Jaký byl Zeman prezident? Jeho sponzoři mlčí

S odchodem Miloše Zemana z Hradu skončila i éra jeho sponzorů.

Charakteristická byla hned v několika ohledech – dárci chtěli zůstat co nejvíce utajeni, nechtěli mluvit o důvodech, proč mu finančně pomáhají, často je spojovaly osobní vazby s Vratislavem Mynářem, případně tvořili shluky, které při analýzách vazeb vypadaly, že peníze jdou z jednoho místa.

Jak bývalý vedoucí Zemanovy kanceláře, tak sami sponzoři však vzájemné propojení opakovaně odmítali.

Objevovaly se také společnosti, které věnovaly statisícové dary, byť podle obchodního rejstříku hospodařily v červených číslech.

Seznam Zprávy oslovily většinu Zemanových sponzorů z let 2013 a 2018, jejich přístup se však ani s odstupem času nezměnil. Nikdo z nich nebyl ani ochoten zhodnotit, jak se mu Zemanovo prezidentování líbilo, zda svých peněz zpětně nelituje, či je spokojený. Bylo slyšet jen ticho, anebo naopak křik, co je novinářům potom.

„Kde jste na mě vzala telefon, kdo vám ho dal?!“ soptil do telefonu například Zemanův sponzor z Teplic Jaroslav Třešňák.

„Považuji to za uzavřenou kapitolu a už se mi o tom nechce mluvit. Jsem zahořklý,“ reagoval pro změnu Jiří Rozsypálek. Zahořklý je prý z neustávajících novinářských dotazů, samotného Zemana je mu prý po zdravotní stránce líto.

Připomeňme ještě, že „mašinu na peníze“, která měla zajistit návrat Miloše Zemana do politiky v roli prezidenta, sestrojil již zesnulý Miroslav Šlouf, Zemanův dávný pobočník z dob jeho premiérování. Poprvé si vše vyzkoušel v roce 2010 při pokusu o návrat do sněmovní politiky, kdy ale Zeman jako předseda SPOZ neuspěl.

Už tenkrát se nicméně objevila jména hlavních sponzorů, kteří ho provázeli následujícími dvěma prezidentskými kampaněmi.

Mezi prvními, kdo do Zemanovy budoucnosti vložili peníze, byl samotný architekt návratu Miroslav Šlouf – na kampaň v roce 2010 daroval milion. Na další milion se složili jeho dva tehdejší „pomocníci“ – Vratislav Mynář s 300 tisíci a Martin Nejedlý se 700 tisíci korun.

Úvodní kapitál přišel i od brněnských advokátů Jiřího Jestřába a Richarda Tománka. Ti darovali na první prezidentskou kampaň 1,8 milionu korun, před obhajobou v roce 2018 pak 1,7 milionu korun. Jiří Jestřáb sponzoroval i Zemanův zmíněný pokus o návrat v roce 2010.

Seznam Zprávy se pokusily oba advokáty kontaktovat. Na e-mail s otázkami, jak hodnotí zpětně 10 let Miloše Zemana na Hradě, nereagovali. Když se je redakce snažila kontaktovat telefonicky, v Tománkově telefonu se ozval mužský hlas s tím, že je jeho asistent. „Pan Tománek si nechal telefon na stole,“ uvedl a vyžádal si téma hovoru v SMS. Na žádost o jméno zavěsil, odpovědi stejně jako v případě e-mailu nepřišly.

Jestřáb s Tománkem od počátku patřili ke skupině podnikatelů blízkých Vratislavu Mynářovi a kontury jejich vazeb se časem ještě zostřily. Mynář byl například akcionářem vymahačské společnosti Credit Management (původně v roce 2013 tvrdil, že akcie držel jen jako zástup za kamaráda, později u soudu se zaměstnankyní shodou okolností vyšlo najevo, že byl akcionář, pozn. red.). Později – v roce 2018 – se v orgánech společnosti objevila Jestřábova dcera Kateřina.

Advokátní kancelář Jestřáb a Tománek získala hned v prvních letech Zemanova prezidentování dvě zakázky za 1 999 999 korun. Chyběla pouhá koruna, aby musela proběhnout veřejná soutěž.

Právní kancelář Hradu určitý čas zaměstnávala Jestřábovu druhou dceru Barboru. Kancelář brněnských právníků pak pomáhala zprostředkovat koupi Mynářovy pražské vily. Jiří Jestřáb je také stále uveden jako revizor Zemanova prezidentského nadačního fondu.

Další společnosti, které Zemana podporují nejméně od prezidentské kampaně v roce 2013, jsou Filafil a Komerc Servis CZ. Filafil do obou prezidentských kampaní vložil celkově 650 tisíc korun, Komerc Servis 450 tisíc korun.

Obě společnosti spojuje osoba Petra Sedláčka, který jednu vlastní a v druhé byl nejméně jedním z akcionářů v roce 2018. V roce 2013 dokonce sponzoroval Zemana i druhý z majitelů Komerc Servis CZ Vladimír Provazník.

Novináři – včetně autorek textu – Petra Sedláčka opakovaně spojovali právě s advokátním duem Jestřáb–Tománek. Petr Sedláček pak MF DNES v roce 2018 řekl, že je jen dlouholetým příznivcem Miloše Zemana. „Pana Jeřába a Tománka znám, protože jsou to známí brněnští advokáti. Že by pro mě pracovali, to si nevybavuji. O sponzorování prezidenta jsem se s nimi nebavil,“ uvedl tehdy.

A do třetice: věrnými sponzory po obě volební období byly firmy rodiny Gabrielových ze Starého Města v Zlínském kraji. Jejich Ray Service přispěl během voleb 2013 a 2018 celkově milionem korun, sesterská EWAS zaplatila v roce 2018 dva miliony za tisk a rozesílání letáků. I Gabrielovy Seznam Zprávy oslovily, e-mail ovšem zůstal bez odpovědi.

Ray Service se oproti většině Zemanových sponzorů vymyká. Jde o renomovanou společnost, která se zabývá výrobou kabelových svazků. Její produkty využívají letecké společnosti Boeing nebo Airbus, Ray Servis ale dodává své výrobky i do tanků značky Leopard.

Volby v roce 2018 přinesly pár změn, zejména ve jménech společností, které Zemana sponzorovaly. Jména Mynář a Nejedlý už se v účetnictví neobjevila, zmizely ale i firmy a podnikatelé z Ostravska, kteří stáli na Zemanově prezidentském startu.

Objevili se však noví dárci, často spojení se Zemanovými cestami do zahraničí a jeho výkonem ekonomické diplomacie.

Jedním z nich je například teplický podnikatel Jaroslav Třešňák. Na Zemanovo znovuzvolení přispěl 3,2 milionu korun. Na otázky Seznam Zpráv, proč se rozhodl Zemana podpořit, zda je s jeho výkonem funkce spokojený či zda finance nepovažuje za promarněné, reagoval více než podrážděně. „Vás se také neptám, za kolik si co kupujete,“ rozčiloval se.

Jaroslav Třešňák stanul mezi posledními dekorovanými u příležitosti 28. října. V minulém roce obdržel medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy v oblasti kultury. Je to přitom paradox: stát se s Jaroslavem Třešňákem soudil, zda jedna z jeho budov – Hadí lázně v Teplicích – je, nebo není kulturní památkou. Někdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) lázně dokonce v době, kdy jej Miloš Zeman proti vůli strany, která ho nominovala, držel v úřadě, ze seznamu památek vyškrtl, a tím vlastně dovolil jejich likvidaci. Vše mělo soudní dohru a nakonec budova památkovou ochranu získala zpět.

Pouto mezi Třešňákem a Zemanem je ale hlubší – teplický podnikatel přiznal, že to byl právě Miloš Zeman, kdo mu pomohl s jeho hotelovým komplexem na Jadranu za 2,7 miliardy. „Pan prezident o projektu řekl všem. Jak paní prezidentce Chorvatska, tak předsedovi vlády a předsedovi parlamentu. A dostal se do povědomí tamní veřejnosti,“ uvedl v roce 2018 pro server Aktuálně.cz. Popisoval tak prezidentskou návštěvu Chorvatska, kam zástupci Třešňákovy firmy Zemana doprovázeli.

Naštvaný je po položení stejných otázek i Miroslav Schön, jednatel společnosti Euro-Agency, kterou vlastní Blanka Schönová. „Já se k tomu vůbec, ale vůbec nechci vyjadřovat,“ řekl jen a zavěsil. Byl to přitom on, kdo zadal inzerát proti Zemanovu soupeři z roku 2018 ve znění „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“ V oficiální zprávě o kampani z tohoto roku pak lze vyčíst, že společnost Euro-Agency za inzerci v denním tisku dala dohromady 4,1 milionu korun.

Miroslav Schön ale stejně jako Třešňák není „jen“ obyčejný fanoušek. V minulosti držel akcie společnosti prodávající zahradní techniku Mountfield a je stále místopředsedou jejího představenstva. Mountfield během Zemanova úřadování dvakrát změnil majitele: nejprve jej zakladatel a většinový vlastník Ivan Drbohlav prodal v roce 2016 – tedy uprostřed „čínské zlaté horečky“ – hongkongské společnosti Eurasia Development Group Limited, v roce 2019 se akcie vrátily do českých rukou.

„Vzhledem k neplnění stanovených smluvních podmínek ze strany Eurasia Development, konkrétně nedodržení dohodnutých termínů úhrad zakoupených akcií, došlo po dohodě obou stran k převodu pouze 2,8 procenta akcií z původních 71,5 procenta,“ vysvětloval změny Hospodářským novinám Drbohlav.

A opět do třetice – vysoké dary na kampaň pro volby roce 2018 přišly od lidí a firem spojených se zbrojařským magnátem Jaroslavem Strnadem. Společnost DAKO-CZ z jeho firemního portfolia zaslala 2 miliony korun, personálně propojená Compozite components 1 milion korun a 900 tisíc přispěl Strnadův dvorní advokát Jan Nekola.

Strnad, stejně jako ostatní sponzoři, se z otázek na hodnocení éry Miloše Zemana „vymlčel“. I on ale se Zemanem podnikal zahraniční cesty a stejně jako Třešňáka jej Zeman ocenil – v roce 2018 mu udělil rovněž medaili Za zásluhy.

Pro financování Zemanových kampaní v posledních třinácti letech byla charakteristická ještě jedna věc – peníze přicházely z jakýchsi podnikatelských klastrů, tedy skupin navzájem propojených osob či firem.

Již v roce 2013 autorky textu popsaly, že tehdejší prezidentskou kampaň Miloše Zemana, ale i pokus o návrat do sněmovní politiky v roce 2010 platily čtyři skupiny podnikatelů. Někteří dali jeden rok více, jiný méně, jindy se v rámci let prostřídali jako dárci lidé z orgánů jedné společnosti.

V souvislosti s kampaní v roce 2013 popsal takové „rozptýlení daru“ po zaměstnancích a lidech blízkých společnosti Mertastav deník MF DNES.

V roce 2018 se pak dal podobným způsobem propojit další „balík“ sponzorů z Mělnicka s dalším mělnickým podnikatelem Lubošem Paškem – někdejším přítelem lobbisty Romana Janouška. „Spekulaci, že bych jejich prostřednictvím podporoval Miloše Zemana, považuji za absurdní,“ komentoval okolnost, že některé sponzory zná, v roce 2018 Pašek pro serveru iROZHLAS.cz.

V roce 2018 pak přišel tým Miloše Zemana ještě s jednou „novinkou“. Aby zamezili nepříjemným otázkám po původu peněz a dárce ušetřili novinářských prověrek, nechali je peníze posílat přímo spolku Přátelé Miloše Zemana a ten kampaň zajišťoval. Miloš Zeman nakonec zveřejnil seznam i těchto dárců, ale až v poslední televizní debatě před druhým kolem.

Tam vyšlo najevo, že peníze posílaly i společnosti, které podle obchodního rejstříku byly v dluzích.