Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Těsně před sněmovními prázdninami poslanci protlačili prvním čtením novelu mediálních zákonů, jejímž hlavním bodem je zvýšení koncesionářských poplatků. K dalšímu projednání ve výborech a v druhém čtení se poslanci dostanou až v září. Celý legislativní proces přitom chtějí stihnout do konce roku, neboť zákon má platit od 1. ledna 2025.
„Podařil se vám houslový koncert na gumových strunách. My to nevzdáme, připravíme celou řadu pozměňovacích návrhů, budeme bojovat za firmy, za lidi, za seniory, kteří píšou srdcervoucí e-maily. V září zase na viděnou,“ rozloučila se s kolegy po prohlasování předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Ta koalici zkritizovala i za to, že hlasování opět nařídila na pevně stanovený čas ve 13 hodin. „Poosmé dala pětikoalice pevné hlasování. Potřetí v prvním čtení, to je něco naprosto bezprecedentního,“ rozezlila se.
Jako garanční výbor novelu projedná sněmovní výbor pro mediální záležitosti. Neprošel návrh opozičního poslance Martina Kolovratníka (ANO), aby návrh zhodnotil i hospodářský výbor. „Změny financování u firem se dotknou řady českých firem, bylo by vhodné to v hospodářském výboru projednat,“ řekl. Podporu dostatku kolegů pro to však nenašel.
Dlouhá debata ve Sněmovně
Poslanci o mediální novele diskutovali celý čtvrtek od rána až do půlnoci.
Podle šéfa klubu ODS Marka Bendy, který pevné hlasování navrhnul, se z tématu stala věc, která bude obstruována. „Proto pokládám za rozumné, abychom si stanovili, že dnes proběhne hlasování ve 13 hodin bez ohledu na to, jestli se do té doby vyčerpá rozprava,“ uvedl.
Nejdelší projevy měli už ve čtvrtek hlavní představitelé opozičních stran, Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD). Byť Babiš v červnu, kdy návrh prošel vládou, slíbil, že bude „krvácet na barikádě“ a zlomí řečnický rekord, jen aby novele zabránil, nakonec hovořil jen slabé čtyři a půl hodiny. Rekord Tomia Okamury je téměř 11 hodin.
Babiš většinu svého projevu analyzoval reportáže a rozhovory veřejnoprávních médií a kritizoval experty, kterým média dávají ve svých reportážích slovo. Manipulace ze strany moderátorů si předseda ANO dokonce označil barvami od žluté po červenou podle míry údajné manipulace.
„1. července, červená manipulace. Události, komentáře, to je oblíbený pořad. Moderátorka položila dotaz: Pane Králíčku, má z toho Putin radost? Zeptám se takhle natvrdo. Co to je za drzost? Co si to dovolujete vůbec? Jaký Putin? Ten, co vítal odéesáky v Kremlu?“ rozčiloval se Babiš.
Okamura zas ve svém dlouhém projevu označil veřejnoprávní média za hlásnou troubu části ideologického a mocenského spektra a argumentoval zeměmi západní Evropy, které od placení koncesionářských poplatků ustupují.
Předseda SPD zároveň přednesl návrh na doprovodné usnesení, kterým by Sněmovna vyzvala Nejvyšší kontrolní úřad ke kontrole hospodaření obou veřejnoprávních médií. Jeho návrh neprošel.
„Takové hlasování by bylo nezákonné. NKÚ nemůže kontrolovat finance, které nejsou státní,“ upozornil kolegy šéf klubu ODS Marek Benda.
Navýšení poplatků
Ze strany řečníků často zaznívala i kritika návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií ze strany firem. To se má změnit tak, že firmy budou platit podle počtu zaměstnanců. Zatímco nejmenší firmy do 25 zaměstnanců budou od koncesionářského poplatku osvobozeny, ty největší pak zaplatí ročně 180 tisíc za televizní poplatek a 66 tisíc za ten rozhlasový.
Další změnou bude zvýšení poplatku pro domácnosti, a to navýšení rozhlasového poplatku ze současných 45 korun na 55, televizního pak ze 135 na 150 korun. Poplatek nově budou platit i domácnosti, které nemají televizní a rozhlasový přijímač, ale mají chytré zařízení (chytrý telefon, tablet), na kterém je možné signál veřejnoprávních médií přijímat.
Součástí novely budou i memoranda o způsobu naplňování veřejné služby. Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu je budou uzavírat s ministrem kultury.
Memorandum připraví dané veřejnoprávní médium na období následujících pěti let, projde schválením jeho rady a nakonec ho podepíše ministr kultury.
