Roztržka v koalici kvůli dezinformacím: „Naprostá tragédie“

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když minulý týden prezident ostře sepsul kabinet Petra Fialy, že v oblasti boje s dezinformacemi „nedělá ani minimum“, nebylo to pro vládní politiky překvapením. Podobný názor má totiž i řada z nich.

V koalici čím dál častěji zaznívá kritika, jak Úřad vlády s otázkou dezinformací nakládá, a sílí volání po radikálnějším řešení.

„Dostali jsme luxusní čtyři roky, kdy jsme s tím mohli něco dělat, a víc než polovinu jsme promarnili. V tuto chvíli je stát proti dezinformacím impotentní,“ říká poslanec a lidovecký expert na otázky bezpečnosti Jan Bartošek.

„Máme koloběžku, se kterou jedeme proti tanku. A pokud s tím nic neuděláme, bude se to jen zhoršovat,“ souhlasí i poslanec TOP 09 Michal Zuna.

Europoslankyně Markéta Gregorová, která má otázku kyberbezpečnosti na starosti u Pirátů, v souvislosti s vládními kroky mluví rovnou o „naprosté tragédii“. „Jsem z toho vývoje nešťastná a nechápu ho, protože v programovém prohlášení vlády body k boji s dezinformacemi byly,“ říká místopředsedkyně Pirátů.

S důkazy, jak vláda ve vyvracení dezinformací zaspala, se nyní tváří v tvář setkává ministr vnitra Vít Rakušan na svých výjezdech. Například při debatě v Sokolově byla řada diváků neochvějně přesvědčená, že v Klánovickém lese vraždil Ukrajinec, nikoli vrah z filozofické fakulty – a policie to dle nich tutlá. A ani ministr vnitra je přesvědčit nedokázal.

Začátky boje s dezinformacemi přitom byly minimálně navenek ambiciózní – Fialův kabinet ustanovil speciálního vládního zmocněnce Michala Klímu. Ten připravil poměrně odvážný plán, který zahrnoval i možnost vypnutí dezinformačních webů nebo nový trestný čin šíření dezinformace.

Detaily plánu ale unikly na veřejnost a ve Strakově akademii vyvolaly odmítavé reakce. Klíma skončil a jeho pozice byla úplně zrušena. Agenda přešla pod Tomáše Pojara, premiérova poradce pro národní bezpečnost.

Pod ním ale agenda podle kritiků usnula. Zdroje z okolí kabinetu popisují, že se sice Pojar se zainteresovanými politiky krátce poté, co dostal dezinformace na starost, sešel – tím ale aktivita skončila. Koaliční politiky pak nadzvedl rozhovor, ve kterém Pojar na otázky novinářů řekl, že vlastně neumí dezinformaci definovat.

„Jakým způsobem se realizoval plán pana zmocněnce pro dezinformace, mi přijde jako nedostatečné. Přijde mi, že vlastně do toho nikdo nechce pořádně praštit,“ říká k tomu šéf Pirátů Bartoš.

Na konci loňského roku premiér po kritice, že vláda téma dostatečně neřeší, zřídil novou funkci poradce pro dezinformace. Stal se jím politolog z brněnské univerzity Miloš Gregor. Ten ovšem nedostal na Úřadu vlády téměř žádnou podporu – nemá exekutivní pravomoci, vlastní rozpočet ani pod něj nespadají žádní lidé, pouze spolupracuje s několikahlavým analytickým týmem.

Kritici tak v souvislosti s jeho pozicí mluví o jakémsi fíkovém listu – funkci, která existuje hlavně proto, aby to vypadalo, že vláda něco dělá. „Já doufám, že fíkovým listem nejsem. Byla to i jedna z věcí, kterou jsem zvažoval, když mě premiér oslovil,“ říká sám Gregor. Doufá, že může dosáhnout výsledků například spoluprací napříč ministerstvy, neziskovkami a soukromým sektorem.

Podle poslance Zuny musí být boj proti dezinformacím konzistentní a trvalá práce: „Ne že se tam budou lidé střídat jako na orloji a přehazovat si to mezi sebou jako horký brambor,“ říká poslanec TOP 09.

Právě v TOP 09 teď vzniká plán, jak boj s dezinformacemi alespoň trochu rozhýbat. Agendu by si podle informací Seznam Zpráv ráda vzala pod sebe ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová. Ta se dezinformacím věnuje dlouhodobě.

Že se přesun pod Langšádlovou řeší, Seznam Zprávám potvrdilo několik zdrojů z koalice. Sama Langšádlová k tomu říká: „S expertním týmem jsem připravila sadu opatření na posílení informační odolnosti společnosti proti působení dezinformací. O tom, kdo se této agendy ujme, ale doposud nebylo na koaliční úrovni rozhodnuto.“

Piráti kritičtí k vládní nečinnosti se rovnou rozhodli, že si vytvoří vlastní tým, který se bude dezinformacemi zabývat. Právě Pirátům dokázaly dezinformace zavařit už před volbami v roce 2021. Tehdy je rozšiřoval šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který tvrdil, že Piráti chtějí lidem do chalup nastěhovat migranty.

Zaměřit se Piráti chtějí na dezinformace související s politikou, které se podle předpovědí expertů budou šířit před volbami, i takzvané deepfakes.

Jejich ambicí není na dezinformace jen reagovat, ale být takzvaně o krok před dezinformátory. „Být první, to je úplně základní poučka jakékoliv strategické komunikace. Jakmile jste v defenzivě, tak jste prostě druzí,“ říká Markéta Gregorová.

Dodává, že Piráti před volbami nebudou řešit jen dezinformace ostřelující jejich kandidáty, ale chtějí téma pojmout komplexně. „Jsme zastánci toho, že politické strany by neměly řešit dezinformace jen, když míří na ně,“ míní. Pokud se ve veřejném prostoru objeví deepfake na politického oponenta, chtějí Piráti pomoci i takový podvod odhalit.

„Vnitřní systém“, který bojuje s dezinformacemi, mají podle prvního místopředsedy Lukáše Vlčka i Starostové. „Snažíme se dezinformace vyvracet v zárodku, příkladem může být reakce Víta Rakušana na velmi amatérské deepfake video. Ale vyvraceli jsme i nejčastější mýty kolem korespondenční volby nebo eura,“ říká Vlček.

Seznam Zprávy oslovily také premiéra Petra Fialu, zda se mu činnost vlády zdá dostatečná a zda nezvažuje posílení. Podle Fialy se vláda tématu věnuje pečlivě.

„Nastavili jsme systém boje s dezinformacemi mezi nově vytvořeným Oddělením strategické komunikace při Úřadu vlády a příslušnými rezorty, které se problematice na různých úrovních věnují,“ napsal SZ premiér. A připomněl, že také vznikla pracovní skupina pod Bezpečnostní radou státu.

Také přímo v ODS jsou přesvědčeni, že je téma pokryté dostatečně – stačí prý lidem říct, když nějaká informace není pravdivá.

„Dezinformační vlny nejsou nic nového a bojovat se proti nim dá jediným způsobem: pravdou. Proto naši kandidáti i další představitelé vyvrací různé mýty, kdykoli k tomu mají příležitost,“ říká Annie Drbohlavová z tiskového oddělení strany.

Právě nesoulad v tom, jak velký problém vlastně dezinformace jsou a jak aktivně by se k nim mělo přistupovat, stojí podle informací Seznam Zpráv za nerozhodností kabinetu.

Spor se vedl například o zákon o kyberbezpečnosti, jehož součástí měla být právě i možnost vypnout dezinformační weby. Jenže právě na této otázce se koaliční partneři neshodli, což měl nedávno na jednání vlády připustit i ministr vnitra Vít Rakušan. Seznam Zprávy ho oslovily s dotazy ohledně přípravy zákona, zůstaly ale bez odpovědi.

Odpor jde především z ODS. TOP 09, lidovci i část Starostů by naopak byli ochotni nějakou formu omezení zvážit. „Dvakrát jsem tu otázku dostal na jednání K5, upozorňoval jsem na to. Dokud nebude řešení na vládní úrovni, tak nebude žádné,“ dodává lidovec Bartošek.

„Je otázka politické odvahy, jak přistupovat k omezování šíření obsahu. My bychom pro určitou formu omezení byli, je to však citlivá věc, nalézt tu vhodnou hranici,“ říká k tomu Zuna.

Podle Bartoška prevence a vzdělávání fungují jen do určité míry. „Bez toho, abychom původce dezinformací nějakým způsobem eliminovali, se neobejdeme,“ tvrdí.