„Škrtejme ve státních výdajích, jinak nám hrozí bankrot,“ řekl Kalousek

Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček dnes ostře kritizoval vládu Petra Fialy. „Já si nemyslím, že je to nejhorší vláda od roku 2014,“ komentoval Havlíček v pořadu Partie Terezy Tománkové na CNN Prima News poslední výzkum agentury Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého je současná vláda hodnocena jako nejhorší od vlády Petra Nečase. „Je to nejhorší vláda od roku 1993 a za tím si stojím,“ řekl místopředseda hnutí ANO. Jako důvod jmenoval kroky vlády v souvislosti s cenami energií nebo řešením inflace.

V debatě mu oponoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My sledujeme vývoj nálady ve společnosti,“ reagoval na průzkum. Dodal, že současná nedůvěra občanů vůči vládě je podle něj důsledkem nepopulárních, ale nutných opatření.

Kupka také v diskuzi potvrdil vládní závazek snížit deficit státního rozpočtu nejméně o 70 miliard korun. Konkrétní opatření neuvedl, návrhy podle něj ale musí zahrnovat úspory i daňové změny. Sám je pro zjednodušení daňového systému a prosazuje, aby byly pouze dvě sazby DPH namísto současných tří.

„V průběhu května ta dohoda musí být na stole,“ shrnul Kupka.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek se domnívá, že příští týden se podaří dohodu o balíčku dokončit. „Jednání je složité, protože ta materie je složitá,“ poznamenal. Úspory musí dopadnout na jednotlivá ministerstva, podle Michálka to může znamenat, že v některých resortech se zúží určité služby.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček uvedl, že jeho strana by při snižování schodku nešla přes zvyšování daní, ale přes jejich důslednější výběr s pomocí kontrolních hlášení, návrat elektronické evidence tržeb (EET) či například zvýšení kompetencí celní správy a hlídání daňových úniků či vyvádění peněz do zahraničí. Zároveň je podle něj nutné snížit výdaje ve státní sféře.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o snížení deficitu o 70 miliard, hnutí STAN hovořilo o 150 miliardách korun, Piráti o 140.

Konsolidační balíček by měl od příštího roku snížit strukturální deficit, tedy schodek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy zhruba 70 miliard korun. Loni byl strukturální deficit 2,6 procenta HDP, podle řady ekonomů je v takové výši dlouhodobě neudržitelný.

Celkový loňský schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP. Současný schválený schodek státního rozpočtu 295 miliard korun prý ale neodpovídá realitě, shodli se v nedělních Otázkách Václava Moravce bývalí ministři financí - Alena Schillerová, Jiří Rusnok a Miroslav Kalousek. Podle nich bude výrazně vyšší.

„Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě,“ uvedla Schillerová (ANO). Už nyní je podle ní zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard korun nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun.

Deficit rozpočtu minimálně nad 300 miliard korun očekávají i další bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Rusnok. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak se předpokládalo. „Musí se použít tupé plošné škrty,“ komentoval Kalousek. Upozornil také, že pokud Česko neprovede škrty ve státních výdajích, hrozí mu bankrot.

Kritizoval také fakt, že od Sobotkovy vlády narostl počet státních zaměstnanců zhruba o 20 procent. Snižováním jejich počtů by tak podle Kalouska mohla vláda ušetřit. Rovněž by v současné ekonomické situaci státním zaměstnancům nezvyšoval platy.

„U nás je největší propad reálných mezd ze všech zemí OECD,“ oponovala mu místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Uznala však, že navýšení platů státních zaměstnanců nemůže být velké.

Diskutující se v pořadu Václava Moravce neshodli také na sazbách DPH.

„Čím méně sazeb, tím lépe,“ řekl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Stejný názor měl i bývalý předseda TOP 09  Kalousek. „Dvě sazby jsou maximum, co si umím představit. Všechno ostatní jsou jenom nesmysly,“ doplnil. Důvodem je podle nich komplikované placení daní.

„Nikomu to nedělá problém,“ oponovala oběma mužům Schillerová, během jejíhož působení ve vládě byla třetí sazba DPH zavedena.

Rusnok pak vidí příležitost pro úspory také v omezení výdajů na důchody. „To, jak byl nastaven (důchodový) systém, je selhání. Chce to rychlé nápravy,“ komentoval Rusnok a dodal, že ale očekává, že úsporné změny budou u veřejnosti nepopulární.

„Tady byl nějaký automat, jak se mají důchody navyšovat. A kdyby se do toho automatu nevstupovalo, tak dnes situace zdaleka není tak dramatická. Bohužel za Sobotkovy a Babišovy vlády se do toho automatu vstupovalo každý rok,“ podpořil Rusnoka Kalousek. Tehdejší vlády podle něj přidávaly seniorům mnohem víc, než valorizační automat určoval.

Problém pak podle Kalouska nespočívá jenom v tom, že vláda valorizace důchodů řešila pozdě, ale také v obstrukcích a blokování jednání ze strany opozice.

„To jenom proto, že pětikoalice nekomunikuje a tlačí všechno na sílu,“ reagovala Schillerová. Současné návrhy vlády na úpravu valorizací a odchodu do předčasného důchodu odsoudila. Sdělila také, že je spolu se svým hnutím chce napadnout u soudu.

K hospodaření státu se v Otázkách Václava Moravce vyjádřil také prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Poslední výroční zpráva jeho úřadu tvrdí, že ekonomickou kondici Česka letos sice ovlivnila válka na Ukrajině, většina nedostatků rozpočtu ale s dopady konfliktu nesouvisí. Bez reforem důchodového, zdravotního a sociálního systému jsou podle NKÚ veřejné finance neudržitelné.

Kala kritizoval mimo jiné rozsáhlé udělování dotací, které podle něj poškozuje tržní ekonomiku v Česku.

„Přehodnoťme agendy a nedotujme všechno, co se hýbe,“ řekl v ČT. Podle něj se z veřejných peněz dotují projekty, které pozitivní důsledky pro společnost pouze slibují. „Tam, kde ty dotace smysl mají, musí být prokazatelný jejich přínos,“ doplnil Kala. Kritizoval také postup státu ohledně digitalizace.

Kala se také přiklání k tomu, aby jeho úřad provedl kontrolu České pošty. K té ho tento týden vyzvala i Poslanecká sněmovna. Rozhodnutí o provedení kontroly ale závisí ještě na širším vedení NKÚ.

NKÚ kontroloval státní poštu naposledy v roce 2017 a zjistil tehdy některé nedostatky. Pošta například v letech 2015 a 2016 nakoupila nábytek pro své pobočky, ale tento nábytek ležel ještě v roce 2018 ve skladu.

„Situace teď po pěti letech by měla ukázat, zda Ministerstvo vnitra plnilo řádně svoji roli zakladatele a do jaké míry je zodpovědno za to, do jaké situace se pošta dostala,“ doplnil Kala. „Neexistuje také dlouhodobá koncepce rozvoje České pošty, kterou by resort měl mít vypracovanou a podle které by se měl podnik rozvíjet,“ konstatoval tehdy NKÚ.