Cenu trefil o 239 korun. Jeden bratr sedí u zakázek, druhý je dostává

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ačkoliv studenti brzy odjedou na léto pryč, v areálu brněnských vysokoškolských kolejí J. A. Komenského mrtvo nebude. Celý červenec se zde má natírat fasáda na přední části budovy D.

Práci na ubytovacím zařízení Mendelovy univerzity nedávno získal brněnský živnostník Jiří Luska. Stavební zakázka za zhruba 800 tisíc korun není nijak pozoruhodná velikostí, ale spíše okolnostmi, za kterých byla zadána.

Během posledních 10 let je pro Jiřího Lusku od stejného zadavatele už několikátá, loni natíral namodro opodál stojící budovu B. Konkurenty vždy porazil nejnižší cenou. Jen v prvním případě – v roce 2015 – podal až čtvrtou nejvýhodnější nabídku, nicméně tři tehdejší soupeři byli vyloučeni – podle dokumentů kvůli nesplnění kvalifikačních předpokladů.

Luskova vítězství v tendru byla obvykle jen o píď. I v letošní soutěži nabídl cenu 797 771 korun, o pouhých 239 Kč méně než druhý z celkem sedmi přihlášených účastníků tendru (jeden byl vyloučen). A stejně jako v minulých dvou letech odevzdával Jiří Luska svou obálku s nabídkou až jako poslední v řadě.

Obálky s nabídkami cen za nátěry fasád a další malířské a natěračské práce se přitom odevzdávají u sekretářky v oddělení vnitřní správy budov. A to vede jistý Josef Luska. Mendelova univerzita přiznala, že jde o bratra vítěze zmíněných zakázek.

Pokrevní pouto mezi vítězem a odpovědným úředníkem potvrdila univerzita redakci až na opakovaný dotaz. Doprovodila to komentářem, že k žádným střetům zájmů u zakázek nedochází.

„Příbuzenský vztah existuje, z toho důvodu není jmenovaný zaměstnanec v komisi pro posouzení a hodnocení nabídek a na zakázkách týkajících se výmalby, malování fasád apod. se nijak nepodílí,“ uvedla po urgenci mluvčí brněnské univerzity Tereza Pospíchalová.

Jenže podle veřejně přístupných protokolů je pravda taková, že minimálně v letech 2015 a 2017 Josef Luska v hodnoticí komisi seděl, byť i on to původně popíral. Z dokumentů plyne, že přímo „asistoval“ i u bratrova prvního zdokumentovaného vítězství, kdy byli původně úspěšnější konkurenti vyloučeni.

Nyní se sice Josef Luska v komisi už nevyskytuje (jsou tam vždy jeho kolegyně ze správy kolejí a menz), ve smlouvě zadavatele s bratrem-živnostníkem je ale nadále uváděn jako osoba, která zastupuje univerzitu v provozně-technických záležitostech.

Právě Josef Luska by tak měl jménem vysoké školy kontrolovat kvalitu bratrovy práce a dávat i souhlas k fakturaci.

Je-li zhotovitel v propojení s dozorem objednatele, je to v přímém rozporu s pravidly veřejných zakázek. Jenže úředník univerzity ze správy kolejí a menz Josef Luska tvrdí, že údaje ve smlouvě s jeho bratrem se liší od skutečnosti.

„Ano, jsem sice ve smlouvě uveden jako kontaktní osoba, ale to je univerzální smlouva, předem připravená, která se dělá ke všem zakázkám. Když tu zakázku vyhrál bratr, samozřejmě tu práci přebírá místo mě někdo jiný. Nevidím v tom problém,“ říká Josef Luska.

Jako klíčové v celé věci vidí, že pokaždé vyhrává podnikatel s nejnižší cenou. „Jestli můj bratr podá nabídku a chce to dělat za pakatel… Já bych to v životě za ty peníze, co on, nedělal,“ uvedl na adresu sourozence.

Také Mendelova univerzita nadále přes „propojení“ bratrů ve smlouvách tvrdí, že žádný konflikt zájmů při zakázkách není, neboť dozor prý zajišťuje vícero lidí.

