Článek
Vládní koalice se v pátek na mimořádné schůzi znovu snažila prosadit novelu známou jako lex Babiš. Zpřísnila by zákaz vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů.
K hlasování o podobě novely ale nedošlo. Poslanci ANO od rána odstartovali maraton projevů.
Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová během svých vystoupení obecně komentovali takzvaný konsolidační balíček i některé konkrétní návrhy, které má obsahovat, a doporučovali návrat k plánům ANO.
Místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová (ANO) kritizovala nedostatečné čerpání evropských dotací a podporu bydlení. Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) jako předsedající schůze marně nabádal Dostálovou, aby se pokusila mluvit k programu schůze.
Další jednání nejdříve za měsíc
Po 12. hodině si Schillerová vzala pauzu, a tím jednání ve Sněmovně skončilo. „Jménem klubu hnutí ANO si beru přestávku do 14 hodin na poradu klubu ANO,“ oznámila u řečnického pultu.
Sněmovna o zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky rozhodne nejdříve 14. června.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek odmítl tvrzení ANO, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, tedy předsedovi ANO a bývalému premiérovi Andreji Babišovi.
„Tato úprava zákona o střetu zájmů, která tady leží už od minulé Poslanecké sněmovny, nebyla doprojednána skoro tři roky. Myslím, že by bylo slušné, abychom ji doprojednali,“ vyzval opozici pirátský poslanec Michálek.
Ustanovení chce koalice připojit k vládní novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Projednání předlohy brzdí řadu měsíců hnutí ANO.
Co by znamenala změna zákona?
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu.
Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Změny v dohledovém úřadu mají podle vlády zlepšit jeho kontrolní roli a vymahatelnost práva. Novela počítá například s tím, že vrcholným orgánem úřadu bude nově pětičlenné kolegium, které převezme část pravomocí předsedy úřadu.
Článek jsme aktualizovali v plném rozsahu po skončení jednání Poslanecké sněmovny.
