Hledá se příští velvyslanec v USA. Přemluví vláda šéfa BIS?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velvyslanectví v USA patří mezi vůbec nejdůležitější a zároveň nejprestižnější posty, které česká diplomacie nabízí. V minulosti se na nich vystřídalo několik diplomatických es, exministrů či politických kádrů. „Jde o klíčovou pozici, vláda proto začíná s předstihem řešit, kdo by se jí ujal,“ potvrdil pro Seznam Zprávy místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra, který sám v minulosti v křesle ambasadora v USA seděl.

„Je potřeba vybrat někoho opravdu zkušeného. V USA je největší konkurence velvyslanců vůbec. Každý stát tam má ambasádu. Nemá moc smysl konkurovat tam tradičními diplomatickými nástroji, musí se to dělat jinak, aby si nás všimli. Není to o tom, jestli přijdou Američané za vámi. Vy za nimi musíte chodit a vymýšlet něco, čím jsme zajímaví. Musí se zkrátka makat,“ poznamenal Vondra.

Kromě Vondry v této funkci v minulosti působili přední čeští diplomaté Michael Žantovský či Petr Kolář, bývalý ministr za ODS Petr Gandalovič nebo výrazná persona české diplomacie Hynek Kmoníček, který měl blízko k ČSSD. V roce 2022 ho pak nahradil Miloslav Stašek, jenž v Černínském paláci působil na pozici státního tajemníka. Do USA ho vyslala ještě vláda Andreje Babiše (ANO), k němuž má Stašek podle diplomatického zdroje redakce nadále blízko.

Na ambasadorském postu se většinou dodržuje tradiční čtyřletá rotace, minimálně rok před jejím vypršením se ale začíná intenzivně hledat nástupce. Stašek by sice měl setrvat v USA minimálně do podzimu příštího roku, letošní parlamentní volby ale mohou jeho misi zkrátit.

Pokud by novou vládu skládalo hnutí ANO, Stašek by se mohl vrátit na Ministerstvo zahraničních věcí. A není vyloučeno, že i na post šéfa resortu, zní ze stranických kuloárů. Každopádně zahraničněpolitických kádrů nemá ANO nazbyt, proto povolání Staška diplomaté, s nimiž SZ mluvily, nevylučují.

V současné vládní koalici se proto rozjíždí debata o tom, kdo Staška v americké metropoli nahradí. „Jednou z variant je, že by v případě volebního neúspěchu mohl do Washingtonu vyjet Petr Fiala, mluví se ale spíš o tom, že by se postu mohl ujmout současný šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Tato varianta se zatím jeví jako více pravděpodobná,“ řekl SZ zdroj z vládní koalice.

Vládní úvahy ale nabourává sám Koudelka. Do Washingtonu se mu totiž nechce. „Pan ředitel opakovaně sděloval, že by podobnou nabídku nepřijal,“ řekl redakci mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

Koudelkovo angažmá by přitom bylo logickým krokem, zní z kuloárů. „Je to expert na bezpečnost, navíc by mohl získat nejen souhlas vlády, ale i Hradu, který má při jmenování velvyslanců rovněž klíčovou roli,“ dodal jiný diplomatický zdroj, který si vzhledem k citlivosti situace nepřál být jmenován.

Není také žádným tajemstvím, že Koudelka nepatří mezi skalní fanoušky Andreje Babiše a jeho případné koaliční partnery, tudíž pokud by příští vláda byla pod taktovkou ANO, setrvání Koudelky v čele Bezpečnostní informační služby by mohlo být nejisté. Oficiální místa nicméně odmítla situaci komentovat, o jménech příštích velvyslanců se totiž podle Ministerstva zahraničních věcí (MZV) vždy mluví až poté, co je přijímací země schválí. Do té doby vláda, MZV ani Hrad žádná jména ani spekulace nekomentují.

Každopádně Koudelka by mohl být přijatelnou volbou i pro americkou stranu, a to i pro nastupující Trumpovu administrativu. Bylo to právě v době prvního prezidentského mandátu Donalda Trumpa, kdy Koudelka získal v roce 2019 prestižní ocenění od americké CIA za zahraniční spolupráci. Američané tehdy dali jasně najevo, že Koudelka, kterého kritizoval exprezident Miloš Zeman, je „jejich“ člověk.

Ve finále by Koudelkovu velvyslaneckou nominaci mohl skousnout i Andrej Babiš, který z dob svého prvního premiérského mandátu ví, že Američané za šéfem BIS stojí. Navíc Fialova vláda ve Washingtonu ponechala Babišem jmenovaného Staška, byť si alespoň na místo velvyslanecké „dvojky“ prosadila svého člověka – exnáměstka Ministerstva obrany Jana Havránka.

Co by mohlo Koudelku přimět k tomu, aby změnil názor a o prestižním postu v diplomacii uvažoval, není zatím jisté. Každopádně vládní politici mají na přemlouvání ještě několik měsíců.

Seznam Zprávy oslovily s dotazem i premiéra Petra Fialu (ODS), ten prostřednictvím své mluvčí Lucie Michut Ješátkové uvedl, že se zajímá o úspěch ve volbách a další čtyři roky ve vedení České republiky. Ne o velvyslanectví ve Washingtonu. „Pozice velvyslance v USA je strategicky důležitá a tak k tomu pan premiér i přistupuje,“ dodala mluvčí.

Novou tvář Fialův kabinet nehledá jen pro americkou ambasádu, „svým“ kandidátem by chtěl obsadit i post velvyslance při OSN. Na tuto prestižní newyorskou funkci by mohl podle informací SZ zamířit současný šéf diplomacie Jan Lipavský, někdejší pirátský ministr, který prozatím zůstává bez stranické příslušnosti.

Byť Lipavský před časem označil zprávy o jeho případném velvyslaneckém angažmá za drby, podle zdrojů redakce je tato varianta stále ve hře. „Vše záleží na tom, jak dopadnou sněmovní volby. O vyslání Jana Lipavského do New Yorku se ale stále mluví,“ řekl zdroj z diplomacie.

Ostatně nebyl by prvním exministrem zahraničí v této velvyslanecké židli. Současný ambasador u OSN Jakub Kulhánek byl v roce 2021 několik měsíců ministrem zahraničních věcí za tehdejší ČSSD, od února 2022 pak stanul v čele české diplomatické mise v New Yorku. A stejně jako Lipavský i Kulhánek opustil svoji původní politickou partaj, která ho do nejvyšších pater diplomacie dostala.

Ačkoli americké velvyslanecké posty budou uvolněny nejdříve za rok, jiné české ambasády přivítají své nové vedení už letos. Jisté například je, že v létě se funkce velvyslance ve Velké Británii ujme Václav Bartuška, který je v současné době zvláštním zmocněncem Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti. Kdo ho v této klíčové funkci nahradí, zatím není jisté.

Nové vedení bude mít od února i stálé zastoupení při Evropské unii. Velvyslankyni Editu Hrdou, která Česko provedla předsednictvím v Radě EU, vystřídá znalec byznysu, diplomat a bývalý náměstek na Ministerstvu průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Nové české zastoupení budou mít státy, které jsou tradičně kritizovány za nedodržování lidských práv. Právě politika podpory lidských práv a demokracie je jedním z hlavních pilířů tuzemské diplomacie, Česko se na tomto poli snaží být aktivním hráčem mezinárodního společenství.

Jedním z takto klasifikovaných států je Kuba, kde se ambasadorem stane Zdeněk Kubánek, kariérní diplomat a znalec Latinské Ameriky.

Do Íránu zase Česko vyšle zkušeného diplomata Vítězslava Grepla, který v minulosti působil například v Číně, Malajsii, Thajsku a ve Vietnamu. Na Ministerstvu zahraničních věcí řídil také odbor států Asie a Pacifiku či sekci mimoevropských zemí a rozvojové spolupráce.

V dohledné době by měl začít naplno pracovat i nový český velvyslanec v Rusku Daniel Koštoval, který vystřídal Vítězslava Pivoňku. Ten skončil ve funkci ke konci května, v pražském ústředí ale dlouho nepobyl. Česko ho ve funkci chargé d’affaires vysílá na ambasádu do syrského Damašku, kde se obnovuje činnost zastupitelského úřadu.

„Diplomatické působení Česka v Sýrii je specifické výkonem role ochranné mocnosti USA v zemi, proto je důležité, aby náš úřad vedl seniorní diplomat. Budoucí směřování je důležité nejen pro obyvatele Sýrie, ale i pro celý region Blízkého východu,“ zdůraznil ministr Lipavský.

Do jaké míry ale Trumpova diplomacie využije Česko jako svoji ochrannou mocnost, není zatím jisté. Záleží hlavně na vývoji v Sýrii, který se stále nedá predikovat. „Budeme se o tom samozřejmě bavit. Myslíme si ale, že to bude nová administrativa vnímat podobně jako ta odcházející. Je tam s námi spokojenost,“ sdělil redakci mluvčí české diplomacie Daniel Drake.

V neposlední řadě bude Česko letos střídat velvyslance i na Ukrajině. Od příštího podzimu by měl na post nastoupit Luboš Veselý, který je nyní na Ministerstvu zahraničních věcí zvláštním zmocněncem pro koordinaci české politiky vůči Rusku. Informaci přinesl v prosinci Deník N. Veselý ve funkci vystřídá Radka Pecha, u kterého bylo kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině od začátku v plánu, že bude v Kyjevě jen dva roky.