Sněmovna jako cestovka. Nejvíce jezdí poslanci ANO, nejdražší jsou cesty lidovců

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když čeští poslanci vyrazí na zahraniční cesty, nejvíce projezdí ti z hnutí ANO. V současném volebním období stály jejich cesty 6,5 milionu korun. To ale není příliš překvapivé, protože jde zároveň o nejsilnější stranu.

„Náš klub má 71 poslanců, je s velkým odstupem největší ve Sněmovně, proto to absolutní číslo je logicky vyšší. Je to ale odpovědností každého poslance, vždy si musí zhodnotit, zda je taková cesta opravdu nezbytná nebo přínosná,“ říká k zahraničním cestám předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Pokud tak uděláme mezi stranami poněkud spravedlivější srovnání, jsou na čele lidovci. Jejich cesty vycházejí daňové poplatníky nejdráž v přepočtu na jednoho poslance. Konkrétně jde o částku 151 tisíc korun. Nejméně se vydá z rozpočtu Sněmovny na cesty Pirátů.

Seznam Zprávy analyzovaly data za všechny poslanecké cesty od ustavení současné Poslanecké sněmovny do letošního 31. května. A porovnali jsme také čísla se stejným časovým úsekem za předcházející volební období.

Ze srovnání vychází, že současná Poslanecká sněmovna výrazně šetří na cestách do zahraničí. Zatímco v předcházejícím volebním období vyšlo cestování poslanců od listopadu 2017 do května 2019 na 34,9 milionu korun. Za stejné období 19 měsíců od listopadu 2021 do května 2023 projezdili současní poslanci jen 20,8 milionu korun.

„V souladu s naším závazkem občanům jsme letos snížili celkové náklady na zahraniční služební cesty poslanců o pět milionů korun oproti době před covidovou pandemií. Stalo se tak navzdory tomu, že cestovní náklady všeobecně rostou vinou inflace,“ komentuje to předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Porovnáváme pouze data před pandemií covidu, takže výsledek jí není ovlivněn. Zároveň je nutno brát v potaz inflaci, která dosáhla kumulativně zhruba 36 procent.

„V roce 2022 se pak na zahraniční pracovní cesty poslanců reálně vyčerpalo 12,8 milionu korun, v roce 2019 to bylo celkem 23,3 milionu korun, což je úspora o více než 10 milionů korun. Zároveň klade současné vedení Sněmovny zvýšený důraz na skutečnou smysluplnost a ekonomickou efektivitu všech uskutečněných služebních cest do zahraničí,“ dodává mluvčí předsedkyně Poslanecké sněmovny Martin Churavý.

Cest podnikla aktuální Sněmovna méně a také se jich účastnil nižší počet poslanců. V předchozím období to bylo průměrně 2,6 poslance, nyní 2,3. Skupinky poslanců jsou tedy méně početné. Kromě individuálních výprav poslanci nejčastěji vyrážejí ve dvou. V předchozím volebním období byly nejobvyklejší skupiny po čtyřech.

Přesto některé cesty, především do nejvzdálenějších zemí, svými náklady vyčnívají. Na téměř 1,4 milionu vyšla letošní výprava pětice poslanců do Japonska a Singapuru. Delegaci vedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), kterého doplnil předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) a poslanci Ondřej Lochman (STAN), Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jiří Strýček (ANO).

„Hlavními tématy jednání byly změna bezpečnostního prostředí v důsledku ruské agrese na Ukrajině, revize japonských bezpečnostních dokumentů, kyberbezpečnost, hybridní tlaky a útoky ze strany Ruska a Číny, vztah ekonomických zájmů a bezpečnosti, potenciální dopady bezpečnostní situace na Dálném východě na Evropu,“ poslal Seznam Zprávám Bartošek, o čem poslanci jednali v Japonsku.

Jen o sto tisíc korun levnější byla druhá nejdražší cesta do Chile a Uruguaye. V tomto případě šlo o vůbec první cestu sněmovního zahraničního výboru mimo Evropskou unii od pandemie covidu-19. Zúčastnil se jí opět předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek a spolu s ním poslanci Jaroslav Bžoch (ANO), Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Michal Ratiborský (ANO) a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ten v rozhovoru pro uruguayský deník El País mluvil například o možném obchodu s lehkými bojovými letadly z Aera Vodochody.

Pokud se rozpočítají náklady na každou z poslaneckých cest poměrně mezi členy delegace, pak vychází, že nejvíce projezdil Ondřej Benešík z KDU-ČSL, dohromady jde o částku téměř 1,3 milionu korun za celkových 22 cest. Časté výjezdy vycházejí ale především z pozic, které lidovecký poslanec ve Sněmovně zastává. Je předsedou výboru pro evropské záležitosti a také členem zahraničního výboru.

„Stejně jako premiér létá na zasedání Evropské rady a ministři na jednání Rady EU, tak my to máme úplně stejně,“ vysvětluje Ondřej Benešík, že jako předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti zkrátka zastupuje Česko na zásadních mezinárodních jednáních.

Mimo dvou zmíněných funkcí je navíc Benešík členem stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

„Jedna věc ale je, že vám organizační výbor schválí cestu, protože v daných institucích zastupujete Českou republiku, ale vy ji potom neabsolvujete, protože tam pošlete náhradníka nebo například mimořádně zasedá Sněmovna. Troufnu si proto říct, že na takovém množství zahraničních cest jsem nebyl,“ dodává Benešík.

Za lidoveckým poslancem skončili s náklady těsně pod milionem korun předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek a člen stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO Robert Králíček (ANO).

Porovnání nákladů ale vychází jen z částek, které šly z rozpočtu Poslanecké sněmovny. Například cesty absolvované vládním speciálem se do nich nezapočítávají. Stejně tak řadu výjezdů částečně hradí druhá strana, takže i o tuto částku jsou některé výdaje ponížené.

Zatímco kritici vidí za cestami poslanců do zahraničí zbytečné výdaje, jejich zastánci je berou jako možnost, jak zajistit, aby Česko bylo v zahraničí viditelné a nerozhodovalo se „o nás bez nás“.

„Zažil jsem to už mockrát, že se nepodařilo prosadit náš pohled jen kvůli tomu, že jsme nebyli dostatečně aktivní,“ dodává Benešík.

V tomto ohledu panuje vzácná shoda mezi koaličními a opozičními poslanci.

„Považuji za samozřejmost, že v době, kdy se lidé musejí uskromňovat, poslanci omezí podobné výdaje automaticky také. Ne všechny zahraniční cesty jsou ale zbytečné,“ souhlasí předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Schillerová.

Nejvíce cest absolvovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), do 31. května šlo o 24 zahraničních výjezdů. To je ale v podstatě pravidlo, protože předseda Poslanecké sněmovny je mimo jiné třetím nejvyšším ústavním činitelem, a proto je jeho důležitou rolí zastupovat Česko také v zahraničí.

„Kladu maximální důraz na smysluplnost a ekonomickou efektivitu všech zahraničních cest. Všude tam, kde je to z ekonomického hlediska přínosné, s sebou beru já či výbory i podnikatelské mise, kterým pomáháme účinněji pronikat na perspektivní zahraniční trhy a vyhledávat nové obchodní příležitosti,“ doplňuje Pekarová Adamová.

V minulém volebním období také nejčastěji cestoval předseda Sněmovny. Radek Vondráček (ANO) absolvoval dokonce více návštěv než jeho nástupkyně Pekarová Adamová. Od listopadu 2017 do května 2019 stihl 36 zahraničních výjezdů. Vondráček ale zastupoval na řadě akcí také tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Například v září 2018 na summitu států iniciativy Tří moří v rumunské Bukurešti nebo v prosinci stejného roku na státním pohřbu amerického prezidenta George Bushe staršího.

A kam míří kroky českých poslanců obecně nejčastěji? Možná překvapivě ne do Belgie, tedy centra Evropské unie, která skončila spolu se Slovenskem a Spojenými státy na sdíleném druhém místě. Do těchto zemí zamířilo shodně 14 delegací.

Ještě o 10 výjezdů více se ale uskutečnilo do Francie. V Paříži nebo Štrasburku totiž zasedá celá řada institucí. Sedm výjezdů pak čeští poslanci uskutečnili do Švédska a šest do Polska. Možná překvapivě hned dvě delegace vyjely do Rwandy, jde o stejný počet jako do sousedního Německa nebo do Chorvatska.

Zatímco v v minulém období vyrazili čeští poslanci také pětkrát do Ruska, současní zákonodárci ani jednou. Logicky po ruské agresi na Ukrajině v únoru 2022 nejsou takové cesty představitelné.