Hlavní výzvy české diplomacie v roce 2025: Trump a Ukrajina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko vstupuje do nového roku v dynamickém prostředí, které je formováno pokračující válkou na Ukrajině, napětím v transatlantických vztazích a vnitropolitickými tlaky v EU. Před jakými výzvami tedy bude česká diplomacie ve volebním roce stát?

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Víta Hlouška obecně platí, že Česko bude chtě nechtě sledovat témata významná pro celou Evropskou unii. „Bude tedy muset zvolit rozumnou strategii vůči nastupující Trumpově administrativě v USA, což ideálně znamená v koordinaci s ostatními státy EU,“ řekl Seznam Zprávám.

Po zvolení Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta ihned vyvstaly obavy, že prosadí razantní zvýšení dovozních cel na evropské výrobky. Tento krok by mohl mít značný dopad na český průmysl, zejména na automobilový sektor, který je klíčový pro ekonomiku země. Česká republika proto bude pravděpodobně tlačit na společnou evropskou odpověď.

Podle europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry by se proto měla zejména nová Evropská komise zasadit o udržení dobrých obchodních vztahů se Spojenými státy. Navyšování cel nesmí být pro Evropu smrtící, zdůraznil někdejší šéf české diplomacie. „Toto je úkol číslo jedna pro Evropskou komisi. Musí skutečně vyjednávat s americkými představiteli tak, že výsledkem nebude škoda pro evropskou ekonomiku,“ uvedl Vondra pro Seznam Zprávy. Podle něho je dohoda s USA možná. „Donald Trump je transakční člověk, něco za něco. Budeme potřebovat například plyn,“ naznačil.

Každopádně prioritou české zahraniční politiky musí být podle Vondry navázání a udržení dobrých vztahů s novou americkou administrativou. „Je to priorita priorit, úkol číslo jedna pro českou vládu. A určitou změnu stylu musíme očekávat,“ zdůraznil.

Ačkoli prezident Petr Pavel mluví o pokračování v partnerských vztazích Česka a USA, podle Vondry není dost jasné, proč například nebyl nedávno na znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, kterého se účastnil i Trump. „Navíc si do svého týmu poradců vzal Věru Jourovou, dámu, která nadává na nejbližšího Trumpova spolupracovníka Elona Muska. Čili jsou tady kroky, které vyvolávají otázky. Myslím si tedy, že je tady velký úkol pro vládu, aby vztahy s Trumpovou administrativou udržela,“ doplnil.

Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že vztahy s USA jsou mimořádně důležité nejen pro řešení světových problémů a krizí, ale i prakticky. „Máme intenzivní ekonomické kontakty s USA a je v zájmu České republiky, aby obchodní, ekonomické vztahy s USA byly také na vysoké úrovni,“ uvedl. I v Evropské unii chce hájit co nejužší vazbu se Spojenými státy.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase slíbila, že poté, co se sejde nový Kongres, by chtěla navázat na své cesty a setkat se s kongresmany v novém složení.

Druhou prioritou české diplomacie bude v novém roce pokračování pomoci Ukrajině. „Investovali jsme do pomoci Ukrajiny hodně, a je to správně. Cílem teď je v rámci EU i doma udržet podporu. Posílená evropská podpora je předpokladem pro udržení podpory v Americe. Sami tohle nedáme,“ shrnul Vondra.

Podle exšéfa české diplomacie a člena hradního mezinárodněpolitického týmu Tomáše Petříčka je rovněž pokračování podpory Ukrajině s ohledem na nejistotu spojenou s kroky Donalda Trumpa a nové administrativy hlavní výzvou české diplomacie.

„S tím souvisí udržení evropské jednoty ve vztahu k Rusku, pokud by konflikt směřoval v příštím roce k nějakému rozřešení,“ řekl. Naznačil rovněž, že vidí riziko tlaku některých evropských aktérů na normalizaci vztahů s Ruskem na úkor zajištění dlouhodobého bezpečnostního rámce, který by zabránil Rusku pokračovat ve své agresivní neoimperialistické politice.

Prezident Pavel zase zdůraznil, že Česko je připraveno bavit se o jakékoli variantě k dosažení míru, která bude respektovat suverenitu Ukrajiny, její zájmy i zájmy Evropy na celkové bezpečnosti v regionu. Zatím ale Rusko neprojevilo ochotu přistoupit na jakýkoli z takových návrhů či vyjádřit vůli k jednání, míní hlava státu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský hned na Nový rok jasně deklaroval podporu Ukrajině. „Na Nový rok, v čase míru a naděje, si Rusko zvolilo násilí, zaútočilo na Kyjev a připravilo o život nevinného člověka. Takže tady je moje předsevzetí: česká diplomacie bude i nadále pevně stát na straně Ukrajinců - protože mír začíná tím, že agresor ponese odpovědnost,“ uvedl Lipavský v reakci na novoroční dronový útok v Kyjevě, při kterém podle úřadů v ukrajinském hlavním městě zemřel jeden člověk a dalších šest utrpělo zranění.

Třetí výzvou bude pro českou diplomacii příští rok sázka na více diverzifikované obchodní portfolio. „Je to důležité i s přihlédnutím k tomu, jak se Evropě hospodářsky nedaří. Zejména Německu. Navíc není velká naděje na rychlé zlepšení. A protože Česko je exportně orientovanou ekonomikou, velmi provázanou s Německem, musíme hledat exportní podporu, kde to je možné. I mimo Evropu,“ dodal Vondra.

Zároveň naznačil, že příští rok by bylo vhodné pozvat do Prahy izraelského premiéra. „Poslední plánovaná návštěva se musela zrušit. Měla proběhnout 8. října loňského roku, den předtím ale došlo k útokům Hamásu. Tedy očekával bych, že se to příští rok uskuteční. Ovšem se zárukou toho, že premiér může přijet a v klidu se zase vrátit,“ odpověděl Vondra na dotaz, jak by se mělo Česko postavit k mezinárodnímu zatykači, který Mezinárodní trestní soud vydal právě na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

V příštím roce bude rovněž podle Tomáše Petříčka náročné navigovat českou zahraniční politiku s ohledem na důsledky voleb či politické situace u řady českých partnerů. Politická scéna se bude patrně měnit v Německu, předčasné volby do Spolkového sněmu se budou pravděpodobně konat 23. února. Na základě průzkumů se předpokládá, že dominantní silou v nové vládě bude nyní opoziční konzervativní unie CDU/CSU.

Polsko, které bude od ledna předsedat evropské sedmadvacítce, bude volit prezidenta. Přesný termín ještě nebyl stanoven. Turbulentní je i vnitropolitická situace ve Francii, která od červnového rozpuštění Národního shromáždění plave v nejistých vnitropolitických vodách.

Ty nejklíčovější volby pro českou diplomacii ale proběhnou doma. Právě volby do Poslanecké sněmovny na podzim příštího roku určí chod tuzemské zahraniční politiky na další čtyři roky. „Největší výzvou pro českou diplomacii v roce 2025 bude udržet kontinuitu a současný zahraničněpolitický kurz i po parlamentních volbách,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy exdiplomat a externí hradní poradce Petr Kolář.

Vládní koalice Spolu se pravděpodobně zaměří na zdůrazňování svých úspěchů v zahraniční diplomacii, včetně podpory Ukrajiny a energetické soběstačnosti. Na druhé straně opozice se bude snažit zacílit na voliče nespokojené s vládními prioritami. „Zejména ANO, SPD a některé další krajně pravicové subjekty budou používat heslo míru, byť za každou cenu. Pokud volby současná vládní koalice prohraje, reálně hrozí, že se Česko přidá na stranu Orbána a Fica,“ podotkl politolog Hloušek s tím, že i vztah ke Slovensku by se v nějaké formě mohl stát předmětem předvolebního boje.

Pokud současná vláda obhájí před voliči své působení a opět vyšle do čela Černínského paláce svého zástupce, patrně opět Jana Lipavského, momentálně nestraníka, lze očekávat stejný zahraničněpolitický směr, jaký kabinet razil doposud.

V případě vítězství hnutí ANO vyvstává několik otazníků. Ten největší visí nad případným šéfem diplomacie. Ačkoli ANO za svého ministra zahraničí stále označuje současného europoslance Jaroslava Bžocha, podle kuloárních informací je jeho usednutí do top diplomatického křesla velmi nepravděpodobné.

Zahraničněpolitickou agendu strany nyní nejvíc řeší místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček a šéf hnutí Andrej Babiš. Ani jeden z nich ale nemíří do čela Černínského paláce. Havlíček nicméně podotkl, že by rád, aby ANO post ministra zahraničí v případné příští vládě obsadilo. Naznačil také, že by hnutí rádo nastartovalo ekonomickou diplomacii, kterou podle něho současné vedení rezortu opomíjí.

Česká diplomacie pod taktovkou ANO by podle místopředsedy hnutí usilovala o lepší ekonomické vztahy s Čínou, naopak v případě současného Ruska posílení vazeb vyloučil. Současné vládě také vytkl, že nemá připravený detailní plán na obnovu Ukrajiny.

K zahraničněpolitickým otázkám se v ANO také stále častěji vyjadřuje bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček, podle něhož chce hnutí ANO vrátit do zahraniční politiky prozápadní zásadový realismus. „Máme plno ukřičených malých Napoleonů, ale žádného Kissingera,“ zdůraznil pro SZ.