Článek
Podzastoupení Česka v Bruselu je evergreenem už dvě dekády, zlepšení přitom slibovaly všechny vlády. Výjimkou není ani současný kabinet Petra Fialy (ODS), který se k významnějšímu zastoupení Čechů v klíčových unijních zavázal ve svém programovém prohlášení.
Nově vzniklá Diplomatická akademie Ministerstva zahraničních má kromě výchovy vlastních diplomatů Čechy naučit „fígle“ nutné pro úspěšné zvládnutí unijního výběrového řízení. „Ta jsou specifická, poměrně náročná. Projít sítem je docela těžké, do velké míry je to však i o cviku,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Dana Kovaříková, ředitelka Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí. Poptávka podle ní není jen po absolventech mezinárodních vztahů či evropských studií, zájem je i o experty na jadernou fyziku nebo veterináře.
Ministerstvo zahraničních věcí před nedávnem oznámilo vznik nové Diplomatické akademie. Obdobná ale už přeci léta fungovala. V čem je „novinka“ jiná?
Diplomatická akademie pod Ministerstvem zahraničních věcí existuje od roku 1997 v různých formách. Za tu dobu jí prošly stovky mladých diplomatů, kteří dodnes pracují ve službách české diplomacie. Současná podoba DA MZV je ale odlišná od svých předchůdkyň tím, že je samostatnou příspěvkovou organizací.
Proč k této změně vůbec došlo?
Současné vedení ministerstva přišlo s myšlenkou, že by Diplomatická akademie měla být samostatnou organizací z několika důvodů. Jednak aby mohla růst, aby mohla rozšiřovat svoje spektrum služeb a obsáhnout širší klientelu. A zároveň to byl i určitý krok otevírání diplomatického know-how i jiným subjektům než jenom kolegům na ministerstvu. Víte, Česko v zahraničí nereprezentují jenom diplomaté z MZV, ale je to i záležitost ostatních subjektů veřejné správy. Typicky jde o další vládní resorty, obě komory Parlamentu, ale i jiné subjekty veřejné správy, jako jsou obce, kraje a podobně. Tím, že jsme byli založeni jako příspěvková organizace státu, po určitých legislativních úpravách budeme moci nabídnout svou službu i jiným.
Otevíráte se tedy širší veřejnosti?
V této fázi jsme pouze pro veřejnou správu. Nabízíme a zajišťuje ale také přípravu zájemců o práci v institucích Evropské unie, snažíme se je připravit na výběrová řízení. Ta jsou specifická, poměrně náročná. Projít sítem je docela těžké, do velké míry je to však i o cviku.
Kolik zájemci o práci v unijních institucích za takovouto přípravu zaplatí?
Vůbec nic, poskytujeme ji zdarma. Probíhá většinou formou webinářů.
Šňůra po školách
Podzastoupení Česka v mezinárodních, zejména pak evropských institucích je evergreenem. Jak se vám daří nalákat do Bruselu chtivé české zájemce?
Poměrně často jezdíme po regionech, buď chodíme do škol, nebo jezdíme do krajů, na univerzity, kde informujeme o možnostech kariéry v Evropské unii. Současně to propojujeme s tím, že informuje i o možnostech kariéry v diplomacii.
Jak se vůbec stát diplomatem a dostat se na akademii?
V prvé řadě zájemce o práci v diplomacii udělá výběrové řízení do služebního poměru na Ministerstvu zahraničních věcí. Ty, kteří byli přijati, pošle resort k nám, máme pro ně připravený momentálně pětiměsíční vzdělávací program, který končí závěrečnou zkouškou a obhajobou práce. A pak už jsou zařazeni na jednotlivé ministerské odbory.
Jaké vzdělání k tomu zájemce potřebuje?
Bakalářský titul, české občanství, věk nad 18 let. Angličtinu je nutné mít na té nejvyšší úrovni, tedy C1, a druhý jazyk na úrovni B2. Samozřejmostí je bezúhonnost a svéprávnost. Věkový limit nemáme.
Po absolvování Diplomatické akademie následuje automaticky výjezd do zahraničí?
Po ukončení studia následuje krátká stáž v zahraničí, ale řádný dlouhodobý výjezd obvykle nastává až po nějaké době v ústředí na nějaké juniornější pozici. Teprve potom přichází na řadu v mnoha případech výjezd na některý z našich zastupitelských úřadu v zahraničí.
Veřejná služba netáhne
Před dvaceti lety byla diplomatická kariéra snem stovky mladých lidí, dnes ale fronta uchazečů prořídla. Čím to, že mladí lidé ztrácejí zájem sloužit státu i v diplomacii?
Slýchám příběhy o tom, jak v devadesátých letech byly na místa v diplomacii stovky uchazečů, při vstupních testech sál doslova praskal ve švech. Od té doby zájem obecně poklesl, což souvisí celkově s menším zájmem o veřejnou službu. I s ohledem na možnosti, které dnes mladí lidé mají. Nicméně naše nová DA MZV funguje krátce, je tedy předčasné soudit, jak se jí daří lákat zájemce. Řekněme si za rok, jak se změny odrazily na zájmu. Každopádně během posledních výběrových řízeních pozorujeme, že to začíná zase lehce stoupat. Nepochybuji, že zahraniční služba má pro mladé lidi stále své kouzlo. Snažíme se i o to, být otevřenější, protože doposud byla diplomacie vnímána spíš jako takový elitářský svět sám pro sebe. Jako bublina. A to se snažíme měnit.
Kolik diplomatů ročně z akademie vyjde?
To je dané počtem systemizovaných míst. Momentálně proškolujeme osm lidí. Každý rok jsou dva běhy. Tedy ročně v tuto chvíli okolo šestnácti posluchačů. Když se ještě vrátím k tomu zájmu, tak na první běh v novém nastavení, který nyní probíhá a skončí v únoru, se nám hlásily vyšší desítky uchazečů. Tedy stále velký přetlak.
Co je konkrétně učíte?
Je to taková diplomatická „nalejvárna“. Nereplikujeme vysokoškolské studium, akademickou průpravu už mají posluchači za sebou. U nás je to tedy hodně prakticky orientované. Máme samozřejmě úvod do diplomacie, základ mezinárodního práva, koncepci zahraniční politiky, učíme je, jak funguje ministerstvo, jaká je podstata zahraniční služby, do čeho se to vlastně pouštějí. Dále přednášíme i o transatlantickém prostoru a evropské integraci, protože zahraniční politika jde velice často přes Evropskou unii. Nechybí ani negociační dovednosti, komunikace, veřejné vystupování, písemný projev, etiketa, protokol, navazování kontaktů, odolnost vůči stresu. Učíme je také, jak zvládat konflikty. Jako diplomat pak velice často musíte řešit nepříjemné až vyhrocené situace, například na konzulátech se jim nevyhnete. Víte, diplomacie je zkrátka umění a řemeslo dohromady.
Klíčem je být v obraze
Do jaké míry se diplomacie v dnešním rychlém a sociálními sítěmi protkaném světě proměňuje?
Svět je velmi rychle se měnící, to se netýká jenom diplomacie. Obecně v dnešní době je jednou z klíčových dovedností schopnost adaptovat se a neustále se vzdělávat, učit se novým věcem. Pro diplomacii to platí dvojnásob, protože většina změn má globální původ, globální přesah a často se řeší i na globální úrovni. Je tedy potřeba být neustále v obraze. A právě proto je tu i Diplomatická akademie Ministerstva zahraničních věcí, která není jen pro nováčky, ale chceme i těm stávajícím přinášet vhled do nových věcí. Příkladem může být umělá inteligence. Pracovat s ní se teď učíme všichni. Je fascinující, ale i nebezpečná. Dále se čím dál tím častěji do diplomacie dostávají disciplíny, jako je kyberbezpečnost, klima, dezinformace atd.
Kdo na akademii vyučuje? Bývalí diplomaté?
I ti stávající. Přibližně osmdesát procent vyučujících jsou kolegové z ministerstva v rámci aktivní služby, jsou tam samozřejmě i někteří bývalí diplomaté. Nechybějí ani osobnosti z veřejného života či specializovaní lektoři.
Je výhodou, pokud má zájemce o diplomacii vystudované například mezinárodní vztahy, nebo je poptávka i po jiných odbornících?
Samozřejmě mezinárodní vztahy vedou nejednoho studenta po absolutoriu do diplomacie, mezi současnými posluchači máme třeba i právníky. Tím, jak se to spektrum diplomacie rozrůstá o další obory, které doposud diplomacie nepokrývala, tak je naopak žádoucí, aby se do diplomatického sboru připojovali i odborníci z jiných oblastí. Například z přírodních věd, informačních technologií nebo dalších technických oborů.
Platí to samé i u budoucích evropských úředníků?
Určitě ano. Poptávaní jsou například experti na jadernou fyziku, ale i veterináři. Smyslem je, aby z Diplomatické akademie odcházeli univerzální diplomaté, to znamená lidé, kteří si vyzkouší jak bilaterální diplomacii, tak multilaterální. A aby byli flexibilní, pokud jde o region či zemi, do které by mohli být vysláni. A aby byli dostatečně sebevědomí v tom smyslu, že reprezentují zemi, která je devátou největší v Evropské unii. Tedy v evropském měřítku středně velký, nikoli malý stát.
