Kdo bude smět střílet srnce? Nad novým zákonem se hádají lesníci s myslivci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na jedné straně obrovské škody způsobené na lesních porostech i polních plodinách, na druhé straně argumentace zánikem tradiční lidové myslivosti. V Poslanecké sněmovně se už poněkolikáté rozpoutal boj za změnu zákona o myslivosti.

Kromě řady dalších změn se opět hraje o možnost snížit minimální výměru honiteb z 500 za 250 hektarů. Lesníci, ochránci přírody a zemědělci v tom vidí šanci na zvýšení odlovu přemnožené zvěře a snazší obnovu českých lesů, které donedávna decimoval přemnožený kůrovec.

Naopak myslivci se obávají, že změnou výměr a také umožněním odlovu majitelům pozemků budou jejich spolky z honiteb vytlačovány a lidová myslivost tak, jak jsme ji znali doposud, postupně zanikne.

V útrobách Poslanecké sněmovny i mimo ni proto teď sílí lobbistická aktivita z obou stran barikády. Což potvrzují i Seznam Zprávami oslovení poslanci napříč politickým spektrem.

„U nás na klubu jsme rozděleni na tři skupiny. Jedna je pro novelu, druhá v ní vidí problematické body, a pak je tady ta největší skupina kolegů, kteří do problematiky nevidí a budou se teprve rozhodovat,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková, která je, pokud to zjednodušíme, v týmu myslivců.

„Zejména v malých obcích se obávám toho, že omezení rozlohy honiteb může ohrozit fungování tamních mysliveckých jednot,“ míní jihočeská poslankyně.

V tomto ji podporuje i její stranický kolega a jeden z mála aktivních myslivců v Poslanecké sněmovně, Jiří Hájek. „Když budou myslivci upozaděni, spousta z nich se na to vykašle. Na rozdíl od lesáků, kteří dostávají zástřelné, oni o zvěř pečují a regulují ji ve svém volném čase, mají s tím nemalé náklady,“ argumentuje Hájek. Dodává, že to ještě více odradí od myslivosti i mladé, které je už nyní složité pro tento podle něj nákladný koníček nadchnout.

Na druhé straně barikády v klubu Starostů pak stojí třeba dlouholetý starosta obce Vysočina na Chrudimsku, poslanec Tomáš Dubský. „Přišly za námi obě strany, já jsem ale z působení v samosprávě na lobbing z různých směrů zvyklý. Škody na lesích jsou ale obrovské, musíme s tím něco udělat,“ míní.

Jeden z vládních poslanců, se kterými Seznam Zprávy hovořily, označil lobbing ekologických organizací ve svém případě za hodně nepříjemný.

Aktivně se do boje za změnu zákona zapojují i majitelé a správci lesních pozemků, které přemnožená zvěř trápí a působí jim velké škody. Poslance, kteří měli zájem, před nedávnem pozvali lesníci na obhlídku stavu lesních pozemků, kde se daří držet zvěř v rozumném množství a škody na porostu tam nejsou tak velké.

Na podobnou obhlídku chce zájemce v brzké době vyvézt i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který je předkladatelem novely. Toho, že návrh má své odpůrce i v koaličních stranách, si je dobře vědom.

„Ten problém nekopíruje politické kluby, ale skutečně se tady projevuje výrazný vliv a lobbing části myslivecké veřejnosti,“ přiznává Výborný, který je předkladatelem zákona. Dodává, že i on připravuje pro zájemce ukázku mysliveckého managementu přímo v lesích.

Úplně vyhráno ministr nemá ještě ani ve svém vlastním lidoveckém klubu nebo v nejsilnější koaliční straně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ u ODS. Jejich člen zemědělského výboru Petr Bendl, však věří, že nerozhodnuté kolegy se podaří přesvědčit k podpoře novely.

„Vím, že u nás v ODS to u podobných návrhů není obvyklé, ale tady plně chápeme potřebu řešit škody na porostech, které jsou opravdu obrovské,“ míní Bendl. Dodává, že on sám by byl příznivcem ještě razantnějšího zmenšení minimální rozlohy honitby na původních „rakousko-uherských“ 114 hektarů.

„V Rakousku jim tahle rozloha zůstala, v Německu mají minimum ještě nižší. Nikdo to tam ale nechápe jako povinnou rozlohu. Když se vlastníci dohodnou, je i vyšší. V tom je ale ten hlavní problém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nutnost se dohodnout. U nás je to bohužel nastaveno tak, že kdo má 51 procent, plně rozhoduje o všem,“ vysvětluje Bendl, který se o snížení výměry pokoušel už v minulém volebním období jako opoziční poslanec. Tehdy ale návrhu nebyl nakloněný tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), sám aktivní myslivec.

Taková situace právě není ve Sněmovně poprvé, boj o myslivecký nebo lesní zákon, který si klade za cíl snížení přezvěření českých lesů, je už evergreenem. Myslivci psali petici proti novele zákona, která měla pomoct se snížením stavu zvěře už v roce 2010.

Před pěti lety pak při boji za přílepek lesního zákona, který si kladl za cíl totéž, argumentovali dokonce snahou o „genocidu lesní zvěře“.

U současně navrhované úpravy, která se svojí podobou blíží těm, jež se politici snažili prosadit v minulosti, od takto tvrdé rétoriky upustili, v aktuální petici varují před narušením tradičního spolkového pojetí myslivosti.

První čtení je naplánováno na v tuto chvíli probíhající 108. schůzi Poslanecké sněmovny. Podle informací Seznam Zpráv se k prvnímu čtení poslanci však do konce léta nedostanou. Právě kvůli nutnosti přesvědčit tu část zákonodárců, kteří nejsou novele nebo jejím částem naklonění.

„Jsem připraven věcně i u opozice vysvětlovat důvody, proč tu novelu předkládám,“ uvedl ministr zemědělství, který prý novelu a její potřebu na poslaneckých klubech vysvětluje už zhruba půl roku. „Tento týden jsem byl už podruhé u hnutí STAN a trpělivě jsem vysvětloval důvody, které nás k této novele vedou,“ řekl.