„Ke střetu zájmů nedochází, univerzita postupuje dle platných předpisů. Do celého procesu - přípravy rozpočtu, kontroly kvality plnění i kontroly faktur - se vždy zapojuje více osob, v průběhu realizace navíc dochází k vícestupňové kontrole – předběžné, průběžné i následné,“ uvedla mluvčí školy Pospíchalová.

Při pátrání po kontraktech Jiřího Lusky na Mendelově univerzitě se ukázaly ještě další souvislosti hodné zaznamenání.

Zakázkově úspěšný malíř a natěrač je totiž na Mendelově univerzitě zároveň zaměstnancem. Na kolejích J. A. Komenského pracuje v autoprovozu jako řidič. Malířské a natěračské práce vykonává na živnostenské oprávnění – říká, že ve svém volnu.

Když chtěl redaktor Seznam Zpráv s příležitostným podnikatelem Jiřím Luskou v Brně osobně pohovořit, nepodařilo se to. Podle kolegů právě rozvážel obědy.

K častým vítězstvím s velmi malým cenovým rozdílem se ale už předtím krátce vyjádřil do telefonu. Odmítl, že by věděl, jakou kdo dává v tendru nabídku. „Já ji podám a nepřijdu s tím do styku. Nevím, o kolik vyhraju,“ uvedl Jiří Luska.

Jak si vysvětluje, že vítězství je většinou o „drobné“? „Může to být náhoda,“ říká Jiří Luska. Že by mu se získáváním zakázek na univerzitě pomáhal bratr Josef, vylučuje.

Jiří Luska své malířské a natěračské služby nikde veřejně neinzeruje, na internetu na něj chybí jakýkoliv telefonický kontakt. Podobné je to i v jeho bydlišti. Žádné informace ohledně malířské provozovny tam k vidění nejsou.

„Mám stálý okruh zákazníků,“ vysvětluje, proč vidí reklamu jako nepotřebnou.

Co se týče veřejných zakázek, registr smluv napovídá, že všechny je získal zatím pouze od Mendelovy univerzity. Jednalo se třeba i o nátěr fasády a výmalbu pokojů na vysokoškolských kolejích v Lednici.

V areálu brněnských kolejí J. A. Komenského v Kohoutově ulici však nepracují jen Josef a Jiří Luskovi. Pátrání na místě ukázalo, že živobytí zde našel ještě třetí bratr - Petr Luska. Jde tentokrát o „čistokrevného“ živnostníka.

Mendelova univerzita mu už před lety pronajala v areálu část garáží, kde provozuje autoservis. Ani Petra Lusku se nepodařilo zastihnout, podle kolegů byl zrovna na STK.

Ředitelka Správy kolejí a menz Mendelovy univerzity Jana Hradská, kterou Seznam Zprávy osobně navštívily, odmítá, že by na kolejích fungoval nepřiznaný rodinný podnik. „Já nijak příbuzná (s bratry Luskovými) nejsem,“ zdůrazňuje například manažerka.

Nezastírá, že některé okolnosti při zadávání stavebních zakázek mohou působit dosti podezřele, ale možnost manipulací s nabídkami odmítá. „U (hodnoticí) komise nebývám, ale svým lidem věřím. Ta komise není jednočlenná, aby se tam dalo s něčím manipulovat,“ podotýká.

I Jana Hradská za klíčovou okolnost považuje to, že při zakázkách vyhrává Jiří Luska vždy s nejnižší cenou. „Kdyby vyhrával s nejvyšší, brala bych to jako nějaký velký problém, ale když vyhrává s nejnižší, problém nevidím,“ nechala se slyšet ředitelka.

Přesto připouští, že jednu změnu při zadávání zakázek bude teď nutné udělat, aby se zvýšila důvěryhodnost. Chtěla by prý, aby se i u těchto „zakázek malého rozsahu“ přešlo kompletně na elektronickou formu. Zatím bylo totiž elektronické jen zadání, nabídky od podnikatelů, jak bylo popsáno, se stále předkládají v papírových obálkách.

„Ta elektronická varianta je lépe doložitelná. Aby se snáze prokázalo, že v tom žádná manipulace nebyla,“ uvedla pro Seznam Zprávy ředitelka Správy kolejí a menz Mendelovy univerzity Jana Hradská.