Článek
Kancelář prezidenta republiky nesouhlasí se snížením svého rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí jí navrhlo snížení kapitálových a užších provozních výdajů o 10 procent, což činí zhruba 2,5 milionu korun. Kromě zvyšujících se cen energií vysvětluje Hrad svůj nesouhlas i nástupem nového prezidenta, který se ujme úřadu příští rok v březnu.
„Jedná se o rozpočet pro nového prezidenta a první rok nového prezidentování bývá vždy pro zajištění chodu kanceláře náročný. To vše v době, kdy je financování prezidentské kanceláře značně snížené. Snížila počet zaměstnanců. A kvůli covidové pandemii snížila podstatnou část příjmů a vyčerpala podstatnou část rezerv. Nyní stoupají ceny energií,“ řekl zástupce ředitele Kanceláře prezidenta republiky Petr Mužák na středečním zasedání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Tvrzení, že rozpočet pro rok 2023 je dělaný pro nového prezidenta a jeho aparát, však není až tak úplně pravda. Stávající hlavě státu Miloši Zemanovi končí mandát až 8. března. Do té doby jsou všechny investice a nakládání s penězi v rukou jeho aparátu pod vedením vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře.
Prezidentská renta
Kromě zvýšených výdajů na aparát nového prezidenta, kterými argumentuje Mužák, bude mít hradní rozpočet od března 2023 i novou položku: zabezpečení prezidenta republiky po skončení jeho mandátu. Na tyto výdaje na Miloše Zemana chce vyčlenit pro příští rok 900 tisíc korun.
Podle zákona o zabezpečení prezidenta bude mít Zeman po konci svého mandátu – obdobně jako Václav Klaus – nárok na měsíční rentu 50 tisíc korun, ale také na víceúčelovou paušální náhradu, která mu pokryje pronájem kanceláře či odměnu asistenta. I tato náhrada je ve výši 50 tisíc korun měsíčně. Pokud prezident nedostane ochranu zahrnující vozidlo s řidičem, bude mít nárok na soukromé užívání vozidla patřícího státu i na řidiče.
Mužák zároveň naznačil, že do budoucna bude chtít Hrad od státu ještě více peněz. „Avizujeme potřebu zhruba o 66 milionů korun ročně víc v letech 2023 až 2025,“ uvedl. Důvodem podle něj je především výrazný nárůst cen energií a služeb, který si nedokážou pokrýt z jiných příjmů. „S ohledem na výjimečnost současné globální a společenské situace lze odhadnout, že ani v roce 2023 nedojde k obnovení výnosů ze Správy Pražského hradu na úroveň roku 2019 před krizí,“ uvedl.
Prezidentská kancelář vyčíslila celkové příjmy na rok 2023 na pouhých 60 tisíc korun, celkové výdaje pak na 420 milionů korun. Snížení výdajů o 2,5 milionu výše uvedenými argumenty odmítla.
„Diskuse je bagatelní, jsou to dva miliony. Měly by vám však naběhnout zase příjmy z turistů, neboť situace se mění. A opatření se ruší. Máte taky velkou část nevyčerpaných nákladů z minula,“ řekl Mužákovi předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Ministerstvo financí na nutnosti snížit v příštím roce rozpočet Hradu trvá, vyplývá z vyjádření zaslaného členům rozpočtového výboru. I proto výbor nakonec usnesení nepřijal a projednávání bodu přerušil do 8. června.
Poslanci se s Hradem přetahují o jeho rozpočet i pro letošní rok. Lidovecký poslanec Šimon Heller usiluje třeba o to, aby pro letošní rok byl výrazně zkrácen rozpočet Lesní správy Lány, která pod Kancelář prezidenta republiky spadá.
„Když spravujete 3 tisíce hektarů, tak byste měli generovat zisk zhruba 10 milionů korun, a ne ještě natahovat ruku ke státu a nechat si dávat dalších 44 milionů,“ vysvětlil už dříve.
