Článek
Ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) čeká příští týden ve Sněmovně bitva o snížení mimořádné valorizace penzí, která pravděpodobně skončí u Ústavního soudu. Podle Jurečky je postup nutný – jinak to bude státní kasu v příštím desetiletí stát stovky miliard korun.
Ministr má navíc v plánu vyjednat letos zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun. To je ovšem ve chvíli, kdy se opakovaně zvyšují penze, problematické.
„Já dneska peníze na zvýšení ‚rodičáku‘ nemám. A když budeme důchody takto zvyšovat, tak se mi finanční prostor pro to ještě zmenšuje. Já vím, že možná mezigenerační solidarita někomu nic neříká, ale v tomto kontextu je extrémně důležitá,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Za vládu oznamujete nepříjemné věci – že se zvýší věk odchodu do důchodu, že se zvýší sociální pojištění živnostníkům. Rozhodl jste se spáchat politickou sebevraždu, nebo jste si vytáhl nejkratší sirku?
Já nedělám politiku, abych lidem mazal med kolem úst. Když lidovci mluví o důrazu na rodinnou politiku, tak s tím souvisí i odpovědnost za budoucnost – a součástí té je i důchodová reforma, aby i dnešní dvacátníci a třicátníci měli jistotu, že tady budou předvídatelné důchody. Volič nechce jenom politiky, kteří mu slibují modré z nebe.
Volič asi chce i politiky, kteří jasně říkají, jak to bude. Můžete tedy prosím potvrdit ta čísla z materiálu vašeho ministerstva – že padesátníci půjdou do penze v 66 letech, čtyřicátníci v 67 letech a mladší v 68 letech?
Nemohu, protože takto to vlastně ani nastaveno být nemůže. Důležitý bude kontext – jak se bude vyvíjet společnost, kdy budou lidé přicházet na trh práce, kolik budou mít dětí. Významné proměnné v důchodovém systému musí být nastaveny tak, aby na tyto věci reagovaly.
Takže říkáte, že půjde o nějaký sofistikovanější systém o více proměnných? Že nebudete plošně určovat, v kolika letech která generace půjde do důchodu?
Věřím, že na konci března všechny parametry představíme. Pokud chceme nastavit opravdu udržitelný systém, musíme tam promítnout, že chceme zachovat dobu vyplácení důchodu, která je dnes 21,5 let, ale i to, že generace nastupují na pracovní trh později. Porodnost také není daná konstanta. Pamatuji si debaty v roce 2010, kdy demografové říkali, že už se to nezlepší, a teď máme třetí nejvyšší porodnost v Evropě.
Takže v podstatě říkáte: Češi, pokud nechcete jít do důchodu v 68 letech, tak si v příštích letech pořizujte děti?
Takhle to parafrázujete vy. Ale ano, jeden z významných faktorů pro to, kdy budeme chodit do důchodu, je i to, kolik budeme mít dětí.
Já se jen snažím pochopit, co nám to tedy v březnu představíte.
Chci představit férovou důchodovou reformu. Která jasně řekne – když měl člověk takové a takové výdělky, když přišel na pracovním trh v takovém a takovém věku, měl tolik a tolik dětí – tak taková je jeho perspektiva věku odchodu do důchodu a jeho výše.
Teď chcete Sněmovnou v režimu legislativní nouze protlačit snížení červnové valorizace penzí. Proč jste na tom nezačali pracovat dříve a musí se to dělat tímto způsobem, kdy hrozí i potíže s Ústavním soudem?
Jako vláda jsme se rozhodli k tomuto přistoupit poté, co 10. února Český statistický úřad zveřejnil údaje o inflaci. Rozdíl inflace mezi prosincem a lednem byl něco, co jsme neodhadovali ani my, ani predikce. Nastal opravdu výrazný nárůst a s tím by extrémně narostl dopad na státní rozpočet. My jsme očekávali dopady na státní rozpočet do 20 miliard korun. Kdyby ten nárůst nebyl tak vysoký, rozhodně nevolím postup ve stavu legislativní nouze.
Nicméně pochybnosti, zda je tento postup ústavní, existují. Nebylo by čistší nechat ještě jednu valorizaci proběhnout a změny schválit řádně?
Musíme si uvědomit jednu klíčovou věc. V letošním roce by to bylo 34,4 miliardy korun navíc. A automaticky to propisuje třeba do roku 2024 výdaj navíc 58,8 miliardy. Už je to věc, kterou nikdy nesnížíte, v příštích deseti letech to bude nárůst rozhodně přes 600 miliard. A my ty peníze nemáme, nemáme žádnou rezervu. Bude to čistě na dluh, který budou platit děti a vnoučata současných důchodců.
Už ale máme precedent, kdy Ústavní soud v podobné věci použití legislativní nouze neuznal.
Já jsem udělal maximum konzultací s ústavními právníky. Kdyby mi jich většina řekla, že to Ústavní soud shodí, tak bych do toho nešel. V kontextu všech okolností si myslím, že to jako zodpovědný politik mám navrhnout. Mám taky ambici zvýšit letos rodičovský příspěvek, trápí mě i nízký příspěvek na péči. Já na to dneska ty peníze nemám. A když budeme důchody takto zvyšovat, tak se mi finanční prostor pro to ještě zmenšuje. Já vím, že možná mezigenerační solidarita někomu nic neříká, ale v tomto kontextu je extrémně důležitá.
O kolik byste chtěl rodičovský příspěvek zvýšit? Mluví se o 50 tisících korunách.
To je částka, o které chci jednat.
A co na to říká pan ministr financí?
Chci o tom jednat. Chápu i jeho roli, která je v současné situaci opravdu nezáviděníhodná. Ale když se podívám na průměrný příjem na hlavu domácnosti se dvěma dětmi, tak je na tom dnes často hůře než domácnost seniorů.
Jak chcete lidi motivovat, aby si na důchod spořili?
Chci, aby se zatraktivnil třetí pilíř z hlediska výnosů. Také by měl být jasný moment, kdy lidé nabídku na vstup do třetího pilíře dostanou.
Zaregistrovala jsem nápad, že by se státní podpora vyplácela až od spořené částky 500 korun měsíčně. Nemůže to spíš chudší lidi odradit, že si nebudou spořit vůbec?
Je to gesce ministra financí a to je jedna z připomínek, které k tomu mám. Může to utvářet určitou bariéru. Také se moc nekloním k tomu, aby se tyto peníze se státní podporou vyplácely jednorázově. Měly by opravdu sloužit v delším časovém období.
Zároveň chcete, aby se OSVČ zvedly odvody na sociální pojištění. Hovoří se o zvýšení o 60 %. Není to příliš? Nebude to odrazovat drobné podnikatele?
I dohodu nad tímto tématem zveřejníme na konci března. Kdyby se všichni v této zemi stali živnostníky a „dohodáři“, tak by byl ten systém rázem „neufinancovatelný“. A řekněme si na rovinu, nejsou všichni OSVČ typu tesař, truhlář. Je spousta lidí, kteří jsou jako OSVČ vedení díky politice firem. A když pak mají jít do důchodu, tak jsou překvapeni, jak nízký důchod jim byl vyměřen.
Nebylo by tedy lepší místo dramatického zvedání odvodů všem živnostníkům více postihovat švarcsystém?
Kromě debaty, jak nastavit systém férověji v případě živnostníků, chystáme kroky vůči lidem a firmám, kteří vyplácejí velké mzdové prostředky v rámci dohod. Chci dohody evidovat, abychom byli schopni sledovat třeba řetězení. Tím se do určité míry omezí praxe, kdy firmy snižují náklady převedením části lidí na OSVČ.
