Článek
Česká hlava státu se poprvé chystá na mezinárodní scénu za nové vlády Petra Fialy (ODS). Ve čtvrtek Zeman promluví k národu a v pátek se má zúčastnit setkání devíti prezidentů zemí NATO střední a východní Evropy, které svolal jeho polský protějšek Andrzej Duda. Řeč bude samozřejmě o válce v Ukrajině.
V politickém zákulisí běží horečná jednání, jak tato česká vystoupení na supercitlivé téma sladit.
Zeman dříve zahraniční politiku koordinoval na úrovni ústavních činitelů, složení se však i tehdy měnilo a odvíjelo od toho, kdo se právě těšil oblibě Hradu. Prezident ale hned po podzimních volbách řekl, že toto ladění not se dál konat nebude.
Teď se podle informací Seznam Zpráv formuje nová osa Úřad vlády – prezident – Ministerstvo zahraničí. Ke slovu přichází „jestřábi“ české zahraniční politiky, kteří se poslední léta drželi v závětří, a hledají společnou řeč s prezidentem.
Staří známí z Černína
Přestože dle české ústavy za zahraniční politiku odpovídá vláda, všichni tři čeští prezidenti do ní výrazně promlouvali. Miloš Zeman se svými proruskými a pročínskými postoji od „svých“ vlád odchyluje jednoznačně nejvíc.
Za vlády Andreje Babiše (ANO) mezi Strakovou akademií a Hradem pendloval zkušený český diplomat Rudolf Jindrák. Je ředitelem zahraničního odboru prezidentské kanceláře, za Babiše ale byl zároveň i premiérovým poradcem. To už samozřejmě neplatí.
Extrémní situace s hrozbou války na Ukrajině formuje nové sítě.
„V této náročné době koordinujeme zahraniční a bezpečnostní politiku zejména spolu s Tomášem Pojarem a s Ministerstvem zahraničí, náměstkem Martinem Povejšilem a jeho týmem. Pozici neustále ladíme, a to i dlouho do noci, vzhledem k vývoji online. Dlouho se všichni známe a ta spolupráce probíhá velmi dobře,“ řekl Seznam Zprávám Rudolf Jindrák.
Pojar je zatím externím poradcem premiéra Petra Fialy pro zahraniční a bezpečnostní otázky, jak sdělil Seznam Zprávám. V současnosti nadále působí také na vysoké škole CEVRO, kam zamířil po svém odchodu ze státní správy začátkem minulé dekády.
Do té doby byl prvním náměstkem Ministerstva zahraničí a také velvyslancem v Izraeli. V 90. letech řídil humanitární organizaci Člověk v tísni. O Pojarovi se mluví jako o kandidátovi na post národního bezpečnostního poradce, který chce podle programového prohlášení Fialova vláda po vzoru USA, Izraele či Německa zřídit.
„Koordinaci zahraniční politiky s prezidentem řeším na pracovní úrovni za premiéra já s Rudolfem Jindrákem, to nejdůležitější pak spolu probírají premiér s prezidentem napřímo,“ říká Pojar.
Jindrákem zmíněný náměstek Ministerstva zahraničí Martin Povejšil má v Černínském paláci na starosti bezpečnostní agendu, která je v ukrajinské krizi klíčová. Pojar s Povejšilem jsou pak „staří známí“ z Černínského paláce. Například v letech 2007–2009 spolu s diplomatkou Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou tvořili jádro „jestřábího“ týmu, který vyjednával s USA o umístění amerického radaru v Brdech.
(Pseudo)republiky na Donbase
Prezidentova vystoupení novou diplomatickou konstelaci prověří.
Zeman, který v minulosti například řekl, že ruská anexe Krymu je „fait accompli“ čili hotová věc, se zatím k ozbrojenému konfliktu na ukrajinsko-ruské hranici vyjadřuje spoře – na rozdíl od většiny západních státníků.
„Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení,“ stojí v tiskovém prohlášení prezidentské kanceláře.
Na první pohled také zaujme „státnické“ označení povstaleckých území, jež Ukrajina považuje za své okupované území, coby právoplatné republiky je v pondělí uznalo právě Rusko. Například Pojar je v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil za „pseudorepubliky“.
Vláda ve středu schválila mandát pro jednání v rámci NATO k Alianci. Tento mandát se podle vyjádření premiéra Fialy vztahuje k plánovanému summitu NATO, jehož termín zatím není známý. Delegaci má podle Fialy vést Zeman.
„To tak máme rozdělené, prezident republiky se účastní vrcholných summitů a vláda je zodpovědná za zahraniční politiku, tedy připravuje mandát. Ten jde ve směru naší zahraniční politiky, to je jasná podpora Ukrajině a jasné ne agresivní politice Ruska,“ řekl Fiala po středečním jednání vlády.
Podle Jindráka se prezident s mandátem seznámil. „Pozice pro pana prezidenta a jeho účast na pátečním setkání prezidentů se však na vládě neschvaluje, co tam řekne, je na jeho rozhodnutí,“ řekl Seznam Zprávám Jindrák.
Kdo s kým mluví
Česká zahraniční politika je zjevně v rukou těžkých vah české diplomacie. Samotný Černínský palác ale řídí pirátský ministr Jan Lipavský. Ten Seznam Zprávám na dotaz, jak hodnotí koordinaci zahraniční politiky, neodpověděl.
Na ministerstvu zahraničí pravidelně zasedá krizový štáb, kde se také řeší provozní záležitosti – například situace Čechů v zemi či personální obsazení českých úřadů na Ukrajině. Ministr Lipavský také jedná za Česko na unijní půdě, například v pondělí byl na radě ministrů zahraničí sedmadvacítky v Bruselu.
Lipavského loni prezident Miloš Zeman dlouho odmítal do funkce jmenovat. Právě i kvůli němu podle svého vyjádření odmítl pokračovat v jednáních s ústavními činiteli.
„Moje výhrady k ministrovi zahraničí (Lipavskému) zazněly. Pokud jde o další potenciální účastníky takové porady, předseda Senátu (Vystrčil) má bohužel u mě… vroubek by bylo slabé slovo, jeho vystupování v době mé nemoci považuji za hyenismus. A setkat se s Markétou Pekarovou Adamovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám za poněkud ztrátu času,“ uvedl tvrdě Zeman.
