Kdo jsou Babišovi odpůrci? Důchodkyně, kuchař, veterinář i začínající básník

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jen abyste věděli, naše mítinky narušují zástupci pětikoalice. Dokonce nás cestou sem brzdilo jedno auto,“ stěžoval si Andrej Babiš hned na několika štacích svého turné po Moravskoslezském kraji.

Obrážejí Babišovy mítinky stále ti samí lidé? Posílají je tam politické strany? Platí je někdo? V patách obytného vozu, který slibuje, že „zase bude líp“, jsme vyrazili mezi jeho odpůrce, abychom zjistili, kdo jsou lidé, kteří přicházejí vyjádřit svůj nesouhlas s Babišovou politikou či názory.

Úterní program začíná v Hlučíně. Malebné městečko je centrem regionu s barvitou historií. Hlučínsko dlouho patřilo k Prusku, součástí Československa se stalo až dva roky po jeho vzniku. „Tady se vystřídali všichni, Němci, Poláci… Byli tu všici. Byl tady Hitler, Beneš, Svoboda a teď je tady tenhle,“ mávne rukou směrem ke karavanu pětasedmdesátiletá Marie Klusáčková.

Bydlí u náměstí a v úterý ráno přišla podpořit hrstku lidí vymezujících se proti šéfovi hnutí ANO.

Je v důchodu a na náměstí se ocitá v opozici proti svým vrstevníkům, kteří si za Babišem přišli pro knížku, kšiltovku nebo společnou fotku.

„Můj otec mi vždy říkal, ať se naučím počítat. A také přemýšlet nad tím, co mi kdo říká,“ vysvětluje, když se jí zeptám, proč přišla zkritizovat politika, který je jinak u seniorů v oblibě, zejména kvůli tomu, že za doby jeho vlády jim rostly důchody.

„Vždyť on lže! Krmí je nesmysly, že jim přidal na důchod. Jak jim mohl přidat? Platí to lidi, kteří pracují. Copak jsem blbá? Ti, co odevzdávají daně, od těch jdou peníze,“ mávne rukou seniorka.

Přímo k Andreji Babišovi ji prý její vrstevníci nechtěli pustit. Přinesla mu knížečku žalmů a přísloví z Nového zákona. „Bude to potřebovat.“

Směrem k šéfovi ANO nepoužívá žádné vulgarity či urážky. Nazývá ho spíš poeticky – Čáryfuk. „Ten z večerníčku, který měl žábu. On ty čáry robí s penězma.“

„Já sám budu za chvíli důchodce, dlouho do důchodu nemám a styděl bych se, kdybych se měl nechat koupit za pár stokorun,“ říká pro změnu kuchař Jan Jendřejčík. Proti někdejšímu premiérovi píská v Hlučíně a později ho potkáváme také v ostravské části Poruba, kam to má od svého bydliště nejblíž.

„Na Hlučínsku to vždy bylo protikomunistické a katolické. Divím se těm starým lidem, kteří jsou takhle oblbnutí. Chodí do kostela, dříve volili lidovce, ale Babiš jim prostě přidal na důchody,“ popisuje situaci v regionu padesátnice Kristýna. O politiku se prý zajímá dlouho – už v roce 1989 byla demonstrovat na Václavském náměstí.

S transparentem „Lhář a dotační podvodník“ si na hlučínské náměstí přišla stoupnout živnostnice Marcela Babuláková. Píšťalku si nevzala, nic nekřičela. I tak jí hned starší muž popsaný karton vytrhne z rukou a odhodí ho.

Další ji častují urážkami a nechutnostmi, z nichž publikovatelná je snad jen kráva. Muž o holi na ni pokřikuje, „jestli s ním půjde za pětistovku, když se tady takhle vystavuje“. V pozadí se teatrálně směje starší žena v červené kšiltovce s nápisem „Silné Česko“.

„Jsem šokovaná, to je naprosto šílené,“ říká zhruba čtyřicetiletá žena, podle níž Andrej Babiš ukazuje všechna česká přísloví v praxi. „Kozel zahradníkem, s jídlem roste chuť, je bohatý, tak nemusí krást. A taky jaký pán, takový kmán,“ ukazuje směrem k voličům seniorského věku. Slovník hlučínských příznivců Babiše patří ze všech jeho štací mezi nejbarvitější a nejnepublikovatelnější.

Sama Babuláková se s Babišem před několika lety už na mítinku setkala. Líčí, jak za ním v Bohumíně šla s knihou Žlutý baron a chtěla se ho zeptat, jestli to, že chce stát řídit jako firmu, znamená, že občané budou jeho zaměstnanci. „Řekla jsem mu tehdy, že nechci být jeho zaměstnanec. A on mi tehdy odvětil, že on je náš zaměstnanec. Tak jsem mu dnes přišla říct, že nechci zaměstnance, který lže, podvádí, krade a nechodí do práce.“

V Ludgeřovicích a Kravařích se šéf ANO se svými místopředsedy Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem dočkal jen jásotu a potlesku. Žádní odpůrci nepřišli. Jen v Ludgeřovicích párkrát kolem místa setkání projel mladý muž v autě a troubil. „To je volič Spolu. Oni to tak mají zorganizované, že bude pořád troubit. Dostane účet za elektřinu a už nebude troubit,“ shazuje Babiš svého odpůrce.

Pak míří do Krnova. Tam na něj jeho odpůrci čekají dobrou půlhodinu před příjezdem obytňáku. A také před příjezdem antikonfliktního týmu. Několika výpadům tak musejí čelit sami.

Zhruba sedmdesátiletá žena doslova třese patnáctiletým chlapcem, který na okraji náměstí stojí s transparentem „Babiš na Hrad? Leda ho*no! Vrať, co jsi nakrad!“

„Poslouchej, v šedesátém osmém jsi byl kde? Kde? V pr*eli, ty hňupe!“ haleká na něj. Dvojice ještě starších mužů ho rovněž uráží a pokřikuje na něj, že „takhle začínal fašismus“.

Patnáctiletý kluk je Ondřej Orság neboli Bedřich Ragněv Foršt. V září nastupuje na střední školu a kromě zájmu o historii je i začínající básník, proto ten pseudonym.

„Pravda je to, co nás jako národ drželo, je to naše tradice. Já nesnáším tenhle populismus a demagogii, co vytváří pan bývalý premiér Babiš,“ říká mladík, který – až bude mít volební právo – chce podporovat Monarchistickou stranu.

Vyvrací tak Babišova slova, že proti němu chodí protestovat voliči pětikoalice. „Jen generalizuje. To je to samé, jako když kdysi monarchisté tvrdili, že opozice byla buď komunistická, anebo anarchistická,“ mávne nad nálepkováním rukou.

Když na místě není policejní antikonfliktní tým, bránit se ho snaží alespoň další protestující. Jde o směsici lidí, kteří se potkali až na krnovském náměstí – učitel, živnostnice a důchodkyně.

„Je to člověk, který zruinoval naši zemi, lže, k majetku přišel podvodným způsobem a teď jen rozsévá mezi lidmi zlo a nenávist,“ říká důchodkyně Jana Řehová. Je voličkou Spolu, v Krnově za koalici kandiduje, ale že by ji demonstrovat posílal někdo jiný, odmítá. „Jako důchodkyně jsem až ke konci kandidátky. A šla bych sem, i kdybych nekandidovala.“

Slova, že je zaplacená, poslouchá ten den od Babišových příznivců i Eliška Kotásková. Žena s výrazným účesem i hlasem se snaží diskutovat s každým, kdo o to projeví zájem, a neustále apeluje na své kolegy, aby seniorům nevraceli jejich vulgarity.

„Nikdy jsem nebrala žádné dávky a za nikoho nekandiduju. Upřímně řečeno, ono v téhle zemi není za koho kandidovat. Zkrátka, že když jste proti Babišovi, tak jste automaticky pro Fialu, nemusí fungovat. Já jsem a priori proti tomu, aby tento člověk byl v politice v této republice,“ vysvětluje.

Vedle ní stojí Vladimír Nálepa, který je učitelem. I on dorazil bez píšťalky, s názorovými odpůrci se snaží diskutovat a vysvětlovat si s nimi názory. „Vždycky ale do toho skočí někdo další a nenechá mě ani domluvit. Víceméně nám jdou jen vynadat,“ povzdychne si.

Sám se jako státní zaměstnanec snaží seniorům vysvětlit, jak to je s růstem důchodů a přidáváním peněz. „Neuvědomují si, že stát nemůže být úplně dojná kráva. Ano, je příjemné, když člověk dostane, ale když tu krávu vydojím, tak pak nebudu mít na důchody, na platy, na nic,“ říká.

Opodál stojí čtveřice nejhlasitějších Babišových příznivců. Starší muž v kšiltovce a brýlích na Vladimíra Nálepu pokřikuje, ať jde pryč, nebo mu ten transparent přerazí o hlavu. Když se ho zeptám, proč chce použít násilí, odpovídá, že by to pro demonstranta byla spíš odměna.

„To je kravina, co on tam má napsané. Ví ho*no o životě! Já jsem byl celý život v invalidním důchodě a já jsem dostával zaplaceno a teď mi Babiš přidal třikrát,“ začíná hlasitě argumentovat. Mně vysvětlí, že o životě vím houby, tak ať si ho klidně vyslechnu. Pak se začne chovat agresivně a vyhrožuje mi, že jestli použiju, co říkal, sejdeme se u soudu. Ještě si mě pro jistotu vyfotí, aby věděl, s kým měl tu čest. Od jeho kamaráda se dozvídám, ať táhnu do p**i.

Babišova karavana nabírá zpoždění, oba tábory tak mají dostatek času si mezi sebou vyříkat názory. Několik desítek protestujících se drží na druhém konci náměstí od politikových příznivců. Ti si za nimi však dojdou popovídat.

Vzhledem k absenci antikonfliktního týmu se to ani tady neobejde bez šarvátek. Ty si vyzkouším na vlastní kůži, když se dvěma seniorkám a jednomu starému muži s deštníkem nelíbí, že natáčím jejich výměny názorů s demonstranty, kteří stojí na kraji náměstí.

Seniorky se na mě, stejně jako na názorové oponenty, snaží použít důrazné chytání za zápěstí doprovázené výchovným třesením. Rozzlobený muž proti mému telefonu použije deštník.

Jako herec před publikem stojí s rozpaženýma rukama před zvětšujícím se hloučkem seniorů zhruba čtyřicátník v kšiltovce, který se představí jako Michael Žídek. Ujedou mu nervy a nadávajícím seniorům oplácí stejnou mincí, když jim řekne, že jsou „komouši, kteří volí jen dalšího komouše“.

„Máte pravdu, nervy mi určitě trochu ruply, takhle by se to řešit nemělo. Ale na druhou stranu si myslím, že ty do mě kamenem, já do tebe chlebem úplně nefunguje,“ říká. A dodává, že Andrej Babiš a jeho tým to dělají dobře. Sám ale tvrdí, že jeho by žádná finanční částka nepřesvědčila k tomu, aby byl na jeho straně.

Se seniory zaujatě diskutuje i opavský veterinář Marek Palička. Dorazil s rodinou a kolegy. Před příjezdem obytného vozu se snaží obhajovat své názory, po Babišově příjezdu píská a hlasitě protestuje.

„Snažím s nimi diskutovat, snažím se je pochopit. Rozumím, že když celou svoji aktivní kariéru trávili posloucháním názoru jedné strany, jsou často zmatení a ztracení a nevědí, co si o tom myslet. Jsou zvyklí poslouchat establishment, který poslouchali 40 let vlády komunistů. Nevidí, že komunista, zločinec, estébák a dotační podvodník je jen obalamutil. Vadí jim rozličný, jiný názor,“ vysvětluje mi muž, který o sobě tvrdí, že je naprostý nestraník.

Andrej Babiš nepřesvědčil ani Hanu Frýbovou, která mezi demonstranty stojí s jednoduchým nápisem „Lžete“. Je důchodového věku a je naštvaná, když o ní někdo řekne, že je za účast placená. „Jsme svobodní lidé, máme vlastní názor. Z jeho příznivců je mi smutno. Ale Babiš lže, neříká pravdu, není to dobré pro naši republiku a demokracii. Jeho příznivci jsou jen jeho odrazem.“

Do diskuzí s příznivci Babiše se pouští i několik mužů a žen v Třinci, kde se politik s karavanem zastaví ve středu večer. Po klidných štacích v Bohumíně, Orlové a v Rychvaldě se v Třinci musí připravit na bouřlivější atmosféru.

Hned několik policistů naráz po celou dobu trvání mítinku zaměstnává odhadem šedesátiletá žena, která na demonstranty neustále doráží. Nejprve na ně vulgárně pokřikuje, poté jim posílá vzdušné polibky. Jednomu se snaží vrazit facku, čerstvě dospělému mladíkovi uštědří výchovné zatřesení loktem a nakonec se pustí do diskuze s jedním z protestujících.

Je jím Jaromír Greš. Na demonstraci přišel rovnou z práce. „Je to moje první demonstrace, ti lidi jsou chudáci,“ povzdychne si nad dorážením několika jedinců. Naopak, odráží je bohorovným klidem a úsměvem. „Já jsem v klidu, držet se nemusím. Tady je vidět, kdo je agresivní. Jsou to Babišovi příznivci. Babiš je prostě estébák, zloděj, nic jiného. Jestli ho necháme vyhrát volby, jsme zpátky v totalitě,“ říká.

Nejaktivnější Babišova volička si od něj chce nechat vysvětlit, co mu Andrej Babiš ukradl, když o něm říká, že je zloděj. „Krade našim dětem budoucnost,“ slyší od něj.