Rádci europoslanců: Turek vsadil na Itala, Farský „dědil“ po Charanzové

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byť ještě před pěti lety při jejich sestavování většinou lovili v domácím rybníku a asistent-cizinec byl exotickou výjimkou, karty se začínají obracet. Z české europarlamentní jednadvacítky se téměř třetina obklopila cizinci.

Na ty vsadili především ti, kteří jsou v europarlamentu noví a nestojí za nimi silná domácí politická síla či parlamentní frakce. Příkladem je Filip Turek, kterého do bruselského křesla vyslala Přísaha a Motoristé sobě a v parlamentu hájí barvy nové frakce Patrioti pro Evropu. Za svého hlavního pobočníka si překvapivě zvolil Itala Antonina Arlacchiho. „Je mou pravou rukou,“ uvedl pro Seznam Zprávy s tím, že si ho vybral zejména pro jeho erudovanost v legislativách, kterým se chce věnovat.

„Dále legislativní procesy zajišťuji s Lynn Tourki, ta hovoří 12 jazyky a rovněž je zcela nepostradatelnou součástí a šéfkou mého sekretariátu. V týmu mám i bývalého automobilového novináře a automobilového odborníka Lukáše Vaverku, který mi pomáhá mimo jiné s přípravou zásadních analýz ohledně automobilového průmyslu a trhu,“ doplnil s tím, že si troufá tvrdit, že má nejsilnější tým.

„Prací europoslance žiji od prvního momentu 24/7. Obětoval jsem tomu i všechen soukromý život,“ zdůraznil zarytý odpůrce Green Dealu.

Poláka Mateusze Kochanowského si zase za svého asistenta vybrala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha), rovněž členka Patriotů pro Evropu. „Mateusz má více než 14 let zkušeností z Evropského parlamentu, právnické vzdělání a mimo jiné také zkušenosti z OSN. Velmi dobře se vyzná v oblasti bezpečnosti,“ řekla Seznám Zprávám Bartůšek.

Hlavním důvodem jejího výběru prý byly odborné znalosti, jako výhodu nicméně vnímá i to, že politická témata dokáže objektivně hodnotit bez zátěže politického spektra v Česku.

Právě nadhled a distance od domácího prostředí jsou podle zdroje SZ z europarlamentu jedním z důvodů, proč poslanci po cizincích sahají. „Je zajímavé mít i nečeský pohled na věc. Evropský parlament je místo, kde se střetává spousta zájmů, je tak dobré mít tým složený i z jiných národností. Svoji roli samozřejmě hraje i jazyk. Všechny podklady pro jednání ve výborech se píší anglicky, případně francouzsky. Znalost češtiny tak není podmínkou,“ řekl SZ parlamentní zdroj.

Cizince má ve svém týmu i další nováček a nezařazený europoslanec Ondřej Dostál, který v evropských volbách byl na kandidátce koalice Stačilo!

Výjimky se každopádně najdou i mezi evropskými matadory, byť prozatím spíše sporadicky. Cizí vliv se do svého týmu nebojí vpustit například dekádu sloužící europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) či dnes již bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, která byla za hnutí ANO zvolena v roce 2014 i 2019.

„Měla jsem mezi asistenty cizince. Při výběru pro mě bylo klíčové, abych měla v týmu jen odborníky se zkušenostmi z evropské politiky. A ty, kteří zároveň samozřejmě ovládají perfektně cizí jazyky. To vám zásadně usnadní fungování v parlamentu,“ zavzpomínala.

Na dva cizince se už druhé období spoléhá také osiřelá Pirátka Markéta Gregorová, která po debaklu strany v eurovolbách zůstala z původní trojice sama. S evropskou politikou jí dnes radí Němec a Francouz, vytváří pro ni pozměňovací návrhy, rešerše a další bruselské nezbytnosti.

Menší počet cizinců v jiných českých týmech si vysvětluje tím, že mnoho europoslanců už dříve pracovalo v domácí politice, kde měli „své“ lidi, které si potom vzali s sebou do Bruselu. „Občas je to ale trochu nepraktické mít jenom český tým,“ naznačila. Po opětovně nezvolených Pirátech podle ní v Bruselu zůstalo několik lidí z jejich týmů, těm se snažila najít uplatnění u europoslanců z jiných zemí či u českých kolegů.

Ačkoli cizinci opatrně do českých týmů pronikají, většina české posádky se drží svých krajanů. „Vzal jsem si lidi, s nimiž jsem pracoval už předtím a na které jsem zvyklý. A oni na mě,“ uvedl Ondřej Kolář (TOP 09), který připustil, že začátky v Bruselu pro něj byly těžké.

„Míra byrokracie a až neochota úředníků jakkoli pomoci jsou v europarlamentu neskutečné. Připadal jsem si jako ve filmu Stopařův průvodce po Galaxii. Rádi nadáváme na českého úředního šimla, ale v Bruselu je to něco neskutečného,“ podotkl.

Český, tedy přesněji řečeno československý tým v Bruselu doprovází i Jana Farského (STAN). „Jako hlavního bruselského asistenta mám Slováka Michala Kovaříka, který dříve dělal pro Ditu Charanzovou. Vzhledem k tomu, že Dita byla jednou z nejúspěšnějších europoslankyň, tak kolem sebe musela mít ty nejlepší lidi,“ sdělil. Kromě Kovaříka si do týmu přivedl i Adama Trunečku, který dříve pracoval například i pro ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka. „Je to obrovský nadšenec a znalec EU, šikovně ji umí komunikovat na sociálních sítích, takže mi i s tímto pomůže,“ dodal.

Po svém stranickém kolegovi a bývalém europoslanci Stanislavu Polčákovi Farský dočasně „podědil“ Jana Bartoníčka. Kromě oficiálních asistentů má i několik mimoparlamentních pomocníků, například Andreje Poleščuka, který má vhled do bezpečnostních témat, zejména pro něj pokrývá Ukrajinu.

Mezi jeho spolupracovníky figuruje i Mária Pfeiferová, která v minulosti pomáhala v prezidentské kampani Pavlu Fischerovi jako tisková mluvčí, působila pak také v tiskovém odboru prezidenta Petra Pavla. Nyní má na starosti komunikaci a PR Knihovny Václava Havla.

V europarlamentu v Bruselu i Štrasburku pracují tisíce asistentů. „Akreditovaní asistenti jsou zaměstnanci Evropského parlamentu, aby se předešlo případnému zneužívání pozice, neférovému placení a podobně. To, jestli si poslanci vyberou za asistenta Čecha, nebo cizince, je zcela na nich,“ dodala Iva Laňová, tisková mluvčí zastoupení Evropského parlamentu v Česku, s tím, že akreditované asistenty mohou poslanci přijmout nejvýše čtyři.