Jen slabá pětina Slováků věří v demokracii, Češi na tom nejsou o moc líp

Jen 18 procent Slováků je spokojených s fungováním demokracie v jejich zemi, nespokojenost vládne u nadpoloviční většiny obyvatel, a to konkrétně u 55 procent.

Česko je na tom o trochu lépe, demokracie funguje podle 31 procent obyvatel, 42 procent je nespokojených. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

„Na Slovensku pozorujeme obecně větší skepsi k fungování demokracie, která je často posilována silnou pozicí antisystémových stran či stran, které zpochybňují geopolitické ukotvení Slovenska a často veřejně tlumočí současné proruské narativy. Situaci nepomáhá ani velká politická nestabilita a fragmentace stran,“ komentoval výsledky průzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Podle Petera Bárdyho, šéfredaktora webu Aktuality.sk, je třeba vnímat, že Slovensko má přece jen jinou historickou zkušenost než Česko.

„To, že jsme byli v jednom státě, neznamená, že jsme měli jednotný vývoj. Ono to opravdu vychází z dávnější minulosti, kdy bylo Česko za Rakouska-Uherska rozvinutou kapitalistickou zemí a my (Slovensko) jsme byli jednoduše feudální, zemědělská, velmi rurální země a součást Maďarska,“ nastiňoval možné příčiny aktuálního politického směřování Slovenska v podcastu Dobrovský & Šídlo.

Podle Bárdyho se právě tato dějinná zkušenost odráží i na současné hodnotové orientaci obou národů, které dříve tvořily jeden stát.

„My stále kopírujeme, ať už chtěně, či nechtěně, nálady, které jsou v Budapešti. A u české politické scény – i přesto, že nikdy nekopíruje dokonale tu německou – je vidět, že inklinuje k Západu,“ říká slovenský novinář.

Výzkum agentury Ipsos byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO). Uskutečnil se v Česku i na Slovensku a mapoval více témat.

Průzkum také zjistil, že Slováci jsou více než Češi naklonění tomu věřit zprávám, které se nezakládají na pravdě.

„V České republice je přibližně třetina populace, která obvykle považuje různé nepravdivé zprávy, jež se nezakládají na faktech, za pravdivé,“ uvedl koordinátor výzkumného konsorcia CEDMO Václav Moravec z Univerzity Karlovy.

Na Slovensku jsou podle něj tato čísla ještě o něco vyšší, přičemž dezinformace se často týkají politické situace v zemi. „Mezi lidmi panuje velká obava z možnosti zfalšování voleb, což může být záměrná taktika některých stran, jak v případě neúspěchu tyto volby znevěrohodnit,“ dodal Moravec.

Slováci si budou na konci září volit nové poslance poté, co loni na konci roku padla vláda Eduarda Hegera.

Větší náchylnost Slováků k tomu uvěřit dezinformacím potvrzuje i slovenský novinář Bárdy. „A vychází to možná z toho, že nám chybí kritické myšlení. A když už se lidé snaží k něčemu přistupovat kriticky, tak často hledají za velmi jednoduchými věcmi velmi komplikované pozadí. A čím je to pozadí záhadnější, čím víc je tajemné a řízené ‚nějakými temnými silami‘ a s cílem ‚ovládnout svět‘ nebo zbohatnout, tak tím náchylnější jsou k tomu jim věřit,“ říká a připomíná období pandemie, kdy na Slovensku většina společnosti řešila strach z očkování kvůli konspiraci o zavádění čipů.

Ve srovnání s Českem spatřuje velkou výhodu v kvalitě a důvěryhodnosti českých veřejnoprávních médií.

Průzkum dále zjistil, že tři čtvrtiny Čechů souhlasí s tvrzením, že volení zástupci, jako třeba vláda, poslanci nebo senátoři, nenaslouchají tomu, co si myslí obyčejní lidé.

Lichotivá není pro politiky ani bilance ohledně korupce. Většina respondentů považuje politiky za zkorumpované. Uvedlo to konkrétně 65 procent lidí.

Čtyřicet procent Čechů také souhlasí s výrokem, že je Česko součástí informační války, kterou vede Rusko vůči západním zemím. Toto číslo je podobné předchozí vlně výzkumu realizované v letošním březnu, nicméně je stále nižší, než tomu bylo na jaře loňského roku. Necelá čtvrtina Čechů se domnívá, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování slova a nepohodlných médií, 28 procent na to nemá žádný názor či to nedokáže posoudit.

Že je Česko součástí informační války vedené Ruskem, si častěji myslí voliči současných vládních stran, ale také voliči ČSSD. Naopak až šest z deseti voličů SPD vidí informační válku pouze jako záminku západních vlád. Častěji s tímto názorem souhlasí také voliči komunistů a voliči s nižším vzděláním.