt, a 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení,“ popisuje Snopek.

Ostatně samoživitelky jsou zodpovědné za svůj podíl stížností. V průběhu čtyř let si lidé důvodně stěžovali na 38 samoživitelek, tj. 26 % z jejich celkového počtu. Naopak – v případě bezdětných domácností v sociálních bytech, zejména osaměle žijících jednotlivců, byly stížnosti podány jen na 32 z nich, tj. jen na 15 %.

„A přitom se nezřídka jednalo o lidi se zkušeností života na ulici, se závažným duševním onemocněním apod. Myslíme proto, že je dobré nepodléhat při nastavování systému sociálního bydlení stereotypům a svůdným mediálním zkratkám, nevytrhávat účelově jednotlivá čísla z kontextu a místo toho skutečně poctivě pracovat s daty,“ říká Snopek.