Rajchlova „spanilá jízda“ v Děčíně: narážky na vládu i roztržka s Peterkovou

Restaurace Daliborka na kraji Děčína se začíná v úterý před půl šestou večer plnit nesourodou směsicí lidí. Mladí rodiče, muži i ženy středního věku, ale i senioři, poslanec SPD Jaroslav Foldyna nebo anticovidoví influenceři a dezinformátoři Pavel Zítko a Jana Peterková.

Křídou psaná cedule na fasádě objektu naznačí proč - do hostince dorazí hvězda protisystémové scény posledních týdnů - právník a bývalý místopředseda Trikolory Jindřich Rajchl.

Už od loňského léta vyráží jeho strana PRO (Právo Respekt Odbornost) na takzvané spanilé jízdy po republice. Pořadatel poslední protivládní demonstrace na nich diskutuje o svém programu a současné politické situaci.

Jeho nástup na scénu se neobejde bez hlasitého potlesku. Rajchl sice dorazí s hodinovým zpožděním, ale návštěvníci mu to hned odpustí. Spíše než politika připomíná lidového baviče. „Jel jsem z Prahy včas, ale holt pirátská doprava a řídili to tam Rakušanovi policajti,“ omlouvá se hned s humorem a na publiku je vidět, že přesně tohle chtějí slyšet.

Humorné narážky na vládu, jednotlivé ministry, média a další „nepřátele“ Rajchl sype z rukávu průběžně. A je vidět, že přesně to od něj publikum čeká.

Okamžitě využije „kauzu“ úterního odpoledne, kdy zveřejnil informaci o tréninku odvodního řízení pro případné vojenské odvody. „Byl to takzvaný průzkum bojem - z údajné naprosté dezinformace, za kterou na mě chtěli podávat trestní oznámení, se během tří a půl hodin stane pravda a ještě k tomu celá ta pětikoaliční úderka okamžitě napíše něco ve stylu - ale stejně jste dezinformátor. Pravdu má strana a vláda. Tak to tady bylo dřív,“ říká.

Zájem o setkání je takový, že došla všechna místa k sezení a je nutné z venkovní zahrádky přinést těžké lavice. Ani ty však nestačí a lidé postávají u dveří. „Příště by měli zarezervovat něco většího,“ dumá mladší žena, vedle které se usadím.

Ale tváří se spokojeně. „Rajchlovi zatím věřím. Je novej, měli bychom mu dát šanci,“ říká mi, když se jí zeptám, proč s partnerem dorazila. Tvrdí, že na podobné akci jsou poprvé, pravidelně ale jezdí na protivládní demonstrace.

Kdo je pořádá, jim je jedno. Jde jim prý o myšlenku. „Vrabel se ale už odkopal,“ dumají. Odmítají, že by byli proruští nebo proti Evropské unii. „Proti tomu, abychom byli v EU, nic nemám,“ říká ženin partner. Když ale padne „mrk mrk“ vtip na ruského prezidenta Vladimira Putina, s chutí se mu zasměje.

Ostatně ani Jindřich Rajchl se na akci vůči Rusku nijak výrazně nevymezuje. Spíš naopak. Spustí projev na podporu moderního pětibojaře Davida Svobody, který dostal důtku za názory zpochybňující ruskou agresi na Ukrajině.

Publiku vysvětluje, že s takovou by neměli startovat ani sportovci Saúdské Arábie, která v současnosti okupuje Jemen, či sportovci Severní Koreje, Číny a dalších. „A sportovci USA by na olympiádu nemohli jet posledních 35 let,“ řekne Rajchl přesně to, co si jeho tleskající publikum přeje slyšet.

„Když spojíme program a rétoriku, je obtížné říct, že u Jindřicha Rajchla najdeme nějaké otevřeně antidemokratické prvky. A sám Rajchl si dává pozor i na to, aby nebyl vnímán jako sympatizant Ruska. On třeba odmítá ruské vlajky na demonstracích. Sám si dává pozor na to, aby, a možná to může být i upřímné, nebyl chápán jako někdo, kdo jde proti demokratickým hodnotám státu,“ vysvětluje politolog a odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš.

