Hlavní obsah

Hladík zahájí kárné řízení s úředníkem odpovědným za vyšetřování Bečvy

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministr životního prostředí Petr Hladík.

Někdejší vysoký úředník Ministerstva životního prostředí se měl dopustit závažných chyb při rozhodování kolem kauzy Bečva. Ministerstvo s ním proto započne kárné řízení.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo životního prostředí chce započít kárné řízení s bývalým ředitelem odboru výkonu státní správy Radkem Pallósem, který v minulosti ze své pozice učinil několik, podle ministerstva špatných, rozhodnutí týkajících se případu ekologické katastrofy na Bečvě.

„Máme důvodné podezření, že tady se jedná o jasné provinění z jeho strany,“ řekl Seznam Zprávám ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pochybení podle něj mohlo znamenat výrazné zpoždění procesu vyšetřování případně jiného vyznění.

Dodal, že osobně zrušil několik rozhodnutí, které daný úředník dříve vydal.

„V některých postupech byla seznána pochybení, která jsou v rozporu s obecně závaznými vnitřními předpisy. Dokonce to byla rozhodnutí meritorního typu. Je značně nestandardní, aby úředník rozhodoval meritorně, protože se většinou opírá o znalecké posudky nebo názory odborníka v dané konkrétní věci,“ dodal Hladík.

Pomalá a zamotaná Bečva

Teprve po více než dvou letech po jedné z největších ekologických havárií v dějinách Česka inspekce uznala, že zásah po otravě Bečvy v roce 2020 provázely chyby jejích zaměstnanců.

Ten nechal všechna rozhodnutí dnes již řadového ministerského úředníka fakticky prověřit. U některých prověřování ještě stále běží. Konkrétní rozhodnutí, která rušil, ministr nechce říct. „Obecně se týkají kauzy Bečva a vystupují tam více než dvě právnické osoby,“ uvedl ministr na dotaz, zda se některá rozhodnutí týkají i společnosti Deza.

Úředník Pallós třeba v roce 2021 zrušil firmě Deza, spadající do koncernu Agrofert, pokutu vyměřenou Českou inspekcí životního prostředí.

Hladík uvedl, že v kauze v minulosti byla započata i řízení, která se podle jeho mínění začínat ani neměla.

Za problematické u úředníka Pallóse označil i fakt, že Pallós u soudu vystupoval jako fyzická osoba, nikoliv za Ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo a jeho úředníci proto nevědí, které dokumenty nakonec předložil, nebo naopak nepředložil,“ uvedl.

Podle expertů zpackané vyšetřování

Pallós přitom v době havárie –⁠ v září roku 2020 –⁠ vedl olomouckou pobočku České inspekce životního prostředí. Právě toto pracoviště s brněnským inspektorátem se mělo podílet na prošetření havárie, které řada expertů považuje za zpackané.

Pallós jakákoli pochybení inspektorů odmítal. Ještě v roce 2021, kdy končila vláda Andreje Babiše, se přesunul na Ministerstvo životního prostředí. Odtamtud pak z jiné pozice do případu zasahoval.

Ministr Hladík byl jedním z adresátů otevřeného dopisu, který loni v listopadu poslala skupina odborníků seznámených s posudky a spisem ke kauze Bečva. Podle nich se případ už od počátku potýkal s řadou pochybení na všech stranách.

„Byl zjevně podjatý“

Premiéra a ministry životního prostředí, zemědělství, vnitra a spravedlnosti dopisem vyzvali ke splnění čtveřice jimi formulovaných bodů. Jedním z nich bylo právě přezkoumání všech dokumentů, které pro soudní řízení Pallós zpracovával. „Radek Pallós zjevně pracoval podjatě a Policii České republiky dával podklady, jež neodpovídaly skutečnosti,“ uvedli ve svém dopise signatáři Ivan Holoubek, Blahoslav Maršálek, Jakub Hruška a Stanislav Pernický.

Hladík jim dnes za své ministerstvo hodlá na dopis odpovědět výčtem toho, co vše jeho ministerstvo v dané věci provedlo.

Bečva se dostala k soudu v září 2023

Kauza Bečva byla spouštěčem pro reorganizaci veřejné správy v dané věci, kdy se snížil počet detašovaných pracovišť z devíti na pět a na všech se vyměnili ředitelé. Ministerstvo vyměnilo rovněž management České inspekce životního prostředí a přesoutěžilo vedení regionálních pracovišť.

„Lidé, kteří se podíleli na vyšetřování kauzy Bečva, už nejsou v žádné rozhodovací nebo vedoucí pozici. Většina z nich už na ministerstvu nebo inspekci ani nepracuje,“ dodal Hladík.

K havárii na řece Bečvě došlo 20. září 2020, jedovaté kyanidy tehdy otrávily až 40 kilometrů vodního toku pod Valašským Meziříčím a způsobily úhyn 40 tun ryb a de facto všeho živého v tomto úseku řeky.

Obviněná nakonec skončila firma Energoaqua, což někteří odborníci, včetně rybářů, kteří na Bečvě v září zasahovali, stále zpochybňují. „Máme za to, že obviněná, obžalovaná a nyní i svým způsobem odsouzená společnost, rožnovská Energoaqua, nemohla nehodu způsobit,“ uvádějí signatáři dopisu.

Ryby začaly hynout až 3,5 kilometru od údajného místa úniku. Lidé odmítající verzi obžaloby poukazují na to, že je blíže prvnímu úhynu ryb chemička Deza.

Podíl chemičky patřící do koncernu Agrofert na katastrofě už od prvních dnů odmítal ještě tehdejší ministr životního prostředí z ANO Richard Brabec.

Doporučované