Příběh Digitální a informační agentury. Nejdřív punk, teď úřad bez pravomocí

Na začátku to byl punk. Podle části bývalých zaměstnanců, kteří Seznam Zprávám pod příslibem anonymity popsali vznik agentury, se DIA rodila těžce, bez možnosti rozkoukat se. Prakticky okamžitě museli řešit digitální agendu, kterou převzali od Ministerstva vnitra. Z resortu do agentury sice přešla většina zaměstnanců, kteří digitalizaci řešili, některá oddělení agentury ale doteď lidi hledají.

Prvních pár měsíců neměli někteří pracovníci ani zavedený internet, museli se spolehnout na data. Další si do práce nosili osobní počítače, aby měli na čem pracovat. To se psalo jaro 2023. Hned v létě se pak začalo pracovat na aplikaci eDoklady, tedy občance a později snad i dalších dokladech v mobilu. To se i přes porodní bolesti povedlo, aplikace uživatelům funguje, úředníkům ale podle jejich výpovědí život zatím spíše ztěžuje.

Agentura, kterou loni na apríla slavnostně představoval tehdejší vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), je podle jejího ředitele Martina Mesršmída v mnoha věcech stále na začátku. „Agentura vznikla proto, že některá ministerstva nejsou schopna zaplatit si odborníky v IT. Jediným řešením je sdílený ‚pool‘ expertů, kteří budou zapůjčovaní na jednotlivé projekty,“ říká pro Seznam Zprávy Mesršmíd.

DIA resortům nepůjčuje jednotlivé „ajťáky“, ale celé týmy, které mají být ideálně u projektů od začátku do konce. Agentura pracuje mimo jiné na datových schránkách, připravila také nový design a aplikaci Portálu občana nebo digitální občanku.

Aby nedošlo k mýlce – nejde přímo o programátory píšící kód, ty si stát většinou platí externě. V agentuře aktuálně hledají mimo jiné pozice jako Enterprise architekt, UX designér, analytik nebo databázový expert. Ti všichni mají pomáhat na státních digitálních projektech.

Ale zpět dovnitř agentury. Nyní tu podle ředitele celkem pracuje 245 lidí, většina nemá takový plat, na jaký by si přišla v komerční sféře. I tak je to ale více, než by dostali na mnoha ministerstvech. Sdílení experti v kompetenčních centrech jsou totiž placeni mimo rozpočet agentury, který je daný zákonem. Platí se z Národního plánu obnovy.

„Stejně jsme ale dvacet až pětadvacet procent pod trhem. Lidé sem chodí spíše za misí než za penězi,“ přibližuje ředitel.

Největší limity své práce vidí Mesršmíd v byrokracii a nemožnosti zaplatit lidi uvnitř DIA - nejen ony sdílené experty. Některé pozice se mu kvůli tomu nedaří obsadit od vzniku agentury a musí si dočasně vypomáhat pracovníky z jiných úřadů.

„Specifickým problémem je také to, že nám ne všechny úřady věří a jsou ochotné s námi spolupracovat,“ sděluje Mesršmíd.

Jak vidí ředitel DIA, který má zkušenosti mimo jiné z antivirové společnosti Avast, českou cestu digitalizace? Problém je podle něj například v tom, že na úřadech často sedí lidé, kteří vědí, na čem a jak mají pracovat, ale nevědí proč se to má dělat. „Vytvořila se takzvaná praxe dělání věcí, která se nesmí měnit. Nikdo vám ale neřekne proč, nebo řekne jen zástupné důvody,“ míní Mesršmíd.

Úřady jsou tak podle šéfa DIA maximálně zahlcené komplikovanými procesy, které když má ajťák digitalizovat, vytvoří často patvar. „Někdy to může digitalizace i zhoršit,“ podotýká Mesršmíd. Speciální součástí státní digitalizace je pak propojení s byznysem.

Podle ředitele by i on sám rád navázal lepší komunikaci se soukromými firmami, většina se jich však do spletité a byrokratické spolupráce nehrne. „Stát nemá dělat všechno, musí ale umět říct, co od které firmy chce. To se často neděje, hodně státních digitálních projektů končí neúspěchem a firmy jsou z toho nešťastné,“ vysvětluje Mesršmíd.

Problém u státních digitálních projektů vzniká podle ředitele často už na začátku, na plánovacích poradách a prvních jednáních. IT projekty bývají nedomyšlené, často absentuje průzkum mezi koncovými uživateli a nepočítá se tolik s tím, že se projekt během práce na něm promění. Úřadům navíc podle Mesršmída uživatelské průzkumy „nevoní“, mají své lhůty a chtějí projekt co nejdříve hotový.

„Je to pro ně, jako kdybyste chtěl stavět dálnici a někdo si vzpomene, že je potřeba udělat archeologický průzkum,“ popisuje Mesršmíd.

Seznam Zprávy oslovily také zástupce soukromého IT sektoru s dotazy, jak vidí agenturu a její přínos ze svého pohledu. Vznik DIA kvitují, její přínos ale zatím není dostatečný.

„Je důležité uznat, že DIA má za sebou několik úspěšných projektů, které zlepšily komunikaci občanů se státem. Portál občana například výrazně usnadňuje přístup k řadě služeb, které dříve vyžadovaly osobní návštěvu úřadu. Také rozšíření datových schránek pro komunikaci s úřady ukazuje, že DIA umí realizovat projekty s reálným přínosem pro veřejnost,“ míní Adam Bárta ze společnosti DigiApp, která se zabývá digitalizací firem.

Jedním dechem ale dodává, že by měla mít větší pravomoc.

„Zaměřuje se sice na projekty pro občany, což je správné, ale měla by také řešit systémové problémy uvnitř státní správy. Decentralizovaný přístup ministerstev stále přetrvává a fragmentace systémů zůstává velkou překážkou. DIA by měla mít jasný mandát, rozpočet a priority, být nezávislá na politických změnách, soustředit se na dlouhodobou strategii a zajistit efektivní sdílení zdrojů a znalostí napříč celou státní správou,“ dodává Bárta.

Podobně to vidí také Martin Bobek, spoluzakladatel softwarové firmy Devcity. Zřízení digitální agentury byl podle něj správný krok.

„Stát selhává v realizaci základních procesů a pravidel, bez kterých nelze komplexní systémy tvořit ani integrovat. Dnes si společnosti na trhu outsorcují týmy expertů pro projektové řízení a vývoj, které jim pomáhají s krátkodobými i dlouhodobými projekty a doplňují potřebné kapacity. Stát měl špičkové odborníky zajistit. To obecně platí pro vývoj každého systému,“ konstatuje Bobek.

Vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS) o tom, že se systém digitalizace stavebního řízení bude budovat znovu od nuly, podle Bobka naznačuje, že stát opakuje stále stejné chyby. „V tomto případě by o tom měla právě rozhodovat digitální agentura, která má být plně kompetentní v rozhodování a koncovém řešení,“ míní Bobek.

A jaká je vlastně budoucnost agentury? Milníkem má být rok 2026, kdy bude spuštěna evropská digitální peněženka. Na tu se mají Češi naučit a připravit právě tím, že budou do té doby používat eDoklady. Ty jsou platné pouze v Česku, evropská digitální peněženka bude platná i v jiných evropských státech. Českou aplikaci si podle posledních informací stáhlo kolem půl milionu lidí.

Dalším cílem agentury je obnova techniky - hardware základních registrů. Zjednodušeně by se podle Mesršmída dalo říct, že státní registry se přesunou do cloudu, tedy vzdáleného úložiště, které často spravuje třetí strana. Rozšířit chce také Registr zastoupení - digitální plnou moc.

Velké plány má s Portálem občana, který má být do budoucna platformou i pro jiné úřady, aby si občan nemusel vybírat z velkého množství aplikací.

„Nejsem ale fanoušek jedné velké státní aplikace. I ve svém mobilu mám jednu aplikaci na parkování a jinou na jízdenky. Nevidím důvod, proč by třeba daně měly být vedle zdravotnických záznamů,“ přibližuje Mesršmíd.

Podle Tomáše Budníka z investiční skupiny Thein před DIA nyní stojí zásadní úkol – navrhnout nové služby a inovovat ty stávající tak, aby podpořily efektivnější fungování státní správy i samospráv.

„Klíčové bude, aby tyto procesy byly uživatelsky přívětivé, nákladově efektivní a snadno upravitelné při změnách legislativy. Úspěch digitalizace však bude možné hodnotit až s odstupem času, kdy se ukáže, do jaké míry veřejnost nové digitální služby přijala a jak moc jí skutečně usnadnily život. Důležitá proto bude nejen technická stránka věci, ale také osvěta a komunikace s veřejností, aby byla jasná očekávání na obou stranách,“ říká Budník.

Budoucnost DIA je ovšem nejistá. I když má být agentura apolitická, politici se o ni zajímají. „Ředitel DIA bude mít jediný úkol: agilně pracovat na digitální transformaci a pomáhat ostatním resortům. Nebude to politik, který musí myslet na znovuzvolení,“ sdělil při schvalování zákona o DIA v roce 2022 Bartoš.

Opačný názor má ale opozice, která by po parlamentních volbách v příštím roce mohla odpovědnost za digitalizaci převzít.

„DIA je od počátku zbytečným článkem ve státní správě, který jen rozšiřuje byrokratický aparát bez reálného přínosu. Upozorňoval jsem, že odtrhnout digitalizaci od veřejné správy, která zůstává pod ministerstvem vnitra, je nesmysl. Bez znalosti agend a procesů veřejné správy nemůže agentura efektivně fungovat. To se bohužel potvrzuje i v praxi – ministr, který DIA zřídil, ji sám obchází, jak ukázal příklad digitalizace stavebního řízení. Namísto toho, aby DIA zjednodušovala procesy, přináší jen další vrstvu byrokracie bez konkrétních výsledků,“ uvedl pro Seznam Zprávy Robert Králíček, místopředseda ANO.

Aktualizace: v úvodu jsme upřesnili informace o začátku fungování Digitální a informační agentury.