„Je potřeba extrémní přístup.“ Hvězdy ČT zvažují, co dál, mluví i o odchodu

Je těsně před pravým polednem a před budovou zpravodajství České televize se scházejí zaměstnanci odění v černém oblečení, aby demonstrovali proti vládní změně financování veřejnoprávních médií.

Vedle řadových redaktorů i jiných zaměstnanců se do protestu aktivně zapojují i hlavní tváře obrazovky, jako jsou Michal Kubal či Martin Řezníček. A na populární hvězdy organizátoři vsadili hned ze začátku, když protest namísto oficiálních projevů zahajuje z pódia zpěvák David Koller písní Anděl od Karla Kryla. „Je to hezké, i když šílené horko,“ zaznívá z davu pracovníků ČT.

Zaměstnancům postávajícím na rozpáleném dlážděném povrchu před budovou zpravodajství od tropických teplot čas od času ulevují hasiči, když je pokropí proudem vody.

Na protest proti vládním záměrům navazujícím financování ČRo a ČT na státní rozpočet se sešly stovky pracovníků. Podle zástupců iniciativy Veřejnoprávně z ČT v době protestu nebudou placeni a budou kráceni na mzdách. Zástupci stávkového výboru i odborů ČT z pódia varují před zestátněním médií, slovenskou cestou, škrty, omezením výroby pořadů i propouštěním stovek lidí.

U hlavní budovy v Praze se k protestujícím pracovníkům v začátku akce připojuje i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který děkuje, že se rozhodli stávkovat. „Někteří chtějí prosadit, že vám seberou peníze, zruší místa,“ říká například z pódia. V tom se ale ozývá reakce z davu zaměstnanců s pokřikem „nám nejde o peníze“, to pak zopakuje i šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.

„Není to jen o penězích, pane ministře, je to o něčem zásadnějším. Spousta z nich tady uvažuje, jestli budou kapitolou státního rozpočtu, a mnozí vědí, že spojení státní novinář s jejich jménem nikdy nedopustí,“ avizuje Kubal.

Stávka se v pondělí na obrazovce projevuje mimo jiné minutovým zpožděním některých pořadů, což působí spíše symbolickým dojmem. Organizátoři formu stávky totiž plánovali tak, aby neodporovala kodexu ČT ani zákonu. Pondělní protest ale provází už i výzvy k tvrdšímu postupu. A vzpomíná se i přelom roku 2000, kdy došlo k vypnutí vysílání během sporů zaměstnanců s novým vedením ČT. Vysílání tehdy vypnul generální ředitel Jiří Hodač. Stávka zaměstnanců začala až několik dnů potom, 1. ledna 2001.

K podobnému kroku nyní vyzývá během demonstrace například hvězda pořadu Peče celá země z produkce ČT Josef Maršálek. „Je to moje první stávka v životě,“ sděluje Maršálek z pódia. A dodává, že vzpomíná na dobu, kdy zaměstnanci přespávali na chodbách a ve spacácích.

„Myslím, že se tehdy na 23 hodin na obrazovce objevilo, že se nebude vysílat, dokud se situace nevyjasní. Jsme v extrémní situaci, která vyžaduje extrémní přístup, takže je potřeba to na tu obrazovku zapsat, aby národ věděl, co se bude dít, když to nebude fungovat,“ prohlašuje cukrář.

O tom, zda nastane „černo na obrazovce“ neboli přerušení vysílání, se mezi zaměstnanci už mluví. Zároveň se ale ti, se kterými Seznam Zprávy hovořily, shodují, že současná podoba stávky je dostatečná, protože protiakce České televize musí mít potenciál gradovat. „Myslím, že jsme neskončili. Gesta má smysl dělat postupně, ať máme kam gradovat,“ říká redaktorka Barbora Loudová. Celým protestem pak ale z různých úst zní prohlášení, že „výstražná stávka je teprve začátek“.

Podobně svoje snahy vnímají i zaměstnanci ČT v Brně, kteří jsou připraveni nad rámec pondělního protestu hájit veřejnoprávní televizi všemi dostupnými demokratickými prostředky. Stejně jako kolegové v hlavním městě se na protest vydali v černých tričkách s nápisem „Pro Vás, ne pro politiky“.

Člen stávkového výboru a redaktor brněnské redakce zpravodajství Šimon Švub rovněž nevylučuje nutnost razantnějších kroků v budoucnu. „Pokud budou potřeba další kroky, tak se více projeví na vysílání, nechceme ale porušovat kodex, alespoň ne v tuto chvíli. Za rozhodnutí vlády by neměli trpět diváci,“ říká.

Současný návrh ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) pak označují členové brněnského studia již za třetí z „likvidačních“ návrhů pro televizi.

Jak dokazuje i účast známého cukráře Maršálka, organizátoři pražské stávky z ČT tentokrát k protestu mezi řečníky pozvali ve větší míře i populární tváře napříč programem České televize, akce se tak nezužuje jen na promluvy a výzvy osobností televizního zpravodajství.

V jednu chvíli se proto na pódiu Maršálek střídá s moderátorkou StarDance Terezou Kostkovou nebo hercem Miroslavem Hanušem, který se mimo jiné jedné z řad taneční show zúčastnil. Právě o tom, že je populární taneční soutěž na obrazovce ČT ohrožena, mluvili experti před několika týdny poté, co ministr kultury Oto Klempíř představil svůj první návrh na změnu financování ČT, který by znamenal znatelné škrty v rozpočtu obou institucí.

Stávka začala v České televizi a rozhlase po půlnoci a potrvá čtyřiadvacet hodin. Vedle akce na Kavčích horách se od 11:45 do 12:15 konal i protestní happening také před budovou ČRo na Vinohradské ulici.

Během protestu se také nad některými projevy vznáší otázka možného odchodu některých televizních hvězd. Úvahy o svém dalším působení v případě financování televize z rozpočtu přiznal Seznam Zprávám i moderátor a vedoucí zahraniční rubriky zpravodajství ČT Martin Řezníček.

„Každý z nás budeme uvažovat o tom, kde je přesně ta hranice pro nás, pokud by vláda se svým plánem šla dopředu, kdy už se pod to nebudeme ochotni podepsat. Asi ji pro sebe někde mám. Taky bych nechtěl pracovat ve státním médiu a krýt svojí tváří něco, za co bych se nemohl postavit,“ popisuje Řezníček s tím, že o tom ale nechce debatovat teď, protože se „soustředí na to, aby televizi a rozhlasu pomohl a přispěl k tomu, aby k zestátnění nedošlo“.

Červenou linií by pro něj byl například slovenský scénář, kde minulá koalice převedla financování médií veřejné služby od roku 2023 pod státní rozpočet. Kabinet Roberta Fica následně svůj vliv na média veřejné služby posílil tím, že proměnil dosavadní RTVS na novou SRTV, přičemž vyměnil vedení i dohlížející orgány.

„Snažil jsem se o poctivou novinářskou práci a nenechám si to ve svých blížících se 50 letech zničit tím, že budu pracovat pro médium, které bude navázané na vládu. To v žádném případě. A myslím, že tady je podstatná část lidí, kteří by nebyli ochotni se na práci ve státním médiu rovněž podílet,“ říká Řezníček.

Ostřejší je ve svých úvahách Daniel Stach, který pondělní protest jednak moderuje a poslední týdny je zároveň hlavní tváří zaměstnanců ČT, kteří se snaží vládu dotlačit ke stažení návrhu zákona o médiích. „Pokud to ČT pomůže, podám výpověď dnes večer, ne zítra ráno,“ ohlašuje v jeden moment z pódia. Redakci pak popisuje, jak o své pozici uvažuje.

„Jde mi o to, co se teď bude dít, nedokážu vám říct datum, může se stát, že se vládní většina začne bavit s managementem ČT, řešit konkrétní věci. Nedokážu to předjímat, ale podmínky jsem popsal, protože je potřeba být otevřený. Je fér, když řeknu, že v televizi nebudu, kdyby se financování dostalo pod rozpočet, odejdu, pokud bych se v ní nemohl posouvat, nebo se může stát něco úplně jiného, může jít o rodinu či zdraví,“ vysvětluje.

Zaměstnanci, které Seznam Zprávy oslovily, pak mluví o bojovné náladě, která v ČT nyní v kontextu vládních snah panuje. „Já bych řekl, že jde spíš o odhodlání. Ale je to i nervozita, a to nejen kvůli propouštění, nám skutečně nejde o peníze, ale nervozita tu je. Když to, na čem pracujete celý život, čemu jste dali svoje zdraví a velkou část svého volného času, je najednou ohrožené tím, že vláda se chce posunout někam na východ, je dobré se ozvat,“ uzavírá Řezníček. Ten se mimo jiné ujal moderování nedělní politické debaty po odchodu Václava Moravce z ČT.

Organizátoři protestů zatím nechtějí konkrétně popsat, jaké další kroky mají v boji za zachování stávajícího systému financování médií v záloze s tím, že se musí v týmu poradit a to také v součinnosti s rozhlasem. Reagovat chtějí až na základě toho, jak na jejich nynější aktivitu zareaguje vláda. Nyní je hlavním posláním protestu apel na veřejnou debatu, tedy aby s managementy institucí i odborníky na média zástupci koalice komunikovali.

„To, že si převaha zástupců koalice předvolá ředitele a řekne jim, jak to bude, to není debata. Kde je slíbená pracovní skupina? Není to, že si koalice vezme dva ředitele na kobereček a ukáže jim svůj plán,“ reaguje Eliška Záleská z iniciativy Veřejnoprávně.

Podobně to vidí její kolegyně. „Tady nebyla jediná odborná debata, od voleb je to necelý rok a už je tu třetí návrh zákona bez debaty. Ani setkání s odbory není debata. Pojďme to klidně měnit, ale pojďme se o tom bavit s námi a odborníky,“ vysvětluje Pavla Kubálková z iniciativy Veřejnoprávně za ČT.

Její zástupkyně pak slibují ostřejší kroky, pokud bude vláda na svých plánech trvat. „Stav, kdybychom nepřistoupili k ničemu ostřejšímu, by byl, kdyby spadly ze stolu návrhy a začala debata o restrukturalizaci, čemuž se nikdo nebrání. Zastavit tyto šílenosti a začít o novém návrhu debatovat tak, jak si to instituce zaslouží,“ říká redaktorka Záleská.

Premiér Babiš po pondělním jednání vlády uvedl, že bude jednat s odboráři ČT a ČRo. To však dle iniciativy Veřejnoprávně nestačí. Pracovníci se rozchází krátce po půl druhé odpoledne a míří zpět k práci do zázemí redakce.

Stávka ale pokračuje až do půlnoci.

S přispěním Jana Hladíka.