Hledání národního ptáka začalo. Aby se předešlo trapasu, má pomoci sokol

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V programovém prohlášení Fialovy vlády je jeden bod, který v kontextu zásadního politického dokumentu zaujme: „Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou podpoříme celostátní kampaň, která vybere českého národního ptáka.“

S odstupem několika týdnů se skutečně ukazuje, že právě tento záměr nové vlády je jedním z nejdiskutovanějších a česká veřejnost se sklonem k recesi na sociálních sítí vymýšlí, jak za ptačí druh, který nejlépe vystihuje podstatu národa, vybrat straku-zlodějku či sojku-udavačku.

Podobně jako když v roce 2005 v anketě největší Čech hlasovalo mnoho lidí pro neexistujícího českého génia Járu Cimrmana.

Aby celý plán neskončil recesí a fraškou, vložili se do něj i někteří ornitologové s tím, že za národního ptáka musí být zvolen sokol stěhovavý. I kvůli historickým konotacím.

Na podporu celosvětově rozšířeného sokola se teď vyslovuje i vedení tělocvičné organizace Česká obec sokolská.

„Já bych pro něj jednoznačně hlasovala. Jsem přesvědčená, že když se kohokoliv zeptáte, tak si pod pojmem sokol vybaví nejen dravce, ale i náš spolek,“ říká pro Seznam Zprávy starostka obce Hana Moučková.

„Pro mne osobně je pták sokol symbolem krásy pohybu, obratnosti, hbitosti, pohotovosti a majestátnosti. Tedy vlastností, ke kterým se snažíme vychovávat naše cvičence od těch nejmenších až po seniory. A to již 160 let,“ připomíná Moučková i kulaté výročí, které už za pár dnů české sokolstvo oslaví.

Zároveň starostka Sokolů připomíná, jakou zásadní roli sehráli členové Sokola v české a československé historii. „Sokolové stojí po boku českého národa už z dob před vznikem republiky a v době obou diktatur přinesli nezměrné oběti,“ vypíchla zásluhy nejvyšší představitelka tělocvičného spolku založeného v únoru 1862.

Tím, kdo teď asi nejvíce lobbuje za to, aby za národního ptáka byl určen právě sokol stěhovavý, je ornitolog Pavel Křížek, který stojí v čele obecně prospěšné společnosti Ochrana fauny ČR.

„Když jsem slyšel o tom, že by tady měla být anketa s výběrem národního ptáka, nejdřív jsem si říkal, že to není nejlepší nápad, protože lidé teď, v době drahoty, mají úplně jiné starosti. Ale také jsem toho názoru, že když už má být nějaký pták vybírán, musí to být sokol. Já prostě nevidím jiného kandidáta. I kvůli naší historii,“ podotýká ornitolog Křížek. Právě on se spojil se sokolskou obcí.

Samotného dravce vidí Křížek jako jedinečného tvora. „Pro mě je to šlechta mezi ptáky. Já neznám žádného takového. Na svou kořist se vrhá z výšky rychlostí přes 300 kilometrů v hodině,“ líčí jeho unikátní schopnosti.

Věří, že záměr podpoří i česká armáda nebo Klub českých sokolníků. „Hlavně, aby z toho všeho nebyl zase nějaký trapas,“ stále neskrývá některé pochybnosti.

A ty přetrvávají. Proti hledání národního ptáka se už vyslovili i někteří historici i biologové, podle nichž je nesmyslem a projevem neúcty takového ptáka vůbec hledat, když ve znaku České republiky je moravská a slezská orlice.

Tento faktor nelze brát na lehkou váhu už třeba proto, že většina členů nové vlády, včetně premiéra, pochází z Moravy a Slezska.

Nicméně i pro prezidenta Miloše Zemana je prý už dávno národním ptákem sokol i kvůli sokolské tradici. „A pokud si autoři programového prohlášení tohoto faktu nevšimli, tím hůře pro ně,“ uvedl prezident v lednu.

Tím, kdo vybírání národního ptáka do programového prohlášení vlády „propašoval“, byl místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra, původní profesí přírodovědec. Ani se svým lobbistickým majstrštykem nijak zvlášť netají. Neskrývá radost, že se kolem připravované ankety rozvíjí široká diskuse.

„A jestli se toho zapojili už i členové Sokola, tak to je výborné,“ říká Vondra a přál by si ještě širší diskusi.

Pravicový politik a někdejší chartista vzpomíná, jak se ornitologií začal amatérsky zabývat hlavně po roce 2012, když skončil v Nečasově vládě a měl rázem více volného času.

„Řekl jsem si tehdy, že budu chvíli žít jako normální člověk a začal jsem chodit po rybnících a počítal ptáky. Potkával jsem další ornitology, s nimiž jsem se dal do party. Chodili jsme počítat hnízda, což děláme dodnes. Dělali jsme i různé přednášky, já třeba o ptácích na Cejlonu, kde jsem byl na dovolené,“ vzpomíná Vondra na poslední léta trávená mezi přáteli okřídlených tvorů.

A v tomto prostředí také zjistil, že Češi a Slováci jsou jediní v Evropě, kteří nemají svého národního ptáka. Proto se to Vondra rozhodl změnit a začal přesvědčovat k anketě i Českou společnost ornitologickou, která už pravidelně vyhlašuje Ptáka roku.

Místopředseda strany, která má ptáka (modrého) ve svém znaku, do ankety prý ale rozhodně nechce nijak politicky zasahovat. Vondra by si přál, aby si národního ptáka skutečně zvolili v nějaké dobrovolné anketě či minireferendu sami občané, nejlépe prý, kdyby se do toho zapojily i školy.

Zároveň ale politik neskrývá, že svou vlastní neoficiální kandidátku s deseti adepty už má sestavenu, přičemž sokol stěhovavý je v ní také. Kdo další, nechce prozrazovat, ale nakonec to udělá: „Já tam chci určitě ledňáčka, protože je na Karlově mostě,“ uvedl spontánně. Zmínil krátce i hrdličku opěvovanou Karlem Hynkem Máchou.

Vondra je přesvědčen, že finální „shortlist“ s desítkou navržených druhů by měla sestavit už zmíněná Česká společnost ornitologická. Komunikuje v této věci i s jejím vedením a lidoveckou ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou.

Jak ale předejít tomu, aby nakonec skutečně nevyhrála internetovými recesisty prosazovaná straka nebo sojka? Podle Vondry budou tito ptáci vyloučeni. Dost dobře prý nemohou být národními ptáky, jelikož jsou už „obsazeni“ jinými státy.

„Naštěstí straku už mají Korejci a sojku práskačku zase Kanaďané. To musí být něco unikátního,“ říká muž, který byl v minulosti i ministrem zahraničních věcí.

Sokol by prý v úvahu mohl přicházet, jelikož toho mají jako národní symbol jen Spojené arabské emiráty, ovšem bez určení druhu. „Nejde u nich o sokola stěhovavého, tam by to asi šlo,“ dodává a myslí si, že angažmá České obce sokolské může této nominaci výrazně pomoci.

Až bude nominace pro finální hlasování hotova, chce Vondra ke každému navrženému ptačímu druhu osobně napsat něco jako portrét.

„Udělám takové jednostránkové povídání o každém ptákovi s tím kulturním backgroundem. Ta ptačí symbolika je strašně zajímavá,“ plánuje další postup europoslanec a místopředseda vládní ODS.