Článek
To nejlepší, co lze dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ne cestou černobílého vidění světa, ale snahou o poznání faktů i emocí dané doby. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu při připomínce 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy u budovy Českého rozhlasu. Prezident republiky se vzpomínkové akce zúčastnil po mnoha letech.
Pavel mimo jiné připomněl film režiséra Jana Hřebejka Pelíšky, který pojednává o době na konci 60. let. Uvedl, že v době událostí pražského jara a následné invaze mu bylo sedm let. „Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala mi, že nás přepadli Rusové. Já jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, najednou nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout,“ uvedl prezident. Trvalo dlouho, než to pochopil, doplnil.
Pavel uvedl, že nežil v prostředí, ve kterém by měl od počátku jasno. „K tomu, co se vlastně tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy,“ řekl. Invazi popsal nejen jako porušení mezinárodního práva, ale i základního principu. „Protože to, že vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Nebo to také znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy,“ uvedl.
Pavel se v době předvolební kampaně koncem loňského listopadu omluvil za svůj životopis z roku 1987, ve kterém popsal svůj loajální postoj k Sovětskému svazu i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Životopis jsem psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo… Byla to chyba, kterou už nezměním. Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji,“ citoval tehdy Pavla server iDnes.cz.
Na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968, řekl Pavel. Rusko se od té doby nijak nezměnilo, míní prezident. „I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích,“ konstatoval.
Lidé by si podle něj měli připomínat i 137 obětí, které v době okupace přišly o život, či tehdejší pracovníky rozhlasu a televize, kteří do poslední chvíle informovali o tom, co se děje. „Ale i tisíce těch, kteří se s tím nesmířili a i po okupaci v době tvrdé normalizace, která byla vším možným, jen ne návratem k normálu, si zachovali svůj názor. I přes potíže, ústrky a někdy také věznění, kterému museli čelit, si nadále stáli za svým,“ dodal Pavel.
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a už první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa.
Buďte s námi
Stejně jako Pavel i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svázala připomínku agrese v roce 1968 a současný konflikt na Ukrajině.
„Zrovna v té nejtemnější chvíli zazněl ze zdejšího studia poprvé do éteru signál ‚Jsme s vámi, buďte s námi‘. Signál, který o více než půlstoletí později v projevu před poslanci a senátory našeho Parlamentu zopakoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968,“ konstatovala.
Česko podle ní nesmí nikdy zapomenout na oběti invaze v roce 1968 ani na bezpočet obětí následné vleklé okupace. „A zapomínat nemůžeme a nesmíme ani na oběti trvající ruské agrese na Ukrajině. Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným. Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi,“ uzavřela.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) pak prohlásil, že Češi jsou silným a nezdolným národem, který se nikdy nevzdává. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy znamenal podle něj velkou depresi a smutek, neodnesl ale touhu po svobodě, kterou země získala v roce 1989. Češi by se podle něj měli dál chovat podle slavné věty staré už 55 let „Jsme s vámi, buďte s námi“.
