Pět procent není špatná pozice, v Praze jsme to vytáhli na 18, říká Hřib

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve své kanceláři na pražském magistrátu má Zdeněk Hřib, toho času náměstek primátora pro dopravu, rekvizitu komiksového hrdiny Iron Mana. Ten byl hlavně ve filmech ze začátku známý svou arogancí, která je často vyčítaná i novému šéfovi Pirátů.

Vidí se v něm snad? „Ale ne, toho mám od Průšy (Prusa Research, česká firma vyrábějící 3D tiskárny, pozn. red.),“ prozrazuje Hřib, odkud je obří rekvizita.

Piráti by pomoc od superhrdinů potřebovali, mají za sebou troje neúspěšné volby, nezvládnutý start digitalizace stavebního řízení a následný odchod z vlády Petra Fialy. Nyní se v průzkumech pohybují kolem pěti procent. Hřib to jako špatnou nebo hodně nevýhodnou pozici nevidí.

„V Praze jsme se v minulosti dostali z pěti procent na osmnáct, můžeme to zopakovat,“ říká ve velkém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ivana Bartoše jste ve vedení strany vystřídal loni v listopadu. Jaké to zatím je, být předsedou parlamentní strany devět měsíců před volbami a zároveň řídit pražskou dopravu jako náměstek primátora? Stíháte?

Naštěstí na to nejsem sám, ve vedení je nás celkem pět, nedávno jsme dovolili posledního člena –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Olgu Richterovou. Díky ní máme přímý kontakt s poslaneckým klubem, což je pro nás zásadní. S novou funkcí mám samozřejmě víc práce, to bych lhal, kdybych řekl že ne. Vidím to ale optimisticky, makáme na předvolební kampani, vybíráme posily do mediálního týmu a u Barrandovského mostu už máme dokonce první předvolební billboard.

Piráti mají za sebou několik velkých neúspěchů: troje neúspěšné volby, nezvládnutý start digitalizace stavebního řízení a následný odchod z vlády Petra Fialy. Nyní se v průzkumech pohybují kolem pěti procent. Jak se z takového místa chcete odrazit k lepším výsledkům?

Po zkušenostech z minulých voleb nedávám průzkumům tak velkou váhu. Je potřeba mít strategii opřenou o data a té se držet. To nabízíme i občanům České republiky. Chceme nastavit strategické priority, nastavit systém tak, aby všichni chtěli jít jedním směrem. A výsledek se dostaví. V minulosti se to takhle ekonomicky nastartovat podařilo například Tchaj-wanu nebo Švýcarsku, nevidím důvod, proč by se to nemohlo podařit i nám.

V jaké kondici vstupují Piráti do volebního roku 2025?

Jsme strana, která byla vyhozena z vlády poté, co jsme tam tři roky hráli v oslabení. I u našich straníků cítím zklamání, vstupovali jsme do vlády s nějakým očekáváním a pak pan ministr Stanjura v půlce volebního období vystoupí a řekne, že už se žádné reformy dělat nebudou a že to lidé nechtějí.

Podle mě to ale chtějí a mnozí věděli, že to může bolet. Vláda by jim to ale musela umět vysvětlit, což se bohužel dlouhodobě nedaří a teď nám šlapou na paty země jako Rumunsko. Zpátky k vaší otázce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Piráti vstupují do nového roku optimisticky, ale doufám, že s nižší mírou naivity.

Kdy jste byli naposledy naivní?

I v té naší pražské koalici jsme si původně mysleli, že máme stejný cíl. Tedy očistit dopravní podnik od korupčních kauz a nezametat je pod koberec. V pondělí jsme navrhnuli do výboru pro audit pražského dopravního podniku renomovaného protikorupčního experta Janusze Konieczneho.

A ukázalo se, že pražský STAN i Spolu má zásadní problém s tím, že by v orgánech DPP měl zasednout někdo, kdo v České republice dlouhodobě úspěšně rozkrývá korupční kauzy. Jeho volbu na radě naši koaliční partneři zablokovali. Žádné relevantní důvody k tomu neuvedli. Nezdá se tedy, že by se STAN zvládl odříznout od dědictví Dozimetru a očekával bych i větší vůli k očistě u TOP 09, když jim jejich nominanty v dozorčí radě i představenstvu DPP obvinila před pár měsíci policie z trestných činů. Vyvoláme proto k tomu koaliční jednání.

V Praze i na celostátní úrovni máte takových sporů s koalicí více. Nenahráváte tím opozici v čele s Andrejem Babišem, jehož hnutí ANO má dlouhodobě vysoké preference?

Na preference bych tolik nehleděl, když jsme byli ve vládě, také jsme je měli vysoké. Může se ale stát to, a nám se to teď dvakrát stalo, že část lidí volit nepůjde. To by volby výrazně ovlivnilo.

Na politické scéně začínají stále více zabírat spíše tváře než program. Úspěch má například Filip Turek nebo Kateřina Konečná, lidé přitom málokdy znají ostatní tváře Motoristů nebo koalice Stačilo. Budete se snažit o něco podobného také u Pirátů?

Oslovujeme s nabídkou spolupráce experty hlavně z ekonomické oblasti. Buď s konzultací programu nebo rovnou s nabídkami na to, být našimi kandidáty. Jména, která jste zmínil, také nebyla vždy známá, někteří vyrostou těsně před volbami. Často voláme po nových neokoukaných tvářích a pak jim vyčítáme, že nemají politické zkušenosti.

Chtěl bych naši strategii postavit na silném a srozumitelném ekonomickém programu. Největším oříškem je vždy vysvětlit systémové změny, které lidé pocítí v každodenním životě. Důležité pro nás bude mít tváře, program a hlavně odvahu. Ta chybí například dnešní vládě.

Ve které jste tři roky seděli.

Nynější vláda na začátku vzbudila velká očekávání, lidé čekali, že se spousta věcí změní. Potom ale zařadili zpátečku, kvůli kritice nejen od opozice se šlapalo jen po povrchu problémů. To není něco, s čím bych se ztotožňoval. Postupně jsme navíc zjistili, že některým lidem ve vládě stávající stav vyhovuje.

Může být vaší hlavní tváří do voleb opět Ivan Bartoš, přestože už není předseda?

Ivan si po tom intenzivním zápřahu musel hlavně odpočinout. Pokud se na to bude cítit, uvítám jeho ještě aktivnější účast, i když nemám pocit, že by byl zalezlý v koutě. Kampaň bude ale také o tom, že se budeme snažit přiblížit naše kandidáty.

Na koho kromě Ivana Bartoše budou Piráti lákat voliče? A rozmyslel jste si už, jestli budete kandidovat vy jako předseda?

Voleb se zúčastním, ale ne jako lídr. Velice pravděpodobně mě najdete na pražské kandidátce někde vzadu.

S jakým heslem tedy jdou Piráti do voleb? Je vám bližší spíše „Pusťte nás na ně“ z roku 2017, nebo „Bez korupce pro lidi“ z loňského září?

Heslo by měl vymyslet náš volební stratég nebo kreativci, kdyby to bylo na mně, zvolím nějakou klasiku typu „Všechno sádlo musí dolů“ (hláška z českého filmu Kouř, pozn. red.). To by znamenalo, že stát je potřeba zbavit byrokracie a pro lidi vše zjednodušit.

Vy jste hodně aktivní na sociálních sítích. Když to přeženu, není týdne, kdy bych vás neviděl v nějakém videu, jak otvíráte novou cyklostezku. Přenesete si tuhle taktiku také do nadcházející volební kampaně?

Chceme komunikaci hlavně zjednodušit. V minulosti jsme měli program zbytečně detailní, tentokrát bych chtěl lidem vysvětlovat naše vize lépe. Takže ano, komunikace na sítích bude důležitá.

Definovali jste si už, co budete považovat za volební úspěch?

Když jsme v Praze v roce 2022 zahajovali kampaň, měli jsme v jednom průzkumu pět procent. Na podzim jsme pak získali 18 procent. A samozřejmě máme zkušenost i úplně opačnou. Já bych chtěl, abychom měli dvouciferný výsledek, to určitě není nedosažitelné.

V posledních několika volbách Piráti propadli. Udělali jste si už nějakou analýzu současného stavu ve straně? Co uděláte pro to, aby Piráti po volbách de facto nezmizeli z politické mapy?

Myslím, že jsme se poučili. Naše kampaň pro EU volby prostě nebyla dobrá a naše voliče neoslovila. Proto, i když jsme měli ještě v létě v preferencích kolem deseti procent, tak naši voliči prostě k volbám nedorazili. Protože neviděli důvod. Proto jsem prosadil změny v našem vnitřním fungování, abychom dokázali znovu dělat kampaně, které dokážou zaujmout. Takové, jaké jsme dělali na celostátu v roce 2017, nebo v Praze v letech 2018 a 2022.

Jaká konkrétní témata chcete vašim případným voličům nabídnout?

Když to vezmu jen z poslední doby, důležitá pro nás byla například smlouva s Vatikánem, která zbytečně chrání viníky sexuálního násilí místo obětí. Důležitý je také boj proti poplatkům OSA, které jsou někdy absolutně nesmyslné. Naše mládežnická organizace zase prosazuje témata jako duševní zdraví, které je pro ně extrémně citlivé a důležité. Nedávno také zvedli téma menstruační chudoby.

Překvapuje mě, že jste vůbec nezmínil digitalizaci. Je to téma, kterému se teď Piráti vyhýbají?

Z digitalizace necouváme, třeba v Praze máme digitalizačních projektů hodně. Digitalizace na jednotlivých ministerstvech je věc druhá, je třeba dát tomu nový impuls a zároveň ji dělat tak, aby měla smysl. Problém je, že když nějaký systém zdigitalizujete, stává se mnohem více transparentním, což někomu nemusí vyhovovat.

Digitalizace měla být pirátskou chloubou, teď to ale vypadá, že je to spíš vaše slabina.

Ivan Bartoš, na rozdíl třeba ode mě na pražském magistrátu, nedostal od svých koaličních partnerů čtyři roky na dodělání svého projektu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ digitalizace stavebního řízení. Naopak mu často házeli klacky pod nohy, aby si pak vláda tento projekt zapsala jako jeden z těch, kterými se chlubí. Mimochodem, když si teď pustíte stavební portál, tak funguje.

Kdo je ve straně momentálně největší stratég?

Hodně se tím zabývá například Jiří Hlavenka, bývalý radní a investor z Jihomoravského kraje. Strategii vytváří i Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu. A teď už i já.

Ve straně mají kromě Bartoše pořád velké slovo lidé jako Jakub Michálek, Olga Richterová, Mikuláš Ferjenčík. Není to vzhledem k posledním rokům a zmiňovaným neúspěchům špatně? Je vaše zvolení do role předsedy opravdu „novou vlnou“, jak jste nazval svou reformu strany?

Do volby předsedy jsem šel s konkrétním programem a změnami, abychom byli akceschopnější navenek. Něco podobného potřebuje i naše země –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proto do voleb vůbec jdeme. Vy jste zmínil tři ze čtyř našich poslanců, přijde mi logické, že mají ve straně velké slovo. Nemyslím si ale, že bychom byli nějak zabetonovaní, na rozdíl od jiných je u nás možnost docela rychle politicky vyrůst.

Evropou hýbou události z Rumunska, kde se kvůli hybridním vlivovým operacím opakují prezidentské volby. Pracuje podle vás současná vláda nějak na tom, aby se nějakým způsobem bojovalo proti dezinformacím?

Lhaní a dezinformace se bohužel často vyplácí. V takových případech je důležité se odrazit od dat. Chybí mi například důkladná analýza současného stavu. Abychom věděli, jestli u nás někdo také není tlačený falešnými účty a nešíří dezinformace.

Jak hodnotíte například práci Otakara Foltýna, vládního koordinátora strategické komunikace? Nechal byste ho ve funkci i pro příští volební období?

Zaprvé musím ocenit, že tato vláda drží zahraničně-politický kurz, který je jednoznačně správný. Pana Foltýna vnímám hlavně skrze rozhovory v médiích, které mívají často bombastické titulky. To ale zřejmě není náplň oné strategické komunikace. Já doufám, že jeho tým připravuje nějakou analýzu, o které jsem mluvil.

Necítím se kompetentní posuzovat, jestli svou práci dělá pan Foltýn dobře, takže tuhle otázku nechám bez odpovědi.

Seznam Zprávy v dalších dnech přinesou velké rozhovory také s lídry ostatních stran.