Hradní tým se mění. Prezident si vybírá klíčového člověka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když před několika dny oznámil ekonom David Marek, že končí na pozici poradce prezidenta pro ekonomiku, hospodářské otázky a finanční trhy, řadu lidí tím zaskočil, až překvapil. Menším šokem pak byla zpráva o tom, že prezidenta výhledově opustí i ředitel jeho zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.

V diplomatických kuloárech se ostatně od jeho nástupu spekulovalo, že funkci přijal jen dočasně a vyhlíží svůj návrat do diplomacie, kde léta působil. Naposledy jako „dvojka“ při Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu, kde se aktivně podílel na českém předsednictví.

Už na podzim loňského roku deník MF Dnes spekuloval o tom, že Zajíček na Hradě brzy skončí a zamíří jako velvyslanec do Portugalska. Tuto informaci nyní iRozhlas s odkazem na vládní zdroje potvrdil, vláda mu dala zelenou.

Hrad ani Černínský palác Zajíčkovo jmenování pro redakci oficiálně nekomentovaly, to mohou až po udělení agrémentu (souhlasu) přijímací země. Kdy definitivně Zajíček hradní post uvolní, není zatím jisté, každopádně současný ambasador v Portugalsku Martin Pohl by měl končit v červnu 2026. Zajíček by tak mohl opustit klíčovou hradní agendu během příštího jara. Kdo by ho mohl nahradit, zatím Hrad tají.

V diplomatických kuloárech se šeptá, že hlavní slovo při výběru nového ředitele zahraničního odboru bude mít prezidentův pobočník Petr Kolář, který je externím poradcem prezidenta v zahraničněpolitické agendě.

Sám Kolář ale redakci sdělil, že s vybíráním Zajíčkova nástupce prezidentovi nepomáhá. „Pan prezident má jasnou představu, kdo by to měl být, tak jako má jasnou představu o zahraniční politice ČR a o své roli při její realizaci,“ uvedl Kolář pro Seznam Zprávy. Kolář se zároveň neobává toho, že by Zajíčkův odchod nějak ovlivnil zahraničněpolitickou agendu Hradu.

V čem je vlastě zahraniční odbor pro prezidenta tak významný? Předně – zahraniční politika je jednou z klíčových agend hlavy státu, jeho pravomoci v této oblasti vymezuje i přímo ústava.

Se šéfem svého zahraničního odboru je proto prezident v každodenním kontaktu, buď fyzickém, nebo virtuálním. „Máme pravidelná setkání, kde si říkáme, co je před námi, zda jsme na to připraveni, jaké jsou poslední novinky, ale to je taková ta operativa. Co je nejzajímavější, je prioritizace cest, agend, vystoupení,“ vysvětlil krátce po svém nástupu do funkce Zajíček v podcastu Tvoříme Evropu.

Velmi důležitá je i spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí (MZV), která se za Zajíčka zintenzivnila. „MZV hodně pomáhá při podkladech a podobně. Obecně jsme sladěni,“ řekl redakci zdroj z Černínského paláce, kde podle něho panuje obava, že odchodem Zajíčka by se mohl tento těsný vztah narušit. Na druhou stranu Zajíček, který odbor personálně rozšířil, si do svého týmu přivedl spoustu lidí právě z Černínského paláce, vazby by tak měly zůstat.

K odchodu Zajíčka, který dříve působil jako letitý top diplomat v Bruselu, nicméně dojde až po sněmovních volbách, jejich výsledek určí budoucí podobu resortu zahraničí. „Pokud se MZV ujme opozice, nový ředitel hradního zahraničního odboru bude muset navázat spolupráci. Lze očekávat, že na MZV dojde k určitým personálním změnám,“ naznačil diplomatický zdroj.

Součástí agendy ředitele zahraničního odboru je i koordinace externích zahraničněpolitických poradců prezidenta, mezi nimiž je kromě Petra Koláře i exministr zahraničí Tomáš Petříček či exdiplomat Michael Žantovský.

Nedávno se do týmu přidala také někdejší česká eurokomisařka Věra Jourová. O ní někteří spekulovali jako o nástupkyni Zajíčka, pro Seznam Zprávy ale tuto variantu Jourová vyloučila. „Práce pro pana prezidenta je pro mě velkou ctí, vážím si toho, že ho zajímají moje názory a postřehy plynoucí z dlouholeté zkušenosti. O dalším angažmá ale neuvažuji. Tím spíš, že mi to nikdo nenabízí,“ řekla Jourová redakci.

Jaroslav Zajíček není jediným případem blízkého spolupracovníka, kterého prezident vymění. Po ročním působení ve funkci se rozloučil s kancléřkou Janou Vohralíkovou, tu nahradil současný kancléř Milan Vašina. V prvním roce mandátu hlava státu změnila i svoji ředitelku kabinetu Lindu Jozwiak Kopeckou, Hrad se rozloučil také s mluvčí Markétou Řehákovou.

Tyto odchody vyústily z napjaté atmosféry na Hradě, v současnosti je situace o poznání jiná. Ačkoli ekonom David Marek neměl s prezidentem vždy shodné názory, kritizoval například státní rozpočet na letošní rok, který přesto hlava státu podepsala, jeho odchod byl podle mluvčího Hradu po vzájemné dohodě. A důvodem bylo jeho pracovní vytížení v jeho hlavním pracovním poměru, tedy ve společnosti Deloitte, kde působí jako hlavní ekonom. Kdo ho nyní na Hradě nahradí, není jisté. Mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga pro Seznam Zprávy jen uvedl, že „o případném doplnění sboru poradců se zatím nerozhodlo“.

Podobně se s prezidentem koncem roku 2023 rozloučil i jeho někdejší šéfporadce Tomáš Richter, který sháněl peníze pro volební kampaň Petra Pavla. Vypršela mu pracovní smlouva i jeho hradní mise, jak naznačoval.

Po dobrém bude patrně odcházet i Jaroslav Zajíček, pro něhož je hradní angažmá do určité míry kariérní „epizodou“. Nikdy se totiž netajil tím, že se chce vrátit do diplomacie. A kdy jindy než v době, kdy o jeho vyslání rozhoduje ještě současná vláda Petra Fialy (ODS). Ta ostatně letos podle iRozhlasu už schválila výměnu řady ambasadorů.

Návrat do diplomacie není u šéfů hradních zahraničních odborů žádnou novinkou. Zajíčkův předchůdce Rudolf Jindrák, který bděl nad zahraniční agendou Hradu za dob prezidenta Miloše Zemana, odešel krátce před skončením Zemanova mandátu do služeb diplomacie a nyní působí jako velvyslanec na Slovensku. Hynek Kmoníček, který seděl na šéfovské židli odboru během prvního Zemanova prezidentství, poté zamířil na prestižní ambasádu do USA, nyní je velvyslancem ve Vietnamu.

Samostatný zahraniční odbor vznikl na Hradě v roce 2006 za dob prezidenta Václava Klause. Vůbec prvním šéfem odboru byl diplomat Ladislav Mravec.

Za Václava Havla existoval několik let odbor mezinárodních vztahů, kterému od roku 1993 šéfoval Pavel Seifter. Poté se zahraničněpolitická agenda zařadila pod ředitele politického odboru, pro prezidenta Václava Havla ji tak spravovali Pavel Fischer a Jiří Pehe.