Hlavní obsah

Italský ministr zvedl téma evropské armády. Čeští politici nejsou jednotní

Foto: AI vizualizace, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Seznam Zprávy oslovily české kandidáty do Evropského parlamentu s otázkou, zda by se jim líbil projekt evropské armády. Proti diskuzi není třeba exposlanec Jan Farský. Zásadně proti jsou SPD, ANO, ale i lidovci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Společná armáda Evropské unie –⁠ toto téma otevřel italský ministr zahraničí Antonio Tajani v rozhovoru pro italský deník La Stampa. Podle něj by Unie měla vytvořit vlastní kombinovanou armádu.

„Ve světě s mocnými hráči, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie, Rusko –⁠ s krizemi od Blízkého východu po Indo-pacifik mohou být italští, němečtí, francouzští nebo slovinští občané chráněni pouze něčím, co již existuje, tedy Evropskou unií,“ citovala italského ministra zahraničí agentura Reuters.

Farský: Evropa se musí zbavit závislosti na USA

Seznam Zprávy oslovily české kandidáty do Evropského parlamentu, co na téma evropské armády říkají. Proti myšlence není například exposlanec Jan Farský (STAN), který je s bývalou kandidátkou na prezidentku Danuší Nerudovou v čele kandidátky Starostů do evropských voleb.

Podle Farského je nutná větší evropská spolupráce v obraně. Evropa by se podle něj měla zbavit závislosti v oblasti bezpečnosti na USA.

„Proto je potřeba vybudovat druhý, evropský, pilíř NATO. Investice do bezpečnosti jsou investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, průmyslu. V tom všem EU potřebuje posílit a rozumné užití dvou procent jdoucích na obranu je klíčem k bezpečné a prosperující EU,“ říká Farský.

Přibližuje také svůj pohled na téma armády EU. „Společná evropská armáda z toho může nakonec vyplynout, ale neměla by být příliš vzdálenou vizí, pro jejíž vzdálenost se ani na cestu k větší bezpečnosti nevydáme. Společná evropská obrana může být završením tohoto úsilí, ne ho však podmiňovat.“

Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) připomíná, že Piráti dlouhodobě podporují myšlenku posílení společné obrany Evropské unie, která by podle něj pomohla k lepší spolupráci v rámci NATO.

„Jak ukázala i ruská agrese na Ukrajině, je extrémně důležité, aby se Evropa v otázkách bezpečnosti koordinovala. Ovšem v okamžiku, kdy mají jednotlivé členské země například dvacet různých typů tanků, je koordinace velmi náročná,“ napsal ve vyjádření pro Seznam Zprávy Kolaja.

Tím ale končí seznam politiků, kteří myšlenku společné evropské armády rovnou neodsuzují. Zásadně proti je lídr kandidátky Petr Mach (SPD) nebo Klára Dostálová (ANO).

Státy jako provincie?

„Nejdříve debata o právu veta, teď společná armáda a co bude dál? Vláda EU a členské země budou jen provincie? EU vznikla jako hospodářský projekt, který je dnes tedy spíše politickým, ale určitě není vojenským. Od toho je tu NATO, jehož jsme členy,“ přidává svůj pohled místopředsedkyně Sněmovny Dostálová.

Europoslanec, bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že by státy EU měly vydávat daleko víc peněz na obranu a nastartovat vojenskou výrobu.

„Evropa nesporně potřebuje zvýšit svou schopnost projekce vojenské síly. Zatím je spíš světu k smíchu. Ale řeči o evropské armádě jsou jen hloupou medvědí službou. Je to stavení domu od střechy, ne od základu. Nepotřebujeme víc generálů a jiné uniformy, ale zdroje, sílu a vlasteneckou odvahu,“ napsal ve vyjádření pro Seznam Zprávy Vondra.

Proti je i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který post europoslance ve volbách obhajuje. V několika bodech vysvětlil svůj pohled. Zaprvé, dublovat strukturu NATO je podle něj nesmyslné.

Dále by se podle Zdechovského musely změnit smlouvy a bylo by nutné i zvýšit počet vojáků. V neposlední řadě by to podle europoslanec vyžadovalo strategické plánování a přípravu.

„Spíše bych řekl, ať se soustředíme na budování vojenské spolupráce. Dnes je největší problém, že nedokážeme vyprodukovat v případě konfliktu s Ruskem na území EU ani munici na více jak tři měsíce konfliktu za rok. A to je podle mě urgentní věc, kterou musíme řešit. Evropská armáda je zástupný problém,“ uvedl Zdechovský.

Lipavský: Kdo by evropskou armádu naplnil?

Seznam Zprávy zjišťovaly reakce i u členů vlády Petra Fialy. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) výrok svého italského kolegy zaznamenal. Jde podle něj o silný politický výrok, který je ale třeba konfrontovat s realitou.

„Kdo by evropskou armádu naplnil? Jakými zbraněmi by bojovala? Znamenalo by to, že bychom museli dát ještě další peníze na armádu, abychom vytvořili nějaké nové sbory nebo bychom jenom v uvozovkách přebalili ty naše stávající? Na tyto otázky ještě nikdo nenašel odpovídající odpověď,“ vyjmenovává Lipavský slabá místa této vize.

Bylo by velkým přínosem, kdyby všichni evropští vojáci používali stejné typy tanků, pušek, munice i výstroje.
Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) si myslí, že by se vznikem evropské armády tříštil princip společné obrany v rámci Severoatlantické aliance.

„Co by naopak mohlo být velkým posunem obranyschopnosti Evropy i demokratického světa v rámci NATO, by bylo sjednocení výzbroje a techniky u evropských armád. Výrazně by se tím zjednodušila logistika servisu i výcviku, zlevnily by se nákupy, společný výzkum a vývoj a podobně. Bylo by zkrátka velkým přínosem, kdyby všichni evropští vojáci používali stejné typy tanků, pušek, munice i výstroje,“ popisuje Dvořák kroky, které by podle jeho slov zlepšily obranyschopnost Evropy.

Doporučované