Článek
„Musíme šlápnout na brzdu,“ prohlásil minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když vyšlo najevo, že schodek státního rozpočtu se rekordně prohloubil na 271 miliard. A slíbil ještě letos ušetřit 20 miliard korun.
Neosvětlil ovšem, kam chce sáhnout. Konkrétní návrh ponese na středeční výjezdní zasedání vlády. Podle informací Seznam Zpráv nepůjde o několik velkých škrtů – částka se bude hledat spíše po menších zdrojích na všech rezortech.
Najít peníze v rozpočtu podle ekonomů není vůbec snadné. „V průběhu roku se to dělá těžko. Bude třeba řezat provozní výdaje, na ministerstvech musí proběhnout personální audit, a to co nejdřív,“ nastínil David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
Stanjura bude po vládních kolezích chtít, aby se na svých úřadech pokusili o další provozní úspory. Zvažuje se propouštění, jednou z možností je i vyhlášení stopky na nábor nových zaměstnanců.
Hledat se bude také v dotacích a investicích. Pokud například ještě někde zbývají nevypsané dotační tituly, měly by se pro letošek pozastavit.
Více o škrtech Zbyňka Stanjury
Výdaje státního rozpočtu se podle návrhu Ministerstva financí v roce 2024 sníží o 89 miliard. Jedním z cílů nejtvrdších škrtů od počátku století budou platy státních zaměstnanců, které se mohou nominálně snížit až o pět procent.
Trik jako Schillerová?
Stejně tak bude Stanjura s ministry procházet oblasti, ve kterých se nestíhá čerpat státní rozpočet podle plánu, a tyto nespotřebované výdaje případně rovnou škrtat. Za normálních okolností je ministr, který nezvládá čerpat, terčem kritiky, teď se ale vládě může naopak účetně hodit.
Podle zdrojů blízkých vládnímu vyjednávacímu týmu by letošní bilanci mohly pomoci také zdroje ze státních fondů. Těch má stát aktuálně šest a slouží k financování investic v dopravě, zemědělství, ekologii i v kultuře.
Naposledy tenhle trik použila exministryně financí Alena Schillerová (ANO). V dubnu 2019 vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun z privatizačního účtu. Transakci umožnila novela zákona o zrušení Fondu národního majetku. Peníze byly původně určené na odstraňování ekologických škod, dopravní infrastrukturu a vyrovnávání schodku v důchodovém systému.
Nespokojenost ve vládě
Na velké změny není čas
Nic jiného než „hledat drobné“ ostatně Stanjurovi nezbývá. Sáhnout na mandatorní výdaje, jako jsou důchody, sociální dávky nebo platy státních zaměstnanců, nemůže. Stejně jako dělat významné přesuny v rámci rozpočtu. Na to by byla potřeba změna zákona, která už se nestihne.
Jeden příklad za všechny: ministr financí navrhuje snížit platové tarifní tabulky ve veřejné sféře až o 5 %. Taková změna ale může platit nejdříve od roku 2024 a s letošním rozpočtem už vládě nijak nepomůže.
Detaily návrhu Ministerstvo financí zatím tají a není ani jasné, jak se k nim postaví šéfové jednotlivých rezortů. Pokud k dohodě nedojde, je krajní cestou novela státního rozpočtu, která by buď přesouvala prostředky v jednotlivých kapitolách, nebo zvyšovala schodek. Tomu se ale chtějí vládní strany vyhnout.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa z PAQ Research by to ale nemuselo být nejhorší řešení. „Přijde mi lepší se smířit s nesplněním politického slibu o výši schodku a zaměřit se na to, aby proběhly klíčové změny příští rok. Aby tu nezůstaly pro příští vládu. Rozdíl 20 miliard mi nepřijde zásadní,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Schodek dosáhl koncem května historických 271 miliard korun. Bylo to o 16 miliard víc než v květnu 2021, tedy v době, kdy vrcholila pandemická krize.
Kromě škrtů ministr Stanjura spoléhá i na dodatečné příjmy, které kasu posílí v druhé polovině roku. Z daní, dividend i eurofondů. „Současně očekáváme v průběhu léta příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ, peníze z evropských fondů. Příjmy budou přicházet teprve během léta a my během léta uvidíme, jaký je skutečný stav rozpočtu,“ podotkl Stanjura.
Nafta a energie
Peníze navíc přinese i chystaný návrat spotřební daně z nafty na původní hodnotu. Daň nižší o 1,50 koruny, ke které politici přistoupili loni kvůli horentním cenám pohonných hmot, měla původně platit do konce tohoto roku. Když ale nafta zlevnila, vláda sníženou spotřební daň vrátila na původních 9,95 koruny za litr.
„Změna už je v Parlamentu, začne působit od 1. srpna podle toho, jak to proběhne,“ řekl SZ Byznys Tomáš Weiss, mluvčí rezortu financí. Návrat sazby daně by podle Ministerstva dopravy znamenal do státního rozpočtu více než 720 milionů korun měsíčně.
Podle Daniela Prokopa by ale mohlo z nafty „kápnout“ teoreticky i více. „Ještě nedávno činila totiž (sazba) 10 korun a 95 haléřů. Za Babiše v roce 2020 se snižovala o korunu. Kdyby ji vrátili zpátky, mělo by to efekt ještě v letošním fiskálním roce,“ uvedl.
Další prostředky lze podle Prokopa najít urychleným ukončením stropů na ceny energií. Na tom, zda s dotacemi pokračovat, se ovšem vládní strany zatím neshodly.