Dodává ale, že na druhou stranu je potřeba vidět i tu masu lidí, která se k Rajchlovi přidává. „Tam bych jednoznačně extremismus viděl v tom, jak odmítají legitimitu současné vlády. Tím, jak vyzývají k násilí. Co se děje právě ve vztahu k Rusku, kde samotní lidé, kteří na ty demonstrace chodí, adorují Putinův režim a kritizují Rajchla za to, že se vůči Rusku vymezuje,“ upozorňuje. Ale zpět na sever Čech.

Jindřichu Rajchlovi na některých štacích pomáhají i další. V Děčíně, kam předseda strany PRO dorazí s hodinovým zpožděním, za něj zaskakuje Ondřej Dostál, právník a někdejší odborník Pirátské strany, který byl později za některé své názory ze strany vyobcován.

Jako „předskokan“ si muž, který vystupoval i na Rajchlem pořádané demonstraci, udělá s návštěvníky zdravotnické okénko, které se zvrhne spíše v antivaxerskou seanci.

Kdo si naopak nebyl jistý, za jakým účelem do Děčína dorazili na začátku zmínění Jana Peterková a Pavel Zítko, si vše ujasnil na konci show, kdy došlo na otázky z publika. Jako první se slova ujala Peterková, která se snažila Rajchla konfrontovat s jeho dřívějšími kauzami. Její kolegové ho pak začali vyzývat ke znovuobnovení Československa a padl i bizarní návrh, aby Rajchl „snědl Ústavu“.

Lídr PRO Peterkovou a její spolek označil za prodavače vysavačů a lháře a požádal je o opuštění sálu. V tom ho hojně podporovali i jeho příznivci, kteří na partu začali pískat a častovali je více či méně slušnými výrazy.

Bývalý místopředseda hnutí Trikolora Rajchl se podle politologů snaží vytvořit platformu pro lidi, kteří jsou naštvaní na současnou vládu a zároveň zklamaní z nabídky, kterou současné politické spektrum nabízí.

Podle Jakuba Charváta z Metropolitní univerzity v Praze představuje alternativu, která by do budoucna mohla být úspěšná. Nejbližší volby, které Českou republiku čekají, jsou ty do europarlamentu v květnu 2024, o půl roku později pak budou Češi volit nová krajská zastupitelstva.

„Evropské volby mohou být relativně jednodušeji dostupné z hlediska získání zastoupení. Jsou i specifické v řadě ohledů, je tam šance na úspěch menších stran, navíc protestních,“ vysvětluje Charvát.

Příkladem budiž třeba minulé volby, kdy se svojí antisystémovou kampaní uspěl bývalý voják Hynek Blaško (za SPD) a na finanční příspěvek díky svému výsledku dosáhla třeba i recesistická strana ANO, vytrollíme Europarlament.

Podle Mareše se však Rajchlovo hnutí snaží profilovat o něco umírněněji než SPD. Což by z něj podle politologa mohlo do budoucna udělat možného koaličního partnera pro hnutí ANO. „To jsme třeba viděli na podpoře blogerů, třeba Vidláka, který podporuje současně ANO a PRO. To není pro ANO tak zdiskreditované jako SPD,“ vysvětluje.

Že by PRO mohlo být nebezpečné, si zatím úplně nemyslí ani Charvát. „Asi bych jeho zájem vnímal jako cestu, jak se vytáhnout k funkcím a pak moci nějakým způsobem získat zajímavou pozici. Ale nevnímal bych to tak, že by ti lidé, kteří stojí v čele proudu, byli extrémní radikálové. Myslím, že to možná bude podobný příběh jako Okamura, který se snaží reprezentovat tento segment, ale nemám zas pocit, že by SPD bylo nějak extrémně nebezpečné,“ říká.

„Můžeme být rádi, že v tomto segmentu v předchozích letech byla SPD, která ho ovládla, a ne nějaký Vandas, který by byl radikálnější,“ dodává s odkazem na předsedu Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase.