Hřib začal s centrováním Pirátů. Tváře do voleb hledá mezi „nepolitiky“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předseda Zdeněk Hřib má za sebou několik hodně náročných týdnů. Od té doby, co nahradil v čele Pirátů Ivana Bartoše, stihlo ze strany odejít několik známých jmen, kterým se nelíbila změna stanov, kterou Hřib prosadil. Odchod hned po volbě oznámila například biotechnoložka Jana Michailidu nebo bývalý europoslanec Marcel Kolaja.

Více lidí ale do strany podalo přihlášku. „Od 10. listopadu registrujeme 54 nově Naloděných osob (tj. žádostí o vstup do strany, nebo žádostí o registrování jako příznivce strany.) Z toho zažádalo 25 osob bezprostředně do dvou dní po zvolení nového předsedy, jako přímá reakce na tuto změnu. Odešlo 38 lidí,“ potvrdila Seznam Zprávám Martina Vacková, mluvčí pražských Pirátů.

O Hřibovi ale bylo slyšet i z čistě politického hlediska. Po rozhovoru pro pořad Ptám se já nastolil veřejnou debatu na téma, jestli je dobrý nápad zrušit ministerstvo školství.

„Já bych to (ministerstvo školství, pozn. red) navrhoval zrušit po zkušenostech s ministerstvem školství a s řešením našich snah o přidávání míst ve školách, kdy ministerstvo školství vytrvale blokovalo přidávání míst na gymnáziích. Podle mě by školství měly řešit ve skutečnosti kraje,“ řekl Hřib v rozhovoru.

U Pirátů se toho ale dělo víc. A skoro vše v Praze, kde působí nový předseda jako náměstek primátora pro dopravu. Hřib například čelil pokusu o odvolání na posledním jednání zastupitelstva. Opozici a části ODS vadí, že za členství v představenstvu firmy Pražská energetika Holding dostával neoprávněně odměnu více než 50 tisíc měsíčně. Peníze Hřib po téměř půl roce následně vrátil.

Další pirátská kauza se řešila na Praze 10. Místní zastupitel Michal Kočí se vydával za místostarostu Tomáše Peka z TOP 09 a pomocí zavádějící e-mailové adresy psal zprávy jeho jménem. Přestupek řešila i policie.

A člen Pirátů je hlavním aktérem také v politické rošádě, kterou v polovině prosince řešili na Praze 5. Stávající koalice ztratila většinu kvůli rezignaci pirátského radního Štěpána Rattaye, který pokračuje jako nezařazený. Ten se od koalice odpojil kvůli dlouhodobým neshodám, které podle něj na radnici panují. Opozice má s Rattayem nyní těsnou většinu 21 hlasů a odvolala celou radu městské části.

Ale zpět k vedení strany, která je od září v opozici vůči vládě Petra Fialy. Hřib se s premiérem sešel zhruba tři týdny po svém zvolení. Podle zdrojů Seznam Zpráv, kteří se schůzky zúčastnili, si Fiala s Hřibem lidsky porozuměli - schůzku provázely úsměvy. Politici se bavili mimo jiné o dostupném bydlení, což je jedno z hlavních pirátských témat.

Pirátům ale zatím jednání s premiérem nepomohlo, poslanci zákon o podpoře bydlení už poněkolikáté odložili, tentokrát na leden. Podle Hřibova předchůdce Bartoše je to tím, že jsou Piráti z vlády pryč. „Nikdo najednou ostatní netlačí do toho, aby se konečně řešení bydlení dotáhlo, a tak začínají výmluvy a neshody,“ říká Bartoš.

Sám Hřib nicméně potvrdil, že budoucí spolupráci se Spolu nevylučuje. Je ostatně v trochu schizofrenní situaci - na magistrátu koalici se Spolu a STAN i přes problémy drží, ve vládě už ne. Jestli mu tento politický pragmatismus vydrží ukáže až čas a hlavně parlamentní volby.

A s čím chce vlastně ve „velké“ politice uspět? Jde mu zejména o ekonomická témata. „Ekonomika by měla být férová, v níž platí pravidla pro všechny, bez zbytečné byrokracie a nesmyslných regulací,“ říká Hřib. Česko by podle něj mělo začít směřovat ke znalostní ekonomice, ve které podnikatelé budou konkurovat kvalitou a vyšší přidanou hodnotou. 

„Aktuální hrozbou je pak pro mě především ohrožení demokracie Česka vzestupem konzervativně-nacionálního populismu s tím, že je nezbytné zabránit naší zemi v maďarské a slovenské cestě po vzoru Orbána a Fica,“ vysvětluje pirátský předseda.

Odráží se to i v hledání osobností, které by za Piráty do voleb vyslal. Sám totiž kandidovat nechce. Nebo to alespoň říká. Jediné jméno, které v rozhovoru těsně po svém zvolení Seznam Zprávám řekl, je Ivan Bartoš. Hřib má za sebou podle zdrojů redakce aktuálně několik schůzek s možnými kandidáty, většinou osobnostmi mimo politiku. Jejich jména ale logicky tají.

Piráti by oživení potřebovali, po několika neúspěších ve volbách přišel také průšvih s digitalizací stavebního řízení, který stál hlavu tehdejšího vicepremiéra a ministra Ivana Bartoše, a strana následně odešla do opozice. Hřib naznačil potenciál, kterým by mohl Pirátskou stranu vytáhnout z marastu.

Namátkou: reforma strany, schůzka s premiérem, na jednu z prvních tiskových konferencí v Poslanecké sněmovně vzal pirátskou mládežnickou organizaci, což také nebylo obvyklé. Podle politologa Milana Školníka z Katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze má ale jeho angažmá předsedy strany limity.

„Lidoveckou terminologií - dostavila se klidná síla. Piráti postavili do vedení člověka, který má veřejnou funkci a má zkušenosti s politikou. Kdyby si zvolili Lukáše Wagenknechta (Hřibova soupeře v souboji o předsedu, bývalého senátora, pozn. red.), byla by změna zřejmě radikálnější, zase by hráli na protikorupční notu jako na začátku,“ říká politolog.

Školník naráží mimo jiné na fakt, že Hřib zvítězil s podporou „starých“ Pirátů. Pro jeho zvolení byli dlouholetí pirátští politici jako Ivan Bartoš, Olga Richterová, Jakub Michálek nebo Mikuláš Ferjenčík. Podle politologa ale klidná síla a stabilizace nemusí stačit, Piráti se v posledních průzkumech pohybují na hranici vstupu do Sněmovny.

„Pozornost se teď upírá spíše na Motoristy, uvidíme jestli nějak zaberou sociální demokraté nebo Stačilo,“ jmenuje Školník možné soupeře Pirátů.

Nevýhodu vidí politolog v pozici Zdeňka Hřiba na pražském magistrátu. Je po Jiřím Pospíšilovi (TOP 09) jedním z mála předsedů stran, kteří ji řídí právě odtud. „Magistrát má rozpočet jako ministerstva a je pod drobnohledem. S jeho jménem jsou spojovány negativní kauzy, což na něj vrhá špatné světlo,“ konstatuje Školník.

Podle politologa by měli Piráti hned od začátku roku zabrat, aby na ně voliči nezapomněli. „Velká část voličů půjde ke stranám, které jsou teď pod pětiprocentní hranicí. Piráti musí využít svůj poslanecký klub, byť miniaturní, a být vidět,“ dodává Školník.