Jako poslední zoufalý krok oslovíme premiéra, říká podnikatel z Hřenska

Atmosféra v Hřensku je i více než rok od největšího požáru v historii Česka stále velmi napjatá. Do oblasti se ani zdaleka nevrátili turisté v množství jako před tím. To pociťují jak obce, tak podnikatelé.

Skupina asi dvaceti podnikatelů se v čele s Jaroslavem Suchánkem, který je majitelem hotelů a restaurací skupiny Symbiola, snaží získat finanční náhradu za dobu, kdy museli být zavření. Stát jejich žádostem zatím dvakrát nevyhověl.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) i hasiči doporučuji podnikatelům, aby se nesoudili se státem, ale se žhářem.

„Újma vznikla kvůli požáru, nikoli činností složek IZS. V rámci dané věci tedy doporučujeme, aby se dotyční soudili se žhářem, který požár založil, a kvůli komu přišli o své očekávané příjmy. Složky IZS nemohou hradit škodu (ušlý zisk), kterou zavinil žhář,“ uvedl mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Jiří Fröhlich.

Podnikatel Jaroslav Suchánek v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak během požáru pomáhal a jak se poté zatím marně snažil pro podnikatele z Hřenska vybojovat finanční kompenzace. Připravuje i dopis premiérovi Petru Fialovi.

Jak vypadalo vaše podnikání v době, kdy oblast Hřenska zasáhl tragický požár?

V době požáru naše společnost provozovala tři hotelová zařízení a kemp.

Kde se hotely nacházejí?

Všechny hotely jsou v epicentru. Jeden hotel je na Mezné, kde je jeden ze shořelých objektů náš přímý soused a je to nejpostiženější oblast. Druhý hotel je na Mezní Louce, což je asi kilometr a půl vzdálené od Mezné, kde na parkovišti bylo největší uskupení zasahujících hasičů. Kemp jsme provozovali ve Vysoké Lípě a poslední hotel máme v Jetřichovicích.

Kolik jste měli tehdy zaměstnanců a co pro vás situace znamenala? Kdy jste museli ze dne na den zavřít?

Společnost, která se zabývala gastronomií a hotelnictvím, v té době zaměstnávala okolo 80 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Tito lidé ze dne na den skončili de facto na měsíc a půl doma na 60 procentech, kdy samozřejmě vy nemůžete nechat lidi na 60 procentech, i když vám to zákon umožňuje.

Zapojil jste se tehdy do pomoci v krizové situaci?

Naše místa jsou v epicentru a mám místní znalost, takže jsem měl být od druhého dne k dispozici hasičům a zažíval jsem to z první ruky. Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem hasičům. Jestli je něco pozitivního, co si odnáším z frustrace a přístupu vlády a úředníků, tak je to nasazení chlapů v terénu. Byli ochotní za cizí majetek, životy a za minimalizaci škod de facto nasazovat své životy. Obrovský klobouk dolů a poděkování. O to horší je frustrace potom z úředníků a dalších věcí.

K vaší frustraci se ještě dostaneme. Vy jste poskytl ubytování hasičům?

Nám hořelo 150 metrů za barákem. Chlapi tam chtěli ležet někde v přírodě na nějakém lehátku nebo jet dvacet kilometrů pryč, kde pro ně mělo být zajištěné ubytování. V tu chvíli máte prázdný hotel. Tam, kde neměli věci hosté, kteří se museli evakuovat, tak jsem chlapům nabídl, aby přespali. Z první noci, kdy přespalo 20, 25 lidí, bylo za tři dny najednou tři sta, protože i pro ně to bylo efektivní.

Ráno jsme dali lidem najíst, měli teplý čaj, neměli jenom studenou bagetu a podobně. Bylo tam 1500 lidí. To jsou takové běžné věci, kterými můžete pomoct. Byli tam podnikatelé, kteří objekt zavřeli a neposkytli možnost ubytování, protože měli pojištění přerušení provozu a takhle by o to přerušení provozu přišli, jako jsme přišli my.

Náklady v souvislosti s pomocí hasičů vám stát zpětně proplatil?

To byla další frustrace. Ze začátku jsme o tom samozřejmě nepřemýšleli. Nic jsme za to nechtěli. Na druhou stranu, z dvaceti, třiceti lidí najednou bylo tři sta. Něco nám bylo přislíbeno, ale ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že začalo být uhrazováno ubytování či jídlo v jiných zařízeních, která s pomocí přišla několik dní po nás, tak jsme si začali zjišťovat, zdali je toto možné také, protože ten náklad pro nás tam byl citelný.

Podívejte se, jak to vypadá v Hřensku rok a půl od požáru:

Následně došlo k více jak půlročnímu ping-pongu a podotýkám, že náklady za ubytování a vynaložené jídlo pro hasiče nám byly proplaceny na přelomu ledna a února 2023. To byla frustrace, včetně toho, že jednáte třeba s Ministerstvem životního prostředí za tehdejší ministryně (Anna Hubáčková, exministryně životního prostředí, pozn. red.), kdy máte informaci, že menším poskytovatelům to Ministerstvo životního prostředí uhradilo, a vy se obrátíte písemně na Ministerstvo životního prostředí, to vás to nechá vyčíslit a následně nám odpoví, že si nic neobjednalo a že vám nic nezaplatí.

Bavíme se o tom, že to vyřizují lidé, kteří mají v popisu práce krizové řízení. Kdyby podobným přístupem přistupovali hasiči, tak tam hoří dodnes. Nakonec nám to zaplatil Krajský úřad Ústeckého kraje.

Politici jezdili do Hřenska, mimo jiné i členové vlády, a mluvili o pomoci.

Víte, co bylo hrozné? Že u každého politika vidíte jednoho nebo dva fotografy. Dělají fotky, politici slibují, prezentují se. Měl jsem možnost s několika politiky osobně mluvit. Když se mě ptali na konkrétní návrhy, dostali od nás konkrétní návrhy možných opatření vycházejících z covidové doby. Vycházeli jsme z analýz, které jsme tam jako největší poskytovatel měli. Nejenom že tam nebylo ani děkuji, ale de facto to skončilo někde zbytečně v šuplíku. Proto ta frustrace z toho přístupu a nekomunikace.

Politici vám naslibují, ale konkrétní výsledek, kromě zaplacení nákladů na hasiče de facto po půl roce, tak rok a půl nic.

Jediná podpora jsou ubytovací vouchery. Věřím tomu, že některým podnikatelům pomohly, ale pomohly většinou těm, kteří nejsou v oblastech evakuace, a těm, kteří nejsou tak blízko těm lokalitám, které byly uzavřené. Oblastem, které byly nejvíc zasaženy a kde jsou podnikatelé dnes nuceni prodávat majetek, propouštět zaměstnance, to nepomohlo.

Stát je schopen, a tím, prosím, neříkám, že to vnímám jako špatně, podpořit 50 miliony michelinského průvodce, a není schopen se postarat o takto postiženou oblast s argumentem, že potom by mohl chtít každý podnikatel kompenzaci za každou škodu.

Takže jaké to vše má pro vás nyní důsledky?

Spousta lidí jde do nouzového režimu, spousta lidí a firem je v tuto chvíli ve ztrátě. My jsme byli nuceni propustit skoro polovinu lidí a jet v úplně jiném módu, než jsme jeli i za dobu covidu. Bohužel díky nekomunikaci a přístupu státu, který vás napůl úkoluje, a pak s vámi nekomunikuje.

Nechtěli jsme jít tou cestou, ale kvůli té frustraci nám nezbývá nic jiného než podat trestní oznámení na neznámého pachatele, aby se opravdu zjistilo, zda opatření byla vydána v souladu se zákonem a zdali opravdu nešlo některé věci udělat lépe, efektivněji, byť nesouhlasím s tímto přístupem. Stejně jako podat žalobu na náhradu škody, kdy jsme byli nuceni být zavření. Nikdo neřeší období, kdy jsme tam mohli, ale bylo to o ničem.

Kolik podnikatelů se k vám připojilo?

My jsme oslovili všechny podnikatele, kteří pochází z evakuovaných oblastí, a nabídli jim společný postup, kdy v tuto chvíli zastupujeme asi dvacet podnikatelů, kteří se k nám přidali.

Jaké výše dosahuje částka, kterou by podnikatelé z Hřenska včetně vás chtěli?

To je druhá frustrace. My jsme za to období žádali částku okolo 25 milionů korun, z toho necelých 10 milionů je pro nás. Tato oblast je specifická v tom, že to jsou tady malé rodinné podniky, my jsme jediní větší, kteří mají víc jak jedno či dvě zařízení.

Na koho jste se s žádostí o finanční náhradu obraceli, i když neúspěšně?

My jsme první půlrok dělali různé studie a lítalo se od ministra, náměstka přes kraj a hledalo se řešení. Ve finále, když jsme až po tom půlroce dosáhli proplacení aspoň těch nákladů, tak v tu chvíli jsme se obrátili na krajský úřad, jehož přístup je opravdu šílený v rámci nekomunikace. Na odpověď a vyřízení se čekalo více než tři měsíce.

Následně jsme podali odvolání na Ministerstvo vnitra, kam se můžete odvolat, kde jsme opět čekali několik měsíců na odpověď, která byla zamítavá.

Co teď chystáte?

Jako poslední zoufalý krok oslovíme přímo pana premiéra, seznamujeme ho s touto situací a ptáme se, jak je možné, že stát chce investovat do vzniku nových národních parků a do nově chráněných oblastí, když se tady nepostará o stávající. A jak je možné, že stát upřednostní větší ztrátu než menší investici či způsob řešení, který by pomohl a vrátil do kasy tomu státu peníze.

Formou dopisu?

Je to formou dopisu, za nás jako podnikatele